Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.
Do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu vniklo 71 čínských letounů. Jde o dosud největší takovou aktivitu
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že 43 z čínských letounů překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Peking tak pokračuje ve vojenských aktivitách poblíž ostrova, který komunistická Čína považuje za součást svého území a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan, který má demokratické zřízení, v posledních letech čelil trvale sílícímu tlaku ze strany Číny.
Čína uvedla, že v neděli prováděla nácvik palebných úderů na moři a ve vzdušném prostoru kolem Tchaj-wanu v reakci na neupřesněnou provokaci ze strany Tchaj-peje a Spojených států. Podle Tchaj-wanu cvičení ukazuje, že Peking ničí mír v regionu a snaží se zastrašit tchajwanský lid.
Washington v reakci uvedl, že je vojenskými aktivitami Číny znepokojen. Slíbil, že bude nadále pomáhat Tchaj-wanu, aby si udržel dostatečnou schopnost sebeobrany.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v pondělí ráno na vojenské ceremonii zopakovala, že Tchaj-wan musí posílit své obranné schopnosti kvůli „pokračující expanzi autoritářství“, ale o poslední vojenské aktivitě Číny se nezmínila.
Už v srpnu Čína uskutečnila u ostrova rozsáhlé vojenské manévry, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji. V sobotu Čína kritizovala nový americký obranný zákon, který posiluje vojenskou pomoc USA Tchaj-wanu.
