Britská firma oznámila, že má velmi účinný lék proti koronaviru. Interferon beta má být „obrat ve hře“

Nahrávám video

Přípravek obsahující bílkovinu interferon beta podle předběžných výsledků klinických testů u pacientů s covidem-19 výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci. Uvedla to britská společnost Synairgen. Interferon beta je látka, kterou si tělo umí vytvářet při boji proti virům. Pacienti s koronavirem dostali bílkovinu k inhalaci s cílem podpořit imunitní reakci. Interferony zmiňuje v přehledu hodnocených léčiv na covid-19 i český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), častěji se používají v kombinaci s antivirotiky pro posílení jejich účinku. V Číně už v počátku epidemie testovali inhalaci interferonů jiného typu.

Předběžné výsledky naznačují, že se u hospitalizovaných pacientů s koronavirem, kterým byl přípravek podán, o 79 procent snížilo riziko vážného průběhu nemoci, při němž může být nutná plicní ventilace. Synairgen také tvrdí, že se dvakrát až třikrát u těchto pacientů zvýšila pravděpodobnost zotavení do té míry, že nemoc neovlivnila jejich každodenní aktivity.

Látka podle předběžných závěrů také výrazně u nemocných snížila dušnost a o třetinu zkrátila dobu nutné hospitalizace, v průměru z devíti na šest dnů.

Do studie bylo zapojeno 101 dobrovolníků, kteří byli přijati k léčbě covidu-19 v devíti britských nemocnicích. Polovině byl podán experimentální lék, zatímco ostatní dostali placebo.

Burza versus věda

Společnost Synairgen musela vzhledem k burzovním pravidlům ohlásit předběžné výsledky studie. Dosud však závěry nebyly publikovány v odborném časopise a nebyla zveřejněna ani všechna data z testů. BBC proto napsala, že nemůže potvrdit tvrzení společnosti o úspěšnosti léčby.

Pokud se prokáže, že účinnost přípravku odpovídá vyjádření Synairgenu, půjde o významný krok kupředu v boji s koronavirem. Vedoucí studie Tom Wilkinson poznamenal, že pokud se stejná úspěšnost prokáže i při větších testech, bude nová léčba představovat „obrat ve hře“. Podle jeho týmu může být přípravek ještě účinnější při podání v raném stadiu nemoci.

Výkonný ředitel Synairgenu Richard Marsden se domnívá, že v této fázi snad ani nešlo čekat lepší výsledky, a označuje přípravek za průlom pro hospitalizované pacienty s koronavirem. Společnost bude v nadcházejících dnech své závěry prezentovat regulátorům léčiv po celém světě, aby zjistila, jaké další informace budou požadovat k tomu, aby přípravek schválili. Tento proces může trvat několik měsíců.

Nouzové využití – jako remdesivir

Britská vláda ale stejně jako vlády mnoha dalších států uvedla, že bude pracovat na co nejrychlejším schválení slibných léků. Podle BBC je tak možné, že jej Londýn schválí pro nouzové použití k léčbě pacientů s koronavirem, podobně jako to v květnu učinil v případě antivirotika remdesivir. Další možností je, že se zvýší povolený počet lidí, kterým bude přípravek podáván v rámci testů, jejichž efektivita a bezpečnost bude pečlivě monitorována.

Marsden očekává, že Synairgen bude schopen od zimy dodávat „několik set tisíc“ dávek měsíčně.

Jak funguje interferon beta

Interferon beta patří k první linii obrany těla proti virům a varuje před očekávaným virovým útokem. Nový koronavirus ale patrně jeho tvorbu potlačuje, aby se nesetkal se silnou reakcí imunitního systému.

„Interferony mohou stimulovat protivirovou odpověď vrozeného imunitního systému,“ uvedl SÚKL. Nový přípravek je podáván přímo do dýchacích cest ve formě aerosolu. Podávání jiného typu interferonu s označením alfa v inhalační formě je zmíněno už v čínském doporučení pro léčbu covidu-19 z počátečního období šíření nemoci.

Předpokládá se, že přímá dávka proteinu v plicích vyvolá silnější antivirovou odpověď, a to i u pacientů s oslabenou imunitou. „Interferony dále ukazují jistou schopnost potlačovat replikaci viru SARS v laboratoři, jejich skutečný klinický přínos by ale měl být ještě ověřen klinickými studiemi,“ uvedl SÚKL.

Interferon beta se běžně používá při léčbě roztroušené sklerózy. Podle dřívějších studií Synairgenu může látka podpořit imunitní reakci a je vhodná i pro pacienty s astmatem a dalšími chronickými onemocněními dýchacích cest. Spolu s dalšími léky lopinavirem a ritonavirem se interferony beta osvědčily proti koronaviru MERS, ale výsledky na nový typ koronaviru nejsou podle odborníků konzistentní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 15 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 16 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 18 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 19 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 21 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 21 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...