Existuje souvislost mezi poruchou spánku a Parkinsonovou chorobou, prokázal český výzkum

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

Porucha chování vázaná na takzvanou REM fázi spánku (RBD) se vyskytuje u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u této spánkové poruchy a Parkinsonovy choroby, propojuje tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění.

Parkinsonova choroba
Zdroj: ČT24

O pokroku informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé s touto diagnózou postupně nejsou schopni ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Předchozí studie ukázaly úzké propojení RBD s neurodegenerativními onemocněními, jako třeba Parkinsonovou nemocí. Podle studie, která sledovala pacienty s RBD po dobu 14 let, propuklo neurodegenerativní onemocnění u více než 81 procent z nich.

Chyba ukrytá v molekulárních hodinách

Vědci z NUDZ se zaměřili na funkční stav takzvaných molekulárních hodin, které ovlivňují prakticky všechny buňky v těle a jsou spoluodpovědné za regulaci spánku. Do aktuální studie byli zařazeni pacienti s RBD starší šedesáti let, kteří nebyli sledováni pro žádné somatické nebo psychické onemocnění.

Strávili 24 hodin v kontrolovaných podmínkách spánkové laboratoře, kde jim byly každé tři hodiny odebírány krevní vzorky, ze kterých pak vědci „odečítali“ stav molekulárních hodin daného člověka. Výsledky ukázaly u parkinsoniků i u pacientů s RBD určité shodné změny ve fungování molekulárních hodin.

Podle Kamily Weissové z NUDZ byly výsledky dosud popsány pouze u malé skupiny pacientů, studie by se tak měla ještě rozšířit na větší skupinu pacientů a také je sledovat v dlouhodobějším horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.