Olomoučtí vědci vyvinuli nová a velmi účinná ekologická hnojiva, která by měla zemědělcům zajistit vyšší výnosy u obilovin, olejnin i dalších plodin. Obsahují přitom látky, které se dosud v zemědělství nevyužívaly.
Olomoučtí vědci vyvinuli ekologičtější hnojiva vhodná při změně klimatu
Přípravky, které vyvinuli vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jsou výsledkem zhruba desetiletého úsilí. Získaly již registraci jako kombinovaná stimulační hnojiva. Určeny jsou především zemědělským firmám, informovali zástupci Univerzity Palackého.
Podle vědců po použití nových kombinovaných hnojiv hospodářské rostliny snáze zakoření, lépe čelí nepříznivým klimatickým podmínkám a vytvářejí více odnoží a zrna. „Přípravky nemají v tuzemsku a zřejmě ani ve světě obdoby, neboť jsou v nich použity naše originální látky, které se v zemědělské praxi dosud nevyužívaly,“ uvedl jeden z autorů Radoslav Koprna z CRH.
Naučit látky spolupracovat
Vědci využili pro hnojivo kombinaci makro a mikro prvků, jako jsou například dusík, draslík, fosfor, mangan nebo měď, a rostlinných hormonů, které vyvinuli na základě dlouholetých výzkumů. „Velkou výzvou bylo dostat všechny složky do jednoho přípravku tak, aby vznikla stabilní forma. Bylo to podobné tomu, jako když dáváte dohromady dva lidi, kteří se moc rádi nemají, a musíte je naučit spolupracovat,“ doplnil Koprna.
Podle zástupců CRH jde o hnojivo Aucyt Start a Primseed. První z nich obsahuje syntetický derivát rostlinných hormonů cytokininů, který podporuje tvorbu silných odnoží, a tím i klasů a zrn u obilnin a větvení u olejnin.
„Rostlina se nevyčerpává tím, že vytváří odnože, které nepotřebuje, ale posílíme naopak ty, které zvýší výnos plodiny. Aplikace se provádí na podzim nebo na jaře přímo postřikem na rostliny,“ uvedl Koprna.
Naopak Primseed je určen pro moření osiva širokého spektra plodin, například u jarních či ozimých obilnin, řepky, máku, slunečnice, luskovin a dalších. Rostlina má díky tomu v počáteční fázi vývoje silnější kořenový systém, lépe odnožuje a i ve stresových podmínkách mnohem lépe a rovnoměrněji klíčí a vzchází, dodal vědec z CRH.
Podobné syntetické rostlinné hormony se v hnojivech podle zástupců centra nacházejí zřídkakdy, dosud se užívaly jen u prostředků proti poléhání obilovin. Olomoučtí vědci po nich sáhli proto, že s jejich studiem, vývojem a testováním na polních plodinách mají letité zkušenosti.
CRH je vědecké pracoviště, které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Na kontě už mají jeho pracovníci řadu úspěchů. Mezi poslední patří například přístroj, který dokáže rychle změřit odolnost rostlin vůči vyšším teplotám.