Nejobtížnější mise v historii SpaceX odstartovala. Muskův Falcon Heavy vypustí 24 družic na 3 dráhy

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovala raketa soukromé americké společnosti SpaceX Falcon Heavy s nákladem 24 experimentálních družic. Jde o třetí start této rakety, která je nejsilnějším nosičem současnosti. Společnost SpaceX vizionáře Elona Muska označila úterní start za jeden z nejnáročnějších, o který se firma kdy pokusila.

Tento start Falconu Heavy byl vůbec první, který proběhl v noci. A poprvé vynesl náklad pro americké ministerstvo obrany – zároveň jde o první sdílenou misi. To znamená, že nese satelity více dodavatelů.

Součástí nákladu jsou i atomové hodiny NASA. Jejich úkolem bude zdokonalit navigaci napříč vesmírem, která se dosud řídí ze Země. To ale do budoucna může při delších misích představovat problém. Přenos jedné zprávy vzhledem ke vzdálenosti může trvat příliš dlouho, naopak pomocí atomových hodin bude kosmická loď schopná zjistit sama o sobě, kde se nachází.

Obnovitelná raketa

Mise má ještě další prvenství: vůbec poprvé byly opětovně použity boční stupně Falconu Heavy ve variantě Block 5. Zároveň jde o první misi pro americké ministerstvo obrany s už použitými bočními stupni.

Oběma se úspěšně podařilo přistát synchronně na vybetonovaných plochách floridského kosmodromu – jsou znovupoužitelné, takže Elonu Muskovi šetří náklady. 

Také centrální stupeň se pokusil se o přistání v rekordní vzdálenosti – na mořské plošině, která byla od pobřeží vzdálená 1236 kilometrů, ale tato část se nepodařila, centrální stupeň tento náročný manévr nezvládl a byl během přistání zničen, když minul centrální plošinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 8 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 10 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 13 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 13 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...