NATO

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře není pro vládu tématem, protože do jeho konání zbývají tři měsíce, sdělil po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho 20. května ve Švédsku. Později nicméně dodal, že na summit pojede vládní delegace. Babiš si prý neumí představit, co by tam dělal prezident.

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza vítězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.

Zatím není možné říct, zda Severoatlantická aliance český způsob financování obrany v letošním roce uzná jako splnění závazku dvou procent HDP, je potřeba počkat na oficiální výpočet, sdělil v rozhovoru pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Člen sněmovních výborů pro bezpečnost a pro obranu Pavel Žáček (ODS) v 90' ČT24 přístup kritizoval, neplnění je podle něj zřejmé už nyní. Podobně se vyjádřil jeho kolega z výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti), podle něhož koalice šetří na obraně v nejhorší možnou dobu.

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.

S reakcí na dopis prezidenta Petra Pavla vyčkává premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělí. Aktuálně je totiž premiér na dovolené. Pavel Babišovi napsal, že na letním summitu NATO hodlá být v čele české delegace. O účast na jednání v Ankaře se přou zástupci vlády s Hradem poslední týdny. Vyostřil se tak konflikt mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Ten mluví o umanutosti prezidenta. Pavel argumentuje ústavou a zvyklostmi.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

Důvěra lidí v armádu dál roste, věří jí přibližně tři čtvrtiny respondentů. To je nejvíce zhruba od poloviny roku 2022, vyplývá z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura STEM. Policii důvěřuje 77 procent lidí, od minulého měření loni v září je to ale o dva procentní body méně.

„Jsem zastáncem snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod 15 let. Čísla hovoří o tom, že dochází k nárůstu násilné a mravnostní trestné činnosti. Dále sociální a mravní vývoj generace mladistvých výrazně pokročil,“ řekla k možnému snížení věkové hranice trestní odpovědnosti dětí na 13 let předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká. „Věková hranice by se rozhodně snižovat neměla. Data říkají opak. Kriminalita u nejzávažnějších trestných činů u dětí nestoupá. (…) Jde o populistický výkop. Chybí nám psychiatři, preventivní opatření a opatření pro práci s mládeží. Vláda místo toho osekala rozpočet na tato opatření,“ oponovala bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.

„To, o co se snaží Rusko už desetiletí, a sice oslabit NATO, teď dělají USA. (…) Spojené státy dělají politiku, která je v zájmu Kremlu. Kdybych byl (ruský vládce Vladimir) Putin, tak bych se hrozně radoval,“ uvedl v Událostech, komentářích politolog a autor knihy Když vyhraje Rusko Carlo Masala. Podle jeho názoru se Evropa již nemůže spolehnout na to, že by USA byly spolehlivým partnerem. „Co musíme udělat? Musíme europeizovat NATO. To znamená převzít víc evropské odpovědnosti,“ říká. Pokud Rusko vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, pokusí se jít podle Masaly „ještě dál“. Klíčová bude jednotnost Aliance a Evropy, míní. „Čím víc nejednotné bude NATO, čím víc nejednotní budou Evropané, tím více roste pravděpodobnost, že Rusko napadne NATO,“ sdělil Masala v pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Petr Špaček se po roce 1989 podílel na budování kontrarozvědky, v bezpečnostních službách celkem strávil více než třicet let. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na svého otce Josefa Špačka, který byl vysokým funkcionářem KSČ a blízkým spolupracovníkem Alexandra Dubčeka. Jako jeden z představitelů reformních sil přišel po okupaci v srpnu 1968 o postavení a byl ze strany vyloučen.