NATO

Vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance až 22. června, řekl v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu premiér Andrej Babiš (ANO). Dříve udával termín pondělí 8. června. V tento den teď podle něj prezident Petr Pavel, jenž o účast na summitu navzdory nevoli kabinetu stojí, dorazí na jednání ministrů.

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.

Okresní soud v Českých Budějovicích potrestal pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela za dotační podvody. Za manipulace s žádostmi o podporu pro firmy v době pandemie covidu-19 mu soud vyměřil osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na třicet měsíců. Dva a půl roku také nesmí vést firmy. České televizi to sdělila mluvčí soudu Markéta Bartizalová. Vrabel podle obžaloby způsobil státu škodu přes 568 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nepovažuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček za natolik aktuálně závažné téma, aby tím poslanci trávili čas ve sněmovně. Nechci radit opozici, ale jestli chtějí bojovat s koalicí, tak to není téma, na kterém můžou něco vyhrát, prohlásil v Interview ČT24 s tím, že nikdy nebude v tomto případě úplně objektivní. Zároveň se domnívá, že premiér udělal pro eliminaci střetu zájmů více než kdokoliv jiný v Evropě. Vondráček hovořil také o možném odblokování sněmovny. „Snažíme se najít z toho cestu ven, máme připravenou sérii možností, nebylo by taktické, abych to prozrazoval,“ řekl. Myslí si, že v červnu musí být buď dosažena dohoda s opozicí nebo zásadní změny v jednacím řadu sněmovny. Vondráček také doufá, že se vrcholní představitelé domluví na delegaci, která pojede na summit NATO v Ankaře. Kompetenční žalobu, o které mluvil prezident Petr Pavel, by považoval za ostudu. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.