NATO

V Lotyšsku se konají parlamentní volby. Očekává se, že navzdory vzestupu populistických a protestních stran pobaltská země potvrdí své proevropské a proukrajinské směřování, napsala agentura AFP. Podle agentury Reuters se čeká vítězství strany Sjednocená kandidátka současného premiéra Andrise Kulbergse, která ale bude muset pro vznik nové vlády hledat koaliční partnery.

Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostním projevu při předávání Vestfálské mírové ceny to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Podle Merze sleduje Rusko revizionistickou a imperiální politiku. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.

Země Severoatlantické aliance nečelí ze strany Ruska bezprostřední hrozbě, prohlásil ve středu generální tajemník NATO Mark Rutte. Hodnocení rizika představovaného Ruskem je stejné jako před rokem, dodal podle agentury Reuters.

Spojené království nabídlo členům vojenského partnerství „Joint Expeditionary Force“ (JEF, česky Společné expediční síly) „jaderný deštník“ v rámci širší dohody o obraně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý po uložení korunovačních klenotů setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Předseda vlády serveru Deník.cz řekl, že s hlavou státu diskutoval o programu příští Bezpečnostní rady státu, včetně možné reakce na případný ruský útok na některý z pobaltských států. „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět (NATO) musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády,“ sdělil premiér.

Estonsko uvedlo, že srpnový požár v tallinském zbrojním podniku Milrem Robotics byl způsoben žhářským útokem provedeným na rozkaz ruských tajných služeb. Informovala o tom stanice ERR. Firma dodává Ruskem napadené Ukrajině pozemní drony. Moskva podíl na požáru popřela. Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že ruské hybridní útoky proti aliančním zemím neoslabí podporu Ukrajině.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Ministerstvo zahraničních věcí a prezident Petr Pavel by měli i po cestě na zasedání OSN pokračovat ve společném postupu v zahraničí, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Považuje to za prospěšné pro Česko. Podle něj se má odlišit zahraniční a domácí politika. Europoslanec Alexandr Vondra z opoziční ODS společný postup ministra zahraničí a hlavy státu v USA ocenil.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po roce a čtvrt opět řekl, že jeho zemi by svědčila vojenská neutralita. Závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci, do které země vstoupila v roce 2004, ale Bratislava podle něj dodrží. Fico to řekl v diskusním pořadu televize TA3.

Narušení vzdušného prostoru členského státu NATO samo o sobě neznamená důvod k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně. Zásadní by bylo, zda by incident představoval ozbrojený útok, například cílený útok na alianční letoun či území členského státu. Klíčová je míra hrozby, vyloučení možné chyby a také přiměřenost reakce, míní bezpečnostní experti. Článek 5 o kolektivní obraně byl zatím aktivován jen po teroristických útocích 11. září 2001.

Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.

Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů, aby se v případě krize část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska, mohla přesunout přes polskou hranici. Podle polské agentury PAP to uvedl šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas.

Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, zaměří se na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník. Podle informací italské agentury ANSA však Řím žádné varování ohledně možných útoků neobdržel.

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.

Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?

Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten v rozhovoru řekl, že možný ruský útok včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.

V Mošnově na Novojičínsku druhý den Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR opět přilákal tisíce lidí, pro které bylo připraveno okolo osmi hodin dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi a mohli si prohlédnout také množství moderní techniky. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl, že nápor nebyl takový jako v sobotu a žádné dopravní problémy v neděli v okolí letiště nebyly.

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.