V Evropské unii mnozí zvažují omezení práva veta. Musí to schválit všichni členové

Nahrávám video
Horizont ČT24: EU debatuje o omezení práva veta
Zdroj: ČT24

V Bruselu se rozbíhá zásadní debata, která propojuje rozšiřování bloku o další země s vnitřní reformou. Kromě změn v počtu europoslanců, komisařů nebo rozpočtu má zahrnovat především omezení práva veta. To by mělo přispět k efektivnějšímu rozhodování v Unii, podle kritiků ale může oslabit postavení národních vlád.

Za téměř dvacet let členství v Evropské Unii se Česká republika dokázala ve většině případů dohodnout. Jedním z důvodů je i silná kultura souhlasu, politici se vždy snaží přijít s kompromisem, který je přijatelný pro všechny.

V několika oblastech se vždycky musí shodnout všechny členské státy. Jedná se například o daňovou politiku, kvůli které Česko použilo své první a zatím i poslední veto. Týkalo se zvýšení minimální spotřební daně na pivo, kterou v roce 2006 zablokovalo. Jednomyslně musí členové rozhodnout i v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, rozpočtu nebo rozšiřování. O zbylých tématech, hlavně o regulaci vnitřního trhu, se rozhoduje takzvanou kvalifikovanou, přibližně dvoutřetinovou většinou.

Unie může mít v budoucnu třicet a více členů. Rozhovory vedou čtyři země západního Balkánu, šanci na jejich otevření má Ukrajina, Moldavsko nebo Bosna a Hercegovina. Západní členské státy říkají, že jednomyslné hlasování je třeba omezit, aby fungování celého společenství nezablokoval postoj jediné vlády. Podle analytika Institutu pro evropskou politiku Europeum Žiga Faktora je sice právo veta stále garantem kompromisu, ale pro budoucnost Unie, její akceschopnost a vizi o více než třiceti členech může být brzdou.

Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové již nebude možné při hledání řešení zohlednit stoprocentně požadavky každého. „Možná právě teď je čas pro takový střízlivý přístup,“ uvedla Baerbocková.

Menší státy se bojí přehlasování

„Ve chvíli, kdy se dostaneme do modelu, že určitá skupina zemí přehlasuje nějakou jinou, tak si vykopáváme příkop v jednotě. A to je v dnešní době trošku nebezpečná hra,“ komentoval možné zrušení práva veta ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Česko, Slovensko nebo Polsko rozšíření podporují, ke změnám v rozhodování se ale staví zdrženlivě. Obávají se přehlasování v citlivých otázkách. Unie ale počítá s tím, že v případech životního národního zájmu bude možné takové jednání zastavit. 

„Ty státy, které se brání změnám volebních procesů v rámci EU, argumentují tím, že EU skrze jakoukoliv krizi byla schopna reagovat i v rámci aktuálního nastavení Lisabonské smlouvy. Unie tedy byla vždy dost flexibilní, aby nebylo potřeba měnit základní nastavení,“ vysvětluje Faktor. Podle něj to ale bylo dáno tím, že bylo jen sedmadvacet členských zemí. 

Podle Německa nebo Francie je reforma nutnou součástí rozšíření, a to i kvůli zkušenosti s Maďarskem, které vetem opakovaně komplikuje pomoc Ukrajině a hrozí i blokováním vstupních rozhovorů. Debata o omezení či zrušení práva veta však podle bruselského zpravodaje ČT Petra Obrovského potrvá roky. Jakékoliv změny musí podpořit celá Unie. Česko i všechny ostatní státy navíc mohou na omezení práva veta použít právě právo veta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu splní cíle, dva či tři týdny budou útočit velmi tvrdě, řekl Trump

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na čtvrtek prohlásil americký prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Trump hovořil také o otevření Hormuzského průlivu, klíčového pro přepravu ropy, kterou v odvetě za americko-izraelské útoky blokuje Írán. USA podle Trumpa průliv nepotřebují a o jeho zabezpečení by se měli postarat spojenci.
03:02Aktualizovánopřed 14 mminutami

Šéf NATO Rutte pojede za Trumpem po jeho slovech o odchodu z aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 2 hhodinami

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Výbuchy v muničním skladu v Burundi zabily třináct civilistů, desítky lidí zranily

Při sérii explozí v muničním skladu v burundském městě Bujumbura zahynulo podle prvních oficiálních údajů armády třináct civilistů, informovala ve středu agentura AFP. Počet padlých vojáků armáda neupřesnila. Výbuchy z úterního večera, které zavinil elektrický zkrat, zranily podle armády 54 civilistů a tři vojáky. Zástupci ozbrojených složek dříve hovořili o desítkách obětí a stovkách až tisících zraněných.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán není ani nebyl hrozbou, tvrdí íránský prezident ve vzkazu Američanům

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.
před 6 hhodinami

FT: Trump pohrozil nedodáním zbraní Ukrajině, pokud Evropa nepomůže s Hormuzem

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy přestanou dodávat zbraně do programu PURL, pokud se evropští spojenci nezapojí do snah otevřít Hormuzský průliv v rámci takzvané koalice ochotných, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje. Prostřednictvím iniciativy PURL evropské státy nakupují americké zbraně pro Kyjev.
před 7 hhodinami

VideoRusko tvrdí, že ovládlo Luhanskou oblast a stupňuje své požadavky

Kreml tvrdí, že ovládl celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, což Kyjev popírá. Moskva zároveň stupňuje své požadavky. Na úterní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že dostal přes americké vyjednavače výzvu, aby do dvou měsíců stáhl armádu z Donbasu, ve středu reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Kyjev to podle něj měl udělat už dřív a Rusko proto ještě zintenzivní vojenské operace. Ukrajinský návrh na velikonoční příměří agresor odmítl. Mohutný dronový útok ve středu zabil na Ukrajině nejméně šest civilistů. Rusko podle ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině za bílého dne 361 dronů.
před 8 hhodinami

Trump silně zvažuje stažení z NATO. Pavel mluví o zásadní zkoušce pro Alianci

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...