Existuje souvislost mezi poruchou spánku a Parkinsonovou chorobou, prokázal český výzkum

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

Porucha chování vázaná na takzvanou REM fázi spánku (RBD) se vyskytuje u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u této spánkové poruchy a Parkinsonovy choroby, propojuje tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění.

Parkinsonova choroba
Zdroj: ČT24

O pokroku informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé s touto diagnózou postupně nejsou schopni ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Předchozí studie ukázaly úzké propojení RBD s neurodegenerativními onemocněními, jako třeba Parkinsonovou nemocí. Podle studie, která sledovala pacienty s RBD po dobu 14 let, propuklo neurodegenerativní onemocnění u více než 81 procent z nich.

Chyba ukrytá v molekulárních hodinách

Vědci z NUDZ se zaměřili na funkční stav takzvaných molekulárních hodin, které ovlivňují prakticky všechny buňky v těle a jsou spoluodpovědné za regulaci spánku. Do aktuální studie byli zařazeni pacienti s RBD starší šedesáti let, kteří nebyli sledováni pro žádné somatické nebo psychické onemocnění.

Strávili 24 hodin v kontrolovaných podmínkách spánkové laboratoře, kde jim byly každé tři hodiny odebírány krevní vzorky, ze kterých pak vědci „odečítali“ stav molekulárních hodin daného člověka. Výsledky ukázaly u parkinsoniků i u pacientů s RBD určité shodné změny ve fungování molekulárních hodin.

Podle Kamily Weissové z NUDZ byly výsledky dosud popsány pouze u malé skupiny pacientů, studie by se tak měla ještě rozšířit na větší skupinu pacientů a také je sledovat v dlouhodobějším horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 2 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...