NATO

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. V tradičním projevu v parlamentu to ve středu řekl britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro další období.

Estonská vláda uvedla, že očekává, že Kyjev zlepší kontrolu nad svými drony poté, co v posledních měsících došlo k sérii narušení vzdušného prostoru na hranicích pobaltských států.

Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Že se Landovský zmocněncem stane, oznámil předseda vlády už před týdnem v televizi Nova. Slibuje si od něj naplnění cílů vůči Alianci, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sobotní pražské derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty, které se z důvodu výtržností fanoušků nedohrálo. Tématem debaty byl také spor prezidenta a vlády o zastupování Česka na summitu NATO, vojenská přehlídka v Moskvě a aktuální vývoj v kauze Čapí hnízdo a v takzvané bitcoinové kauze. Pozvání přijali komentátor z Lidovek.cz Martin Zvěřina, spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková, redaktorka Deníku N Petra Procházková, novinář a spisovatel Ondřej Neff a filmový režisér a producent Václav Marhoul.

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

V Evropě přibývá sabotážních útoků spojovaných s Ruskem. Zatímco u několika posledních případů je napojení na Moskvu teprve vyšetřováno, jiné, jako například žhářský útok v Londýně z března 2024, mají ruský původ prokazatelně. Podle typického scénáře hledají ruské tajné služby pro jednorázové sabotážní akce i dlouhodobější spolupráci na sociálních sítích jedince, kteří mají díky svým pasům snadný přístup do zemí NATO, vysvětlila v Zóně ČT24 expertka na zpravodajské služby z londýnské King's College Daniela Richterová. Jimi prováděné sabotáže na širokou škálu civilních nebo vojenských cílů mohou mít dle expertky za účel vytvořit tlak na členské země NATO, podlomit ochotu podporovat Ukrajinu, vyvolat chaos, způsobit ekonomickou škodu nebo testovat limity a sledovat reakci v dané zemi.

Vláda má v pondělí rozhodnout o zřízení postu zmocněnce pro plnění závazků vůči Aliancii, kterým se má stát bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Ten říká, že může Česku pomoci zkušenostmi z NATO i z domácí obranné politiky. Opozice ale novou funkci označuje za zbytečnou trafiku a upozorňuje, že potřebné odborníky už má ministerstvo obrany i české zastoupení v Bruselu. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá, že by šlo o „koryto“, Landovský má podle něj radit bez nároku na další plat.

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Česko v Jerevanu zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Vláda podporuje koaliční návrh na zpřísnění trestů za týrání lidí i zvířat. Místo půlročního vězení za ně má hrozit nejméně roční, informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Usmrcení domácích zvířat má být nově považováno za trestný čin. Kabinet v pondělí schválil i další novely. Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50 tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.

Hlavním tématem Duelu ČT24 byly plánované výdaje vlády Andreje Babiše (ANO) na obranu a naplnění závazku NATO. „Premiér si asi těch dvacet miliard na výdaje na obranu půjčí, aby naplnil závazek NATO. Musel by tedy zvýšit schodek státního rozpočtu,“ řekl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). „Pokud jde o výdaje na obranu, tak je možné se v nějaké míře rozumně zadlužit. Je mylná představa, že agresorovi předám zemi, která je rozpočtově v pořádku. Raději budu mít zemi zadluženou, ale bezpečnou a suverénní,“ míní předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Hosté se střetli ohledně vojenských motivací Ruska vůči Evropě. Podle Ševčíka je směšné si myslet, že by Rusko chtělo okupovat Evropu, když má problém obsadit území na Ukrajině. „Rusko se netají tím, že má zájem o sféru vlivu ve střední Evropě. Je mimořádně nebezpečné podceňovat agresora,“ varoval Havel. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Oznámené stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa nesouvisí se sporem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, do kterého se spolkový kancléř Friedrich Merz dostal. Merz to v neděli prohlásil v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. Řekl také, že Washington považuje za hlavního německého partnera v Severoatlantické alianci.

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.