Končíme s vesmírným autostopem, vzkazují USA. Chtějí se zbavit závislosti na Rusku

Americký viceprezident Mike Pence ve čtvrtek při návštěvě Kennedyho vesmírného střediska v Houstonu předpověděl brzké ukončení spolupráce s Ruskem při cestách astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Stav, kdy jsou americké posádky nuceny využívat k dopravě na oběžnou dráhu ruské dopravní rakety, „velmi brzy skončí“, řekl Pence.

„Více než sedm let jsme byli nuceni létat do kosmu autostopem,“ řekl viceprezident. Mnozí Američané podle něj ani nevědí, že za dopravu na ISS Spojené státy Rusku platí: jedno místo v dopravní lodi Sojuz stojí 82 milionů dolarů.

„Slibuji vám, že brzy, velmi brzy budou američtí astronauti létat do vesmíru na amerických raketách, které budou startovat z území USA,“ řekl Pence a připomněl projekty pilotovaných letů Dragon společnosti SpaceX a CTS-100 Starliner firmy Boeing. Očekává se, že startovat na oběžnou dráhu s posádkou začnou už příští rok.

Spoléhat se na ruské rakety Sojuz byli Američané nuceni po ukončení projektu raketoplánů v roce 2011. Od té doby létali astronauti na ISS výhradně na ruských strojích.

Měsíc je dalším cílem

Pence rovněž hovořil o návratu amerických astronautů na Měsíc. „Vrátíme se na Měsíc, pošleme Američany na Mars a budeme zkoumat hlubiny vesmíru,“ řekl. NASA plánuje, že k rudé planetě vyšle pilotovanou misi s posádkou ve 30. letech tohoto století.

Návrat na Měsíc považuje americký prezident Donald Trump za krok k budoucím letům k Marsu. Americká administrativa proto v rozpočtu pro NASA na příští rok počítá s lunární misí jako s klíčovou.

Pence během projevu pochválil vznikající raketu SLS, kterou NASA vyvíjí. „SLS bude největší a nejsilnější raketa, jaká kdy byla postavena – se vší energií a se vší silou bude vynášet americké astronauty do vesmíru v lodi Orion,“ prohlásil.

Podle zveřejněných parametrů by měly první verze SLS dokázat dopravit na nízkou oběžnou dráhu 70 tun nákladu, pozdější pak přes 130 tun.

Prvenství nejsilnější rakety historie dosud drží americké Saturny V, které NASA používala pro lety k Měsíci. Nosnost Saturnu V činila 140 tun na nízkou oběžnou dráhu, která se nachází do zhruba 2 tisíc kilometrů nad povrchem. Doprava na vyšší oběžné dráhy je energeticky náročnější, proto nosnost raketových nosičů pro takovéto mise klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled