V Evropské unii mnozí zvažují omezení práva veta. Musí to schválit všichni členové

3 minuty
Horizont ČT24: EU debatuje o omezení práva veta
Zdroj: ČT24

V Bruselu se rozbíhá zásadní debata, která propojuje rozšiřování bloku o další země s vnitřní reformou. Kromě změn v počtu europoslanců, komisařů nebo rozpočtu má zahrnovat především omezení práva veta. To by mělo přispět k efektivnějšímu rozhodování v Unii, podle kritiků ale může oslabit postavení národních vlád.

Za téměř dvacet let členství v Evropské Unii se Česká republika dokázala ve většině případů dohodnout. Jedním z důvodů je i silná kultura souhlasu, politici se vždy snaží přijít s kompromisem, který je přijatelný pro všechny.

V několika oblastech se vždycky musí shodnout všechny členské státy. Jedná se například o daňovou politiku, kvůli které Česko použilo své první a zatím i poslední veto. Týkalo se zvýšení minimální spotřební daně na pivo, kterou v roce 2006 zablokovalo. Jednomyslně musí členové rozhodnout i v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, rozpočtu nebo rozšiřování. O zbylých tématech, hlavně o regulaci vnitřního trhu, se rozhoduje takzvanou kvalifikovanou, přibližně dvoutřetinovou většinou.

Unie může mít v budoucnu třicet a více členů. Rozhovory vedou čtyři země západního Balkánu, šanci na jejich otevření má Ukrajina, Moldavsko nebo Bosna a Hercegovina. Západní členské státy říkají, že jednomyslné hlasování je třeba omezit, aby fungování celého společenství nezablokoval postoj jediné vlády. Podle analytika Institutu pro evropskou politiku Europeum Žiga Faktora je sice právo veta stále garantem kompromisu, ale pro budoucnost Unie, její akceschopnost a vizi o více než třiceti členech může být brzdou.

Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové již nebude možné při hledání řešení zohlednit stoprocentně požadavky každého. „Možná právě teď je čas pro takový střízlivý přístup,“ uvedla Baerbocková.

Menší státy se bojí přehlasování

„Ve chvíli, kdy se dostaneme do modelu, že určitá skupina zemí přehlasuje nějakou jinou, tak si vykopáváme příkop v jednotě. A to je v dnešní době trošku nebezpečná hra,“ komentoval možné zrušení práva veta ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Česko, Slovensko nebo Polsko rozšíření podporují, ke změnám v rozhodování se ale staví zdrženlivě. Obávají se přehlasování v citlivých otázkách. Unie ale počítá s tím, že v případech životního národního zájmu bude možné takové jednání zastavit. 

„Ty státy, které se brání změnám volebních procesů v rámci EU, argumentují tím, že EU skrze jakoukoliv krizi byla schopna reagovat i v rámci aktuálního nastavení Lisabonské smlouvy. Unie tedy byla vždy dost flexibilní, aby nebylo potřeba měnit základní nastavení,“ vysvětluje Faktor. Podle něj to ale bylo dáno tím, že bylo jen sedmadvacet členských zemí. 

Podle Německa nebo Francie je reforma nutnou součástí rozšíření, a to i kvůli zkušenosti s Maďarskem, které vetem opakovaně komplikuje pomoc Ukrajině a hrozí i blokováním vstupních rozhovorů. Debata o omezení či zrušení práva veta však podle bruselského zpravodaje ČT Petra Obrovského potrvá roky. Jakékoliv změny musí podpořit celá Unie. Česko i všechny ostatní státy navíc mohou na omezení práva veta použít právě právo veta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...