Ve střední Evropě je medvěd výjimečným návštěvníkem, kterého se snažíme chránit všemi silami. Ale o pár stovek kilometrů jižněji žijí medvědů tisíce. Jak vypadá jejich soužití s lidmi?
Medvěd se stal pro Rumuny nepřítelem. Vyhlásili mu válku
Vysoko v Karpatech letos jednoho letního večera odcházel hlídač Csaba Demeter z lesa, když na něj zaútočil medvěd hnědý. Srazil ho na zem, zahryzl se mu do nohou a do zad mu zaryl drápy, napsal zpravodajský server The Guardian.
Demeter si přetáhl kabát přes hlavu a předstíral, že je mrtvý. Zadržel dech a ztuhl, zatímco mu medvěd trhal tkáně. Trvalo to pět minut, než to zvíře vzdalo a pomalu se vrátilo do lesa. Demeter zůstal polomrtvý na úpatí hor. Do podzimu už svůj příběh vyprávěl novinářům bezpočtukrát, a ti ho zprostředkovali tisícům čtenářů ve venkovských oblastech Rumunska.
Lov medvědů byl v Rumunsku tradicí vždy - lovil je i prezident Nicolae Ceaușescu
Ne že by jeho příběh byl nějak zvlášť výjimečný – útoky medvěda jsou v Rumunsku relativně běžné a před pár lety by se zpráva o něm sotva dostala do místního tisku. Ale v posledních měsících se postoj vůči medvědům změnil a hlad po zprávách o jejich útocích výrazně vzrostl.
Politici proti problémovým medvědům
Až když odjedete z rychle se rozvíjejících rumunských měst a zamíříte do odlehlých oblastí Transylvánie, začnete chápat, co znamená. V malých městech z komunistické éry postavených u paty Karpat se scházejí davy lidí při projevech politiků, kteří mluví o odvetných akcích proti „problémovým medvědům“ a slibují politické kroky, jimiž se s nimi vypořádají.
A ještě dál v kopcích, kde leží vesničky odříznuté od světa hustým lesem, začali lidé brát věci do vlastních rukou a vyměňují si domácí recepty na přípravu jedů schopných zabít medvěda. Ideální jed obsahuje něco sladkého s pronikavou vůní a to je smíchané s chemikáliemi dost silnými, aby zabily zvíře vážící 300 kilogramů. A také musí působit dost pomalu, aby se medvěd dostal daleko od místa otravy, až se konečně zhroutí.
Medvědi jsou součástí rumunské lidové kulturní tradice
Všichni vesničané, s nimiž novinář listu The Guardian mluvil, vnímají zabíjení medvědů jako nutnost. Říkají, že je vláda nechala na holičkách a medvědi jsou příliš velkou hrozbou, aby je bylo možné ignorovat.
Kdo reguluje medvědy
Odhaduje se, že v Rumunsku žije více než 6000 medvědů hnědých, nerovnoměrně roztroušených po 800 kilometrů dlouhém pásu pohoří. Po více než 25 let od pádu komunismu v roce 1989 byla ponechána starost o jejich populaci na stovkách regionálních loveckých svazů.
Každý rok svazy zveřejnily celkový počet medvědů ve své oblasti společně s počtem těch, kteří jsou pokládáni za nebezpečné pro člověka. Z toho se pro každý lovecký svaz vypočítala kvóta, a svazy pak nabídly v aukci možnost odstřelu „problémových medvědů“ soukromým loveckým společnostem sloužícím lovcům z celého světa.
- V Evropě žije asi 50 000 medvědů, z nich asi tři čtvrtiny žijí v Rusku; v ostatních zemích je najdete především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí také na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.
A pak loni v říjnu přijala rumunská vláda překvapivé rozhodnutí zakázat lov medvědů a dalších velkých masožravých šelem. Ministryně životního prostředí prohlásila, že podle evropského práva je „lov pro peníze nelegální, ale stejně má zelenou“.
Myšlenka, že by lov měl sloužit jako ochrana obyvatel před medvědy, je podle ministryně jen zástěrkou pro ochranu loveckého průmyslu a není založená na ničem jiném než na pseudovědě. Ochránci přírody po celém světě spustili hlasitý potlesk. Jejich optimismus ale neměl dlouhého trvání. Během 12 měsíců od zákazu přerostlo hnutí za vybíjení medvědů z politické otázky v něco, co vůdce tohoto hnutí Csaba Borboly označil za „válku“.
Jak vypadá válka proti medvědům
Borboly je politickým vůdcem okrsku Harghita, převážně etnicky maďarské oblasti u paty Transylvánie. V této oblasti hustých lesů a drahocenné zemědělské půdy lidé a masožravé šelmy po celá staletí žili v neklidné blízkosti.
Medvěd hnědý
Právě tady je přítomnost medvědů nejvíce citelná. Prakticky každý tu má nějaký příběh k vyprávění – od ženy, kterou letos na jaře probudil hnědý medvěd čenichající kolem jejího záchodku, až po stovky farmářů, kteří rok co rok žádají vládu o kompenzaci za škody na dobytku a plodinách.
Borbolyho vynesl ke slávě a moci slib, že „obnoví přirozenou rovnováhu“ mezi medvědy a lidmi. Tvrdí, že během 12 měsíců od zákazu lovu se počet útoků na obyvatele, úrodu a dobytek více než zdvojnásobil a jen v letošním roce se jich stalo 263.
- Na území České republiky byl medvěd hnědý považovaný za plně vyhynulého už v druhé polovině 19. století; poslední zaznamenaný úlovek byl v květnu 1885 v Beskydech (jeho lebka s původním popisem a datem ulovení je součástí sbírek Muzea regionu Valašsko v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí). V současnosti se na Moravě a Slezsku vyskytuje stále a občas se odsud toulá dále na západ, jih nebo jihozápad. Nejhojnější je na moravské straně Karpat, kam proniká ze Slovenska, kde je významně hojnější. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. je medvěd hnědý v České republice kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.
To připisuje na vrub jak obrovskému nárůstu počtu medvědů kvůli jejich statusu chráněného druhu, tak „kazící se genetice a chování“ medvědů, což je podle jeho mínění důsledkem toho, že jim beztrestně prochází, když se zatoulají do oblastí obývaných lidmi. Jak počty, tak jeho „vědeckou analýzu“ odmítají odborníci v Rumunsku i zahraničí. Ale na rumunském venkově je nejvíc slyšet Barbolyho hlas.
A ten říká: „Vláda nedělá nic. Trpělivost lidí je u konce, a proto berou spravedlnost do vlastních rukou, líčí pasti i otrávené návnady na medvědy.“ A sám v loňském roce na svém blogu přispěl nápady, jak zabít medvěda: „Karbid ve vosku, aby medvědovi spálil žaludek, chléb namočený v nemrznoucí směsi, jed na krysy namočený v medu.“