Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.
Zrušení práva veta v EU zvýší akceschopnost, míní Kolaja. Podle Vrecionové to nahraje populismu
Události, komentáře: Marcel Kolaja a Veronika Vrecionová o zrušení práva veta v EU (zdroj: ČT24)
Kolaja připomněl, že v drtivé většině oblastí se hlasování pomocí principu jednomyslnosti již nepoužívá. Zůstává jen v zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politice. „Myslím si, že je u nich nutné přejít na nějaký typ většiny, a to třeba na kvalifikovanou většinu,“ pronesl.
Podle europoslance je právo veta zneužíváno. Jako jeden z příkladů zmínil maďarského prezidenta Viktora Orbána, který normu využil k blokování finanční pomoci Ukrajině. Uvedl také Kypr, ten prostřednictvím práva veta zabránil zavedení sankcí vůči Bělorusku. „Ty země mají nějaký zájem v jiné oblasti, který s tím vetem nesouvisí. Orbán nechce, aby EU vymáhala zásady právního státu tak, jak by měla. Kypr to udělal, aby upozornil na situaci ohledně Turecka,“ řekl Kolaja.
Fakt, že v těchto případech jedna země zablokovala svým rozhodnutím ostatních 26 států EU, je z europoslancova pohledu problematický. Evropa poté není akceschopná a rozhodná, podotkl Kolaja.
Zrušení mohou využít populisté, řekla Vrecionová
Vrecionová by naopak chtěla právo veta zachovat, jelikož považuje princip jednomyslnosti za důležitý pro to, aby si státy EU mohly v oblastech zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky rozhodovat samy. „Nechci, aby naši zahraniční politiku ve vztahu k EU někdy přehlasovala kvalifikovaná většina. To jsou příliš vážné věci. Poté se může stát, že toho populisté budou využívat, zneužívat a vyzývat k vystoupení z Evropské unie. O ní chci, aby se udržela v takové podobě, v jaké je,“ míní Vrecionová.
Co se týče blokování maďarským prezidentem Orbánem, podotkla, že v podobných případech nakonec vždy ustoupil. „Nezpochybňuji jeho hanebnou politiku, po příštích volbách ale může v Maďarsku vládnout někdo jiný. Čistě kvůli tomu bychom neměli o tak zásadní věci rozhodovat. Chci připomenout, že Orbán velmi často něco říká svým voličům, poté ale nakonec vždy souhlasí. Diskuse byly sice velmi dlouhé, nicméně taková je demokracie,“ dodala Vrecionová.
Podle Vrecionové leží hodnota EU v tom, že členské státy i přes některé neshody dokážou nakonec najít shodu. „Demokracie je o jednání. Není to o tom, že jednu zemi zaženeme do kouta. Je to společenství národních států, ne jeden superstát. Jsem přesvědčena, že jednomyslnost je pojistkou,“ doplnila.
První krok ke zrušení práva veta učinil během minulého týdne Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu. Členové orgánu odhlasovali návrh, který byl předložen Francií a Německem k revizi zakládajících smluv. Cílem má být posílení jednotného postoje EU a sjednocení postupů členských států v oblastech, jako je třeba průmysl, vzdělání, životní prostředí nebo veřejné zdraví.
Reforma může pomoci rozšíření EU, tvrdí Kolaja
Místopředseda Pirátů připomněl, že o zrušení práva veta se v Evropě debatuje dlouho a prosazují ho například předseda Evropské lidové strany Manfred Weber, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz.
„Nikdo z nich si neumí představit rozšíření EU, aniž by došlo k reformě. Když totiž počet zemí zvýšíme například na 35, ten problém bude o to palčivější. Nepředpokládám, že by třeba Francie svolila k rozšíření, pokud nedojde k unijní reformě. Je to větší integrace k akceschopnější Evropě. Jestliže se musí všechny státy shodnout na jedné věci a nesmíte tam mít jedinou, která to blokuje, tak je to neakceschopné z geopolitického hlediska,“ dodal Kolaja.
Podle Vrecionové chtějí zrušit princip jednomyslnosti zástupci dvou velkých zemí, a to Německa a Francie. Z nich ostatně zmínění politici pocházejí. „Na tu hru o rozšíření nemáme přistoupit. V konečném důsledku ještě více oddálíme rozhodování členským státům, potažmo voličům v nich. Poté se může stát, že nahrajeme populistům, kteří budou doma mluvit o vystoupení. Obrátí se to proti EU jako takové a to si nikdo z nás nepřeje,“ dodala.
Kolaja nicméně namítl, že mezi příznivce zrušení práva veta patří také Belgie. Europoslanec ve studiu ukázal graf s tím, že Česko bylo podle dat přehlasováno ve třech procentech případů, zatímco Německu se to děje častěji.