Francie

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla přívalová voda, ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP. Do Itálie se přihnal i silný vítr a zřejmě způsobil zřícení turistické lanovky nedaleko Neapole. Pád si vyžádal čtyři oběti.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.

Více francouzských věznic hlavně na jihu země se od neděle do noci na úterý stalo terčem útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatických zbraní, píše agentura AFP. Podle francouzského ministra spravedlnosti Géralda Darmanina útoky souvisejí s jeho protidrogovou politikou. Jiné zdroje uvedly, že na místě útoků byla nalezena anarchistická hesla. Podle informovaných zdrojů AFP je zjevné, že akce byly koordinované.

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.

V japonské Ósace odstartovala světová výstava Expo 2025. Ještě před oficiálním otevřením se konal tiskový den, během kterého bylo možné nahlédnout do jednotlivých pavilonů a unikátních instalací. Ósaka Expo hostí podruhé v historii, první světová výstava se zde konala v roce 1970.

V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.

Americká cla zasáhnou Francii především u vína a lihovin. Postiženy mohou být například rozsáhlé oblasti krajů Champagne a Bordeaux. Do velkých potíží se mohou dostat právě výrobci lihovin, kterým hrozí dvojnásobné tarify. Podle odborů má s výrobou destilátů přímé spojení sedmdesát tisíc lidí. Katastrofální situace by nastala, kdyby se k americkým clům přidala ještě ta z Číny. Producenti soudí, že často jediná možnost, jak na nepříznivou situaci reagovat, jsou inovace.

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.

Hosté Událostí, komentářů týdne se věnovali politické situaci ve Francii, kde byla kandidátka na prezidentku Marine Le Penová soudně vyřazena z volebního boje kvůli zpronevěře prostředků Evropského parlamentu. Hosté rozebírali i dopady amerických cel na běžné spotřebitele, věnovali se fenoménu seriálu Adolescence a jeho vlivu na vnímání agresivity u dospívajících a pirátům českých silnic. Pozvání přijali novinářka Marie Bastlová, kardiolog Petr Neužil, herec a režisér Milan Šteindler, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář a publicista Michael Durčák.

Mezi německými konzervativci se ozývají hlasy požadující kontrolu, nebo dokonce repatriaci státních zlatých rezerv, jejichž část je uložená ve Spojených státech amerických. Obavy podle serveru Politico vyvolávají kroky americké administrativy. Část německého zlata, umístěná do zahraničí během studené války kvůli hrozbě sovětské invaze, se již v posledních dekádách vrátila do Frankfurtu.

V Paříži proběhly v neděli tři protesty. První svolali příznivci Národního sdružení na protest proti odsouzení Marine Le Penové, další dvě byly namířené právě proti krajní pravici. Policie byla během dne v pohotovosti.

Ve Francii nedaleko Bordeaux se konal neveřejný zbrojní veletrh, kam zamířili především armádní nákupčí. Výrobci předvedli inovace inspirované novými zkušenostmi z bojišť na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Africe. Vystavovaly i dvě české firmy – Česká zbrojovka, která na Ukrajině montuje útočné pušky Bren 2, na veletrhu představila jejich novou verzi. Celkem se neveřejného vojenského salónu zúčastnilo tři sta firem ze šedesáti zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Jakou podobu by měla mít vyslaná mírová vojska na Ukrajinu zatím jasné není, uvedl francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat. V pořadu Události, komentáře připomněl, že stále není vyjednané ani příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle něj „nereaguje na požadavky ze strany světa“. Proto je nutné zajistit, aby se napadená země mohla bránit zejména v krátkodobějším horizontu, míní Crouzat. Francie oznámila dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun) další pomoci pro Ukrajinu, dodal s tím, že do země je dodáváno vojenské vybavení, ale Francie cvičí také například ukrajinské vojáky.

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.