NATO

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Premiér Andrej Babiš podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (oba ANO) navrhne Filipa Turka (Motoristé) do čela ministerstva životního prostředí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Petr Pavel Turka dlouhodobě odmítá. Resort dočasně vede předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň v čele ministerstva zahraničí.

Výdaje na obranu minulý měsíc vzrostly oproti zbytku roku o více než 43 miliard, zjistila z nejnovějších dat ministerstev obrany a financí Česká televize. Za celý loňský rok Česko vykáže útraty ve výši 171,5 miliardy korun, čímž by podruhé za dvacet let mohlo splnit závazek vůči NATO vydávat minimálně dvě procenta HDP. Ke splnění aliančního cíle chce využít i 15,5 miliardy, které plánují vykázat jiné úřady než resort obrany.

Lotyšsko dokončilo stavbu 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Na svém webu to v úterý uvedla lotyšská veřejnoprávní stanice LSM, podle níž budování bariéry trvalo několik let. Projekt je součástí širšího úsilí pobaltských států o posílení bezpečnosti hranic v době zvýšeného napětí s Ruskem, podotkl server The Moscow Times.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dle agentury Reuters označil v pondělí odpoledne tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na sídlo ruského vládce Vladimira Putina za lež. Moskva chce podle něj jen podkopat pokroky v jednání o ukončení ruské války a připravuje si půdu k útoku na budovy ukrajinské vlády v Kyjevě. O údajném útoku na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti hovořil dlouholetý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov relativně krátce poté, co na Floridě o mírovém plánu jednaly delegace Ukrajiny a USA.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.

Tuzemská armáda chce posílit protivzdušnou obranu. Nejen navýšením kapacit, ale i novými prostředky dalekého dosahu, které by chránily Česko před balistickými střelami. Vojáci to uvádějí v doporučení, jak systémy proti vzdušným hrozbám rozvíjet po roce 2030. Materiál právě dokončují. Reagují v něm na ruskou válku na Ukrajině i na požadavky NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).

Předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura sdělil, že peníze ze státního rozpočtu nepůjdou na zbraně a munici pro Ukrajinu. Řekl to na tiskové konferenci po pondělním jednání poslaneckého klubu SPD, kde jeho členové projednávali mimo jiné i výroky ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně toho k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, oznámil už dříve místopředseda SPD Radim Fiala. Šlo o reakci na Zůnovy páteční výroky. Muniční iniciativu, ke které se Zůna v pátek také vyjádřil, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu.

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v předvánočním projevu ve čtvrtek vyzval k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Podle něj je k tomu potřeba slušně vedený dialog, vzájemné naslouchání si a ochota dohodnout se. Podle Vystrčila je společenství bez důvěry odsouzeno k chudobě, rozpadu či nesvobodě.