Francie

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Francouzští vinaři se obávají nových amerických cel na své výrobky. Už v kampani je zmiňoval zvolený prezident USA Donald Trump. Není to přitom poprvé, francouzské vinaře americké restrikce postihly už před pěti lety. Týká se to především oblastí kolem Bordeaux a Alsaska. Spojené státy jsou výší obchodního obratu na druhém místě ze zemí, kam se bílé víno a šumivý Crémant z Alsaska vyváží.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Bídníci od vrcholného představitele francouzského romantismu Victora Huga se dočkali audioknižního zpracování v českém jazyce. Herec Jan Vlasák poprvé v historii načetl kompletních patnáct set stránek. Stalo se tak víc než 160 let poté, co román vyšel. Záznam trvá 68 hodin.

Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.

Francouzská společnost EDF podala rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v závěru října zamítl její námitky proti průběhu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Francouzi protestují proti postupu zadavatele a výběru korejské firmy KHNP jako preferovaného uchazeče. Námitky vůči tendru podala také společnost Westinghouse, která se zatím ke svému dalšímu postupu nevyjádřila. Antimonopolní úřad potvrdil, že oba rozklady obdržel.

Čtvrtečnímu večernímu zápasu fotbalové Ligy národů mezi francouzskou reprezentací a Izraelem předcházela intenzivní příprava francouzských bezpečnostních složek. Přijatá opatření byla mimořádná poté, co při násilnostech v Amsterdamu utrpělo minulý týden zranění několik desítek Izraelců. Na bezpečnost ve městě i po skončení zápasu dohlížejí tisíce policistů a na samotném stadionu Stade de France bylo z bezpečnostních důvodů výrazně méně diváků. Podle zpravodaje ČT Jana Šmída se utkání obešlo bez větších výtržností.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Evropské země si připomněly Den válečných veteránů – svátek, jenž slouží jako připomínka příměří, které 11. listopadu 1918 ukončilo první světovou válku. Velké vzpomínkové akce proběhly tradičně v centru Paříže. Symbolicky se na nich setkali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Už za měsíc se v Paříži znovu slavnostně otevře katedrála Notre-Dame, kterou v roce 2019 zasáhl ničivý požár. Na rozsáhlou rekonstrukci se vybralo téměř devět set milionů eur. Do chrámu se postupně vrací vše, co se před pěti a půl lety podařilo zachránit a restaurovat, například zvony. Na dokončení oprav, které mají pokračovat do jara příštího roku, bude ale potřeba ještě více peněz, a úřady tak zvažují zavedení poplatku za vstup ve výši pěti eur.

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Francie řeší fenomén prostituce nezletilých dívek. Podle úředních odhadů jejich počet překročil deset tisíc. Za posledních pět let to znamená prudký nárůst o sedmdesát procent. Podle expertů v tom hrají neblahou roli sociální sítě, na kterých kuplíři vyhledávají a oslovují zranitelné dívky.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Úřady v Kamerunu učinily přítrž všem spekulacím o zdravotním stavu jedenadevadesátiletého prezidenta Paula Biyy. Jakékoliv veřejné debaty na toto téma tamní ministr vnitra postavil mimo zákon s tím, že jde o otázku národní bezpečnosti. Spekulace o Biyově nemoci se v médiích vyrojily poté, co se dlouho neobjevoval na veřejnosti.