Francie

Většina ukrajinských sportovců se na olympiádu v Paříži kvůli agresi Moskvy připravuje v zahraničí. Někteří mají obavy z napětí s ruskými soupeři. Už dřív na různých soutěžích hrozila ukrajinským sportovcům diskvalifikace třeba za to, že soupeři ze země agresora nepodali ruku. Do Paříže pojede 140 ukrajinských sportovců, což je nejméně v historii.

Sedm lidí, včetně tří malých dětí a jednoho dospívajícího, zemřelo v noci na čtvrtek v Nice na jihu Francie při požáru v sedmém patře bytového domu. Jeden člověk bojuje o život, další dva jsou zranění, uvedla na svém webu stanice BFM TV. Tragické následky má i požár nákupního centra v jihozápadní Číně, při kterém zahynulo nejméně šestnáct lidí.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Centrem Paříže prošla tradiční vojenská přehlídka u příležitosti státního svátku 14. července. V čele průvodu čtyř tisíc vojáků jel v otevřeném autě prezident Emmanuel Macron. Formát letošních oslav byl menší kvůli přípravám na olympijské hry. Kvůli nim se změnila také trasa, vojáci šli po avenue Foch místo bulváru Champs Elysées, kde se staví sportovní infrastruktura. Součástí průvodu ale byla také olympijská pochodeň.

V nedávných francouzských parlamentních volbách nikdo nezvítězil, což uznal i prezident Emmanuel Macron. Ten nyní s řešením situace nijak nespěchá a v čele vlády přechodně zůstává Gabriel Attal. Levicová i krajně pravicová opozice kritizují prezidenta za nečinnost.

Ve Spojených státech zemřel v pátek ve věku 99 let americký veterán George Thompson, jeden z posledních veteránů 16. obrněné divize, která v květnu 1945 osvobozovala také Plzeň. Západočeská metropole uctí jeho památku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zasedáním Rady NATO–Ukrajina na summitu ve Washingtonu uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Kyjev podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad pět set kilometrů.

Požár poškodil v severofrancouzském Rouen raně gotickou katedrálu. Plameny se asi sedmi desítkám hasičů po víc než hodině podařilo uhasit, nikdo neutrpěl zranění. Příčina požáru zatím není známá. Může ale souviset s probíhající rekonstrukcí.

Není vyloučené, že přesně za rok budou další parlamentní volby a může se stát, že extrémní pravici narostou další procenta, řekla v Událostech, komentářích režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková k volbám ve Francii s tím, že v zemi obecně vládnou emoce. Britský velvyslanec Matt Field zmínil, že naopak v Británii se vláda po volbách ustanovila velmi rychle, jak bývá obvyklé. Podotkl, že Britové situaci ve Francii velmi pečlivě sledují.

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.

Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) překvapivě vyhrála francouzské parlamentní volby, jestli a v jaké podobě se bude podílet na vládě, je ale zatím nejisté. Před hlasováním sice na poslední chvíli překonala měsíce trvající rozpory a sjednotila se v jeden subjekt, stále je ale vnitřně velmi nesourodá. Nejen centristické hnutí Společně prezidenta Emmanuela Macrona, které zřejmě bude s levicovou koalicí vyjednávat o vládě, ale i někteří členové Nové lidové fronty mají problém s jejím nejsilnějším členem – krajně levicovým hnutím Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona.

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Francouzský premiér Gabriel Attal přijel po prohraných volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident Emmanuel Macron ji odmítl, ponechal jej ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom informovala francouzská média.

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Francie kvůli nedělním volbám pošle do ulic tisíce policistů. Panují obavy z nepokojů v silně rozdělené zemi. Zatímco z měst zní řada kritických ohlasů na adresu krajní pravice, která chce omezit přistěhovalce, na venkově a v chudších regionech extremismus bují. Oblasti tíží finanční problémy a řada farmářů se v posledním roce zapojila do stávek. S nadějí nyní hledí směrem k Národnímu sdružení Marine Le Penové.

Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že britská zahraniční politika po volebním vítězství labouristů nedozná změn. Chce dál rozvíjet vztahy mezi Českem a Velkou Británií. Ministerský předseda soudí, že se nezmění ani britská podpora Ukrajiny. Šéfovi labouristů Keirovi Starmerovi gratuloval k vítězství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který také poděkoval Rishimu Sunakovi za podporu své vlasti, i řada dalších zahraničních státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, šéfa Evropské rady Charlese Michela nebo kanadského premiéra Justina Trudeaua.

Páteční půlnocí končí předvolební kampaň před druhým kolem parlamentních voleb ve Francii. Poslední průzkumy naznačují, že úspěch by mohla slavit taktika spojenectví politického středu a levice, zatímco favorizované nacionalistické Národní sdružení zaostává za svým cílem získat většinu. Vyhrocenou kampaň provází před hlasováním i násilí proti politikům.

Nová frakce Evropského parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu, kterou založila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) spolu se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a hnutím ANO Andreje Babiše, láká nové členy. Trojice stran potřebuje zástupce čtyř dalších zemí. Počítat mohou s portugalskou formací Dost. Probíhají jednání o založení evropské strany Evropa suverénních národů. Na ustavení nových skupin zbývá už jen jedenáct dní. Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského sice pravicové strany po eurovolbách posílily, ale jejich vliv v EP nemusí úměrně tomu vzrůst.

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

Po prvním kole předčasných parlamentních voleb ve Francii slaví krajní pravice úspěch, který nezažila několik dekád. Národní sdružení (RN) získalo třiatřicet procent hlasů a podle francouzského tisku tím končí éra prezidenta Emmanuela Macrona. RN od listopadu 2022 vede mladý lídr Jordan Bardella, který má šanci stát se nejmladším francouzským premiérem. Momentálně působí v Evropském parlamentu a oslovuje miliony lidí na TikToku. Bardella, původem z chudé oblasti severovýchodně od Paříže, pomáhá podle expertů změkčovat obraz krajně pravicové strany.