Epidemii zápalu plic v Číně zřejmě způsobil nový typ koronaviru, varuje WHO

Epidemii neznámé formy zápalu plic, kterým se ve střední Číně v posledních týdnech nakazily desítky osob, mohl způsobit nový typ koronaviru. Do této skupiny se řadí také viry, které v minulosti způsobily epidemie SARS či MERS. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Virus se začal šířit ve městě Wu-chan minulý měsíc a nakazilo se jím 59 lidí, stav některých z nich byl kritický. Nepotvrzené informace kolující na internetu uváděly, že nemoc způsobila nákaza koronavirem SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom), který se v letech 2002–2003 objevil v jižní Číně a zemřelo na něj v několika zemích a oblastech přes 700 lidí.

Počátkem ledna ale čínské úřady tyto spekulace vyvrátily. Uvedly rovněž, že se nejedná o epidemii způsobenou virem MERS či ptačí chřipky.

Světová zdravotnická organizace ve středu konstatovala, že k upřesnění typu patogenu potřebuje více času. Jednou z možností je ale podle ní nový typ koronaviru.

Ke stejnému závěru dospěli také čínští vědci. Oficiální čínská tisková agentura Nová Čína ve čtvrtek oznámila, že podle předběžných výsledků výzkumu expertního týmu byl původcem nákazy právě nový typ koronaviru. Akademik Sü Ťien-kuo, který tým čínských expertů vedl, sdělil, že testy vzorků odebraných pacientům v 15 případech prokázaly přítomnost nového typu koronaviru. Podle agentury Nová Čína může vědcům trvat řadu let, než proti nové nemoci vyvinou lék a vakcínu.

Epidemie přišla před Novým rokem

Epidemie neznámé formy zápalu plic se ve Wu-chanu objevila krátce před příchodem lunárního Nového roku, který je pro Číňany nejdůležitějším svátkem. Lidé v Číně během čtyřicetidenního období kolem Nového roku, který letos připadá na 25. ledna, uskuteční na tři miliardy cest, což značně zvyšuje riziko dalšího šíření viru.

Koronaviry mohou způsobit běžné nemoci, jako je nachlazení, ale také smrtící choroby jako SARS či MERS. Podle čínských úřadů virus šířící se ve Wu-chanu může u některých pacientů vést k velmi závažnému onemocnění. Pravděpodobně ale není vysoce nakažlivý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled