Valí se vzduch ze Sahary: 12 tipů, jak přežít ve zdraví rekordní vedra

Vlna veder, která tento týden dorazila do střední Evropy včetně Česka, znamená značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé osoby. Teploty totiž na některých místech mohou šplhat až ke 40 stupňům Celsia. Přinášíme rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.

Teploty se ve středu vyšplhají přes tropickou třicítku. Pořád jde ale o teplotu ve stínu, na slunci nebo v nevětraných místnostech se teploty mohou pohybovat ještě mnohem výše a to už představuje pro lidský organismus velké riziko. Tady je 12 rad, jak se s výjimečnou situací vypořádat.

0. Nestarejte se jen o sebe

Tato rada je zásadní, proto má číslo ještě před jedničkou: I když osobně budete na horko sebelépe připravení, může se stát, že kolem sebe narazíte na lidi, kteří se tak dobře neinformovali. Zkuste být v tyto dny pozornější k potřebám ostatních, sledujte, zda se u nich neprojevují nějaké příznaky přehřátí. Neváhejte se s ostatními rozdělit o vodu, pomozte seniorům do stínu nebo do schodů a neváhejte volat záchranku, pokud máte pocit, že problém nedokážete vyřešit sami.

1. Připravte se

Čeká-li se delší vlna veder, a tento týden to budou nejméně tři dny, pak je dobré mít doma připravený základní balíček potřeb, které se vám mohou hodit. Vlny veder totiž mohou narušit i dopravu a některé funkce infrastruktury, teoreticky může kvůli vyšší spotřebě elektřiny nebo kolapsu elektrického vedení docházet k lokálním blackoutům. Doprava na nákupy může být nebezpečná i ze zdravotních důvodů. Doporučuje se proto připravit si zásoby na 72 hodin. Ty by měly obsahovat: 

  • Asi tři litry tekutin na osobu a den
  • Potraviny, které vydrží v horku a nepotřebují ledničku – jedná se jak o konzervy, tak třeba celozrnné cereálie. Nezapomeňte na otvíráky
  • Běžné léky
  • Jídlo pro domácí zvířata
  • Světlo nebo baterka
  • Balíček první pomoci
  • Mobilní telefon, ideálně s plně nabitou powerbankou
  • Ručníky, ubrousky, toaletní papír

2. První pomoc při úpalu a úžehu

Nastudujte si základní pravidla první pomoci pro situace, které můžete při vlně veder zažít.

3. Postarejte se o ty nejzranitelnější

Horko nejvíce namáhá organismus lidí s nějakými nemocemi, děti a seniory. Právě tyto skupiny lidí by se měly chránit nejintenzivněji – problémy mohou mít ale také osoby s výraznou nadváhou. Tito lidé by ideálně neměli vůbec vycházet ven na přímé sluneční světlo, měli by také omezit dopravu veřejnými dopravními prostředky, které nejsou klimatizované.

Také je dobré upozornit zejména seniory na extrémy těchto teplot – pro řadu z nich není snadné představit si, jak ničivé může horko pro jejich organismus být.

4. Sledujte aktuální předpovědi počasí 

Zní to sice možná až příliš obecně, ale nejlepší způsob, jak být připravený na horko, je vědět, v jaké době budou teploty nejvyšší. Řada lidí automaticky předpokládá, že po šesté hodině se už třeba ochlazuje – díky rozpálené zemi to ale nemusí být pravda a teploty mohou dosahovat zejména ve městech vrcholu až touto dobou.

Seriózní adresou s aktualizovanými daty i předpověďmi je Český hydrometeorologický ústav nebo stránky Počasí na webu ČT.

5. Dávejte si pozor na lokální podmínky 

Předpovědi moderními metodami sice udávají velmi přesná čísla, lokální podmínky ale mohou znamenat značné rozdíly. Městské teplotní ostrovy jsou typickým případem. Jakékoliv zhoršení podmínek může zdravotní stav ještě více zkomplikovat: problémem se tak může stát nejen znečištění vzduchu, ale třeba i prudší kopce – plánujte dopředu, vyplatí se to.

6. Připravený dům

Většina lidí se pokusí přežít vlnu horka doma nebo v zaměstnání. Pracovní podmínky by měl připravit zaměstnavatel, starost o domácnost je na každém občanovi. Pokud je v domě/bytě klimatizace, je zapotřebí zkontrolovat, je-li v použitelném stavu.

Problém v bytech je, že dovnitř proniká sluneční světlo, které přináší teplo. Příliš nepomůže zatáhnout záclony nebo žaluzie, ty totiž teplo absorbují. Snadnou a účinnou pomocí v nouzi jsou reflexní materiály, které se umístí před okno – alumatka, aluminiová fólie a další podobné prostředky sluneční světlo odráží. Ideálně to funguje v místnostech vystavených odpolednímu silnému slunci. 

Podobně fungují jakékoliv zástěny, markýzy nebo stínění, které se umísťují nad okna nebo nad balkony.

V domě identifikujte tu nejchladnější místnost a snažte se v ní trávit co nejvíce času, a také do jejích úprav investujte nejvíce energie. Se zlepšením oběhu v domech může pomoci i technika, a to i v případě, že domácnost není vybavená klimatizací. Nádoby se studenou vodou, mlžítka, ale i běžné větráčky – každých pár stupňů, o které se sníží teplota, je dobrých. 

V domcích o více patrech je chladněji v dolních patrech.

7. Voda je základ

Většina zdravotních problémů v horku je spojená s dehydratací. Tělo potřebuje na své ochlazování více tekutiny, kterou uvolňuje póry, takže ztrácí mnohem více vody než za běžných podmínek. A je tedy zapotřebí tuto tekutinu doplňovat. Neexistuje nějaká přesná dávka tekutin, které je zapotřebí vypít, je dobré řídit se individuálními podmínkami.

Doporučují se nápoje, které se pijí při sportech, tedy s hodně elektrolyty, naopak je dobré vyvarovat se nápojů s kofeinem a také omezit příjem alkoholu – ve vedrech může být jeho dopad mnohem silnější, než jsou lidé zvyklí.

Vědci doporučují doplňovat tekutiny pravidelně, v případě, kdy lidé trpí nemocemi s ledvinami, srdcem nebo játry, měli by raději vyhledat lékaře a konzultovat s ním postup. Společně s vodou je důležité i správné složení potravy. Také potrava je totiž cestou, jak kontrolovat tělesnou teplotu. Ideální je vyvážená strava bez těžkých jídel a rozdělená raději do menších porcí – pak méně zatěžuje metabolismus, který má plno práce s ochlazováním.

Dobrou volbou jsou saláty, ovoce nebo zelenina. Pokud se člověk hodně potí, měl by si doplnit pomocí vhodné stravy soli a minerály.

8. Ochlaďte se

Při nutnosti intenzivnějšího pohybu je nutné umět se zchladit. Skvělá je chladnější, a nikoli ledová (mohlo by dojít k tepelnému šoku) sprcha o teplotě kolem 18 stupňů Celsia. Ve městech také existuje množství klimatizovaných budov, které jsou přístupné i veřejnosti – ať už se jedná o nákupní centra, některé obchody (často drogerie, potraviny nebo samoobsluhy), ale ve větších městech také třeba klimatizované dopravní prostředky. V Praze pak fungují jako místo na ochlazení metro a jeho tunely.

Pomáhají také veřejné prostory s dostatkem zeleně – dostatek stromů může snížit teplotu až o sedm stupňů Celsia. Dalším místem, které poskytuje nižší teplotu, jsou nejrůznější fontány, mlžítka nebo nádrže – díky odparu vody zde panují výrazně nižší teploty.

Při pohybu městem je dobré vyhledávat stinná místa a klidně si plánovat svou cestu právě podle toho, jestli vede stínem, nebo po přímém slunci.

Současně je ale potřeba dávat si pozor na rychlé ochlazení, může dojít dokonce až k zástavě srdce, protože zchlazení výrazně mění průtok krve tělem. Typickým příkladem je situace, kdy přehřátý člověk skočí do velmi studené vody.

9. Klíčová role oblečení

Ať už v místnostech, nebo venku, kvalitní a vhodné oblečení je klíčem. Jakékoliv silnější vrstvy jsou špatné, stejně tak oblečení, které se příliš těsně lepí na tělo a brání tak správnému ochlazování těla odpařováním potu.

Ideální jsou přírodní materiály, len, bavlna nebo konopí. Naopak se vyhněte polyesteru a flanelu, které zadržují pot. Velmi dobře funguje i syntetické sportovní oblečení, které bylo vyvinuté k tomu, aby dobře odvádělo pot. I když se člověk může cítit lépe v krátkém rukávu, doporučuje se spíše rukáv dlouhý, který chrání lépe tělo před sluncem. Co se týká barev, tak čím světlejší, tím lepší, odrážejí totiž lépe sluneční světlo.

10. Hlava je nejzranitelnější

Normální teplota lidského těla je přibližně sedmatřicet stupňů. Do této hranice nemá organismus s termoregulací větší problémy. Stačí už ale třeba jen dva stupně navíc a tělo se ocitne v problémech. Rozdíly jsou mezi různými lidmi; velký problém mají malé děti a starší lidé. „Mozek je velice citlivý orgán na zvýšenou teplotu. Hlava, zvlášť pokud není chráněná, je nejcitlivější částí těla,“ varuje Jiří Novotný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Hlava by tedy měla být lépe chráněná, aby nedošlo k úžehu – vhodné jsou širší klobouky, které poskytují nejen přímou ochrany hlavy, ale také stín pro obličej a krk.

Ženy, ale i muži s delšími vlasy by měli věnovat ve vlně veder pozornost také vlasům. Pokud totiž vlasy volně visí na zádech, fungují jako další vrstva oblečení a zbytečně přispívají k ohřívání těla. A tak je lepší svázat si je do nějakého praktického účesu, ať už jde o drdol, nebo třeba copy. 

11. Drobnosti, které pomáhají

Rad, které pomohou v horku, jsou desítky. Zde jen krátký souhrn:

  • Nezapomínejte na domácí zvířata. Nesmí zůstávat v nevětraných místnostech, zajistěte jim kvalitní prostředí a zásobujte je dostatkem chladné vody, která by je mohla ochladit. Psí tlapky mohou trpět při našlapování na rozpálenou dlažbu, omezte s nimi pohyb po tomto typu povrchu.
  • Nenechávejte děti ani zvířata v uzavřených autech. Ve voze se velmi rychle o desítky stupňů zvedá teplota, hrozí přehřátí organismu. O to více, pokud je auto odstavené na přímém slunci. V něm doslova za několik minut může teplota narůst o desítky stupňů a takové auto se pak stává ať už pro dítě, nebo pro zvíře smrtelně nebezpečnou pastí.
  • Vyhněte se sportu a dalším vyčerpávajícím aktivitám.
  • Cesta automobilem se může stát pastí, pokud se dostanete do kolony, která několik hodin stojí na přímém slunci – v době odjezdů na prázdniny se to může stát velmi snadno. Pomoci může dobře připravený vůz: