Ministři Evropské unie, kteří jsou zodpovědní za konkurenceschopnost, v pondělí schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, během pondělka na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Ministři EU schválili novou normu Euro 7, napsal Kupka. Emisní limity pro auta jsou mírnější
Evropská komise chtěla pomocí normy Euro 7 výrazněji omezit emise automobilů. Ty jsou jednou z příčin změny klimatu. Některé státy včetně Česka však přísnou normu odmítaly, a tak se podařilo vyjednat mírnější variantu. Proti novému návrhu normy hlasovaly pouze Dánsko a Lucembursko, zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko nebo Irsko se zdržely.
„Je to jednoznačný úspěch. Podařilo se vyhnout negativním dopadům normy, ať už z hlediska dosažitelnosti mobility pro běžné občany, tak s ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ uvedl po hlasování Kupka. Prvotní návrh by podle něj znamenal další investice do technologií, které už jsou „fakticky zastaralé“.
Dodal, že automobilky a celý automobilový průmysl by se měly nyní zaměřit zejména na investice do dalšího vývoje. „Je potřeba zmínit ještě jednu věc z hlediska možných dopadů. Znamenalo by to nepochybně i prodloužení stáří vozového parku v řadě evropských států, což by mělo významně negativní dopad na životní prostředí,“ podotkl český ministr dopravy.
„Kdyby ta norma zůstala tak přísná, znamenalo by to nejen zdražení nejmenších vozidel, ale v případě řady výrobců by došlo k zastavení výroby segmentu nejmenších vozidel. A tím pádem by to pro spotřebitele znamenalo, pro občany nejen v České republice, ale v mnoha státech EU, že se prostě k novému autu nedostanou,“ dodal Kupka v této souvislosti v Událostech, komentářích.
Dřívější kritici jsou s novým návrhem spokojeni
Proti dřívější a podle zástupců automobilového průmyslu nerealistické variantě Euro 7 se postavilo osm zemí. Česko vedlo koalici stejně smýšlejících států, jako třeba Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, ale i Maďarsko, Polsko a Slovensko.
S posledním návrhem normy, se kterým v pátek přišlo španělské předsednictví, byly ale tyto země nakonec spokojeny. Pouze Německo, které je rovněž automobilovou velmocí a dlouhodobě dokument kritizuje, se v pondělí podle Kupky zdrželo s tím, že „z jejich pohledu tento kompromisní návrh ještě není zralý k hlasování“.
„Klíčové změny se dotýkají návratu k normě Euro 6 v případě emisí z výfuků. Zároveň se ale významně změnily a zjednodušily podmínky pro testování i u nákladních vozidel,“ prohlásil Kupka před jednáním. Později upřesnil, že emisní limity zůstaly na úrovni normy Euro 6 v případě osobních vozidel a užitkových vozidel.
Doba na zavádění opatření se prodlužuje
Nařízení Euro 7 nahrazuje nařízení Euro 6 (pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla) a Euro VI (pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla), a to jediným právním aktem, který se vztahuje na oba druhy vozidel.
„V případě nákladních vozidel jsme se významně přiblížili předchozí normě Euro VI, ale jak testovací podmínky, tak i emise se od ní mírně liší,“ vysvětlil ministr. Dodal, že nové emisní limity pro nákladní automobily jsou tak mírně přísnější, pro výrobce nicméně technologicky dosažitelné.
Platnost emisního nařízení Euro 7 měla přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijnich zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času.
Kompromis proto původní harmonogram prodloužil. Nyní počítá se zavedením opatření třicet měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a dvaačtyřicet u těch stávajících. U nákladních aut to má být osmačtyřicet měsíců, respektive šedesát.
Norma důležitá pro Česko
Euro 7 je pro Česko velmi důležitou normou. „Z mého pohledu je to nejen dobrý návrh a dobrý kompromis, ale také důležitý koncept. My jsme si od začátku vědomi významu automobilového průmyslu pro Českou republiku, který tvoří deset procent HDP a více než dvacet procent exportu. I proto jsme byli tažnou silou skupiny stejně smýšlejících zemí,“ prohlásil před jednáním ministr průmyslu a obchodu Síkela.
Automobilový průmysl v tuzemsku zaměstnává půl milionu lidí. Výrobci během předchozích jednání uváděli, že jsou pro ně lhůty, dokdy musí změny provést, velmi krátké. To se podle Kupky nyní změnilo. „Sledujeme i odezvu automobilového průmyslu. Je to kompromis, což znamená, že nebylo možné vyslyšet úplně všechny požadavky. Průmysl nicméně dává vědět, že oproti původnímu návrhu je ten posun zásadní a pozitivní,“ uvedl český ministr.
Návrh normy musí schválit europarlament
Vedle unijních zemí musí svou pozici k návrhu normy schválit i Evropský parlament (EP). Zpravodajem návrhu tam je český poslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle něho by měl EP o nařízení hlasovat v listopadu. Jestliže bude návrh europarlamentu jiný, bude třeba vyjednat kompromis, který by podpořily členské státy i europoslanci.
„Z náznaků, které vidíme, ale můžeme očekávat, že pozice Evropského parlamentu bude velice podobná té pozici, kterou dokázalo prosadit Česko,“ uvedla v Horizontu ČT24 analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas.
„O tom návrhu bude hlasovat hlavní výbor EP, tedy výbor pro životní prostředí, ale všechny tři výbory, které dávaly své stanovisko, měly poměrně konzervativní pozici. Tím pádem můžeme očekávat, že i to samotné hlasování finálního výboru bude poměrně konzervativní a v souladu s českým návrhem,“ dodala analytička.
Automobilky: Je to zlepšení, ale náklady budou vysoké
Zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP) uvedli, že kompromisní návrh znamená výrazné zlepšení proti původnímu nepřiměřenému návrhu Evropské komise. I přes navržené úpravy však podle nich bude norma vyžadovat vysoké náklady na výzkum a vývoj nových komponent, zejména pokud jde o globální novinku měření emisí z otěrů z brzd a pneumatik.
„Dnes (v pondělí) zveřejněný postoj členských států je jasným zlepšením oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ten byl zcela nepřiměřený, jak z hlediska přísnosti požadavků, tak i času pro implementaci. Vedl tak k neúměrně vysokým nákladům pro průmysl a zákazníky, k omezení nabídky, zejména pokud jde o malé modely, a to vše s minimálním přínosem pro životní prostředí,“ uvedl výkonný ředitel sdružení SAP Zdeněk Petzl.
Podle Petzla dohodnutý kompromisní návrh lépe umožní průmyslu se zaměřit na ambiciózní dekarbonizační cíle EU, tedy přechod od spalovacích vozidel k elektrickým a zároveň zachovat dostupnost vozidel a konkurenceschopnost odvětví. „To je zejména důležité v současné době, kdy se odvětví na jednu stranu nadále potýká s rozkolísanými dodavatelskými řetězci a zároveň čelí potřebě urychleně vybudovat zcela nové a lokální řetězce výroby baterií a dalších komponent pro elektrická vozidla.“
Sdružení podle Petzla však bude apelovat zejména na Evropský parlament, aby při svém projednávání normy pokračoval v dobře nastaveném kurzu diskuse tak, aby konečná podoba normy, po dohodě s Radou, efektivně odrážela její skutečné ekonomické, sociální a environmentální dopady.
Úpravu přivítala i největší automobilka v Česku Škoda Auto. Podle ní pomůže zachovat konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. „Plně si uvědomujeme, že dosažení kompromisu bylo složité, proto chceme poděkovat ministerstvu dopravy za navržení přijatelného textu pro většinu členských států,“ sdělil člen představenstva Škody Auto za oblast prodeje a marketingu Martin Jahn. Zároveň však podle něj stále zůstávají body, které bude potřeba v dalším legislativním procesu řešit.
Zmírnění požadavků pomůže automobilkám, řekl expert
Podle automobilového experta Petra Knapa z poradenské firmy EY jde o významný krok, který demonstruje sílu zájmu a urputnost vybraných aktivních zemí, jež požadovaly skoro celý letošní rok úpravu parametrů návrhu. Tvrdí, že „zrealističtění“ termínů, zmírnění požadavků na extrémní provozní situace a výrazné snížení požadavků na výfukové emise by pro evropské automobilky znamenalo výraznou úlevu.
„Nicméně posuny termínů znamenají pak otevření otázek, na jak dlouhou dobu pro mizející kategorii spalovacích vozů pak dává smysl vůbec Euro 7 zavádět. Důležité je, že řešení otěrů brzd a pneumatik zůstává v návrhu. To je třeba řešit. Každopádně tlak Evropské komise, Evropského parlamentu a řady zájmových skupin bude znamenat extrémně dlouhé a nejisté projednávání v dalších měsících,“ řekl v pondělí Knap.