Írán

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu.

Dron v noci na pondělí zasáhl základnu britského letectva na Kypru, uvedlo ministerstvo obrany v Londýně podle stanice Sky News a agentury PA. Ministerstvo nesdělilo, kdo bezpilotní prostředek vyslal. Při incidentu nedaleko přístavního města Limasol nebyl nikdo zraněn a podle kyperských úřadů vznikly pouze malé škody. Podle agentury Reuters jde o první útok na britské vojenské zařízení od raketového útoku libyjských ozbrojenců z roku 1986 a znamená výrazné vyhrocení současného blízkovýchodního konfliktu.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali americko-izraelský úder na Írán. Hovořili také o postoji českých vládních politiků k ruské válce na Ukrajině a k výdajům na zbrojení nebo o kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Pozvání přijali ekonom a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková a komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá.

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.