Írán

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy v USA. Britský panovník v projevu hovořil o přetrvávajícím významu vztahu mezi Londýnem a Washingtonem.

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.

Výpadky dodávek ropy a plynu trápí i Čínu, která proto zahájila diplomatickou ofenzivu. Druhá největší ekonomika světa, životně závislá na energetickém dovozu, hostí v rychlé sledu politické návštěvy z celého světa. Čínský prezident Si Ťin-pching přijal za dva týdny nejméně pět státníků. Od španělského premiéra Pedra Sáncheze po zástupce Blízkého východu.

Kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, která vypukla před dvěma měsíci, čelila raketám i jindy nálety neohrožovaná města ve středním Izraeli. Zažila to i rodina Češky Michaely, která v oblasti žije. Díky příměří tam sice sirény ztichly, neustaly ale útoky libanonské teroristické organizace Hizballáh na sever Izraele. Tamní obyvatelé, na které nadále cílí rakety a drony, kritizují vlastní vládu za to, že se jí dosud nepodařilo nebezpečí neutralizovat.

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.

Írán snahou trvale zpoplatnit plavbu Hormuzským průlivem může nastavit nebezpečný precedent, který by měl nedozírné následky na světový obchod. O blokádě a určité formě mýtného údajně uvažují jemenští hútíové v souvislosti s klíčovou úžinou Báb al-Mandab. Vlnu kritiky pak spustil indonéský ministr, jenž spekuloval o možném zpoplatnění strategického Malackého průplavu. Svobodu mírové plavby zajišťuje Úmluva OSN o mořském právu, USA ani Írán ji však neratifikovaly. Podle expertů vše závisí hlavně na respektu mezi národy.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nejspíš nepřijme nejnovější návrh Íránu na ukončení války, píše web stanice CNN s odvoláním na informované zdroje. Šéfovi Bílého domu se prý nelíbí, že Írán chce jaderné rozhovory odložit až na pozdější fázi vyjednávání.

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.