Chovatel v Krkonoších našel v ohradě mládě vlka. Vyděšené zvíře je už zpět na svobodě

Chovatel ovcí našel v ohradě s ovcemi u Vrchlabí ve východních Krkonoších živou, přes rok starou vlčici. S největší pravděpodobností šlo o členku smečky, která mu ve čtvrtek zadávila čtyři ovce. Událost je výjimečná, v republice zřejmě nemá obdoby, upozornil náměstek ředitele Správy Krkonošského národní parku (KRNAP) Jakub Kašpar.

Pracovníci Správy KRNAP zvíře v pátek dopoledne pustili na svobodu. „Bylo zřejmě součástí smečky, ale kolik jedinců čítala, nevíme,“ uvedl Kašpar.

Chovatel Pavel Smejkal viděl vlka poprvé ve čtvrtek večer, v ten samý den ráno našel v ohradě čtyři zadávené ovce. „Známý, který je odborníkem na vlky, mi říkal, že to nemohli udělat vlci, protože jsme příliš blízko lidí, a spíše to vidí na dva psy. A když jsem šel včera večer po práci zkontrolovat ohrady, zpoza keře vyskočil mladý vlk a utekl přede mnou pryč do horní části pastviny. Ovce jsem zabezpečil. Dnes ráno jsem zjistil, že v ohradě je stále. Byl vylekaný, měl stažený ocas,“ vypráví Pavel Smejkal.

Nahrávám video

Překvapilo ho, že vlk byl s ovcemi v ohradě od čtvrtečního rána do večera a žádné nic neudělal. „Ovce se držely v dolní části u baráku a vlk v horní. Asi byl nažraný a možná stejně vyděšený jako ovce,“ doplnil Smejkal, který chová ovce třetím rokem.

Vlčice se bála elektrického ohradníku

Podle zoologa Správy Krkonošského národní parku Jiřího Flouska šlo zřejmě o migrujícího jedince. „Nemáme zatím důkazy, že by se vlci v Krkonoších rozmnožovali. Šlo o loňského vlka, není pro něho problém překonávat větší vzdálenosti,“ uvedl Flousek.

Vlčice uvízla v ohradě zřejmě kvůli tomu, že se bála elektrického ohradníku. „Dostala ránu, asi si to pamatovala. Jinak by ohradník bez problému překonala a dostala se na svobodu. Když jsme zvíře pouštěli, bylo tak vystresované, bálo se ohradníku více než člověka, nebylo agresivní. Pro mě to bylo první pozorování vlka ve volné přírodě, byl to zážitek,“ řekl Flousek.

První potvrzený novodobý výskyt vlka v Krkonoších je z letošního června, kdy zachytila fotopast na Rýchorách ve východních Krkonoších mladého jedince. Ochranáři se domnívají, že do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu, z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování v Krkonoších zatím doloženo nebylo.

Vlci se vrací, potvrdily fotopasti

Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než dvou stech letech před třemi roky. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Potvrdily to i letošní záběry z fotopastí Hnutí Duha, které zachytily zhruba dva měsíce stará mláďata i dospělé vlky. Kamery ukázaly minimálně čtyři vlčata. 

Vlčí teritorium v hradeckém kraji se rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí i pod horami na Trutnovsku. V kraji vlci zadávili desítky hospodářských zvířat. Kampaň proti návratu vlků rozběhli nedávno někteří chovatelé z Broumovska, kteří tvrdí, že náhrady státu za usmrcená domácí zvířata jsou nedostatečné. U soudu se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován.

Aktivisté pomáhají s výstavbou plotů

Ekologičtí aktivisté na Broumovsku se snaží pomáhat chovatelům s výstavbou plotů, které jejich stáda před vlky účinně ochrání. Projekt začal v lednu a zahrnuje i osvětovou činnost. Hradecký kraj do poloviny letošního června vyplatil chovatelům z Broumovska na náhradách škod způsobených vlky přes 492 tisíc korun. V roce 2016 to bylo zhruba 180 tisíc korun, loni 297 tisíc a letos zatím přes 15 tisíc korun. 

Nahrávám video

Vlk z Krkonoš vymizel v polovině 19. století, posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842, na polské v roce 1810. Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržených hospodářských zvířat. Od té doby přibývá pobytových znaků ve volné přírodě.

Podle správy parku se lidé v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. Podle zoologů je vlk plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 8 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 11 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 12 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 14 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 15 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 16 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.