Japonsko vypustilo do moře další část dekontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima. Ani každodenní měření nepřesvědčilo Peking, aby zrušil zákaz dovozu mořských plodů ze země vycházejícího slunce. Satelitní snímky ale ukazují, že to nebrání čínským rybářským lodím, aby lovily u ostrovů Senkaku, o které vede Peking s Tokiem územní spory.
Satelitní snímky ostrovů Senkaku ukázaly, že v japonských vodách opravdu pytlačí čínské lodě. Úlovek navíc prodávají jako domácí produkt, přestože tytéž ryby ulovené Japonci se do Číny dovážet nesmějí.
Japonské úřady mořské plody denně testují a hlásí nulové množství radioaktivního tritia v moři. Kvůli dvojímu metru si Čínu dobírá americký velvyslanec v Tokiu Rahm Emanuel, který Japonce podpořil nákupem rybích výrobků přímo ve Fukušimě.
„Vypadá to, že Čína si na zprávy počíhala. Není divu, že pokračuje v lovu ryb v japonské výlučné ekonomické zóně. Mají na výběr mezi fikcí a skutečností. A volí fikci, aby mohli dál lovit. Čínskou kouřovou clonu každý prohlédne,“ napsal na sociální síti X Emanuel.
Vědecké argumenty zaštítěné mezinárodním společenstvím mluví ve prospěch Tokia. Peking ale na zákazu trvá a japonští rybáři ho pociťují – Čína je pro ně totiž největším trhem.
„Výsledky testů dodávají lidem pocit jistoty a bezpečí. Doufám, že je vláda dokáže obhájit i před zbytkem světa,“ věří japonský obchodník s rybami Tecuja Suzuki.
Rukojmí geopolitiky
O kvalitu mořských plodů nejde. Podle vědců i jiné jaderné elektrárny, včetně čínských, vypouštějí do moře vodu s tritiem. Japonští rybáři jsou zkrátka rukojmími geopolitiky.
Zákaz dovozu jejich úlovků navíc zvažuje i Rusko, které je Číně zavázáno za diplomatickou podporu ve válce na Ukrajině.
Faktem je, že spory o neobydlené ostrovy Senkaku v blízkosti čínské pevniny vyvolávají každodenní třenice, které mohou přerůst v ozbrojenou konfrontaci. Plocha sice zabírá jen tři kilometry čtvereční, ale místní vody jsou plné ryb a pod hladinou se ukrývají bohatá naleziště plynu.
