Další důsledek změny klimatu? Teplé zimy zvyšují riziko kriminality, tvrdí vědci

Změna klimatu může mít negativní dopady také na míru kriminality. Na tento trend poukázala nová studie, kterou zveřejnil časopis GeoHealth. Teplejší počasí v zimních měsících podle jejích autorů zvyšuje riziko výskytu násilných trestných činů.

Skupina vědců z University of Colorado Boulder  zkoumala vztah mezi teplotou během zimních měsíců a výskytem kriminality.

Výzkumníci měli k dispozici databázi od FBI (Federálního úřadu pro vyšetřování) zahrnující měsíční statistiky násilných trestných činů z celkem šestnácti tisíc měst napříč USA. Jednalo se o takové kriminální akty, jako jsou vraždy, znásilnění, přepadení, krádeže nebo násilná vloupání. 

Data od FBI sesbíraná za roky 1979 až 2016 následně vědci porovnávali s informacemi od Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). 

Během analýzy pak autoři odhalili spojení mezi změnou klimatu a mírou výskytu kriminality. Násilné trestné činy se podle nich téměř vždy odehrávaly častěji, pokud během zimních měsíců panovalo umírněné počasí.

Tento trend byl přitom nejvíc zřetelný ve městech na severovýchodě a středovýchodě USA. Pro ty byly totiž dříve typické mrazivé zimy, ale v posledních letech se tam během zimních měsíců poměrně výrazně oteplilo.

Víc příležitostí pro zločin

K tomu, aby se zločin mohl stát, jsou zapotřebí tři věci: motivovaný útočník, vhodný cíl a absence ochránce, například policisty. To, že se všechny tyto tři podmínky sejdou, je pravděpodobnější, pokud je počasí umírněné. 

Spojení mezi vyššími teplotami a mírou kriminality ale během letních měsíců mizí, zjistila studie. Výzkum tak zpochybňuje alternativní teorii, která tvrdí, že teplo způsobuje stres, který vede k tomu, že lidé budou spíš páchat trestné činy .  

„Vztah mezi klimatem, lidskou interakcí a zločinem, který jsme odhalili, je něco, co bude mít dopad na blaho lidí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Ryan Harp. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 13 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 15 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.