Moskva oznámila pozastavení dohody o plavbě lodí s obilím v Černém moři

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. Ruské ministerstvo akci označilo za „teroristický útok“ a tvrdí, že k němu byly zneužity civilní lodě nacházející se v koridoru.

„Teď všichni mluví o tom, co dělá Rusko, ale nepřipomínají, co to (ruské počínání) vyvolalo. A vyvolalo to vytvoření hrozby pro ten humanitární koridor,“ uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Právě v koridoru, kterým plují lodě naložené obilím, podle Putina částečně probíhal útok na ruskou flotilu.

„Bezpilotní stroje, podvodní a létající drony, se částečně pohybovaly v koridoru, kterým se vyváží obilí z Ukrajiny. Tímto způsobem ohrozily jak naše lodě, které mají zajišťovat bezpečnost exportu obilí, tak civilní lodě, které to uskutečňují,“ tvrdí šéf Kremlu. Zároveň označil útok na ruské lodě za neúspěšný, ruští námořníci ho podle něj odrazili. „Neříkáme, že přerušujeme naši účast v této operaci (obilné dohodě). Ne, my říkáme, že ji pozastavujeme,“ dodal Putin.

V reakci na ruská obvinění, že Ukrajinci prý k útoku na Sevastopol zneužili civilní lodě v bezpečném plavebním koridoru, zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths v pondělí na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že žádná civilní loď neplula tímto koridorem v noci na sobotu, kdy se útok na Černomořskou flotilu odehrál, nikdo neplul v koridoru ani v neděli a žádné plavidlo o víkendu nehlásilo incident.

Ukrajinské přístavy opustilo dvanáct lodí

Mezitím v pondělí opustilo ukrajinské přístavy dvanáct lodí. „OSN a Turecko zajistí deset kontrolních týmů, které provedou inspekci čtyřiceti lodí zapojených do černomořské obilné iniciativy. Tento plán byl přijat ukrajinskou delegací a ruská delegace o něm byla informována,“ oznámil Kubrakov na Twitteru.

Také podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského plavba pokračuje. „Pokračujeme, jak jsme se domluvili,“ řekl Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Připomněl, že Ukrajina v červenci v Istanbulu uzavřela dohodu o exportu obilí s Tureckem a OSN a že neslyšel, že by ji chtěl někdo vypovědět. „Nemají zájem, aby způsobili hlad v Africe a Asii,“ poznamenal na adresu partnerů. Doufá také, že se jim podaří „uklidnit“ Rusko, které v červenci v Istanbulu uzavřelo paralelní, druhou dohodu s OSN a Tureckem, a tu nyní porušuje a vypovídá.

Mluvčí vojenské správy v Oděse oznámil, že na lodích, které na začátku týdne vypluly z ukrajinských přístavů, bylo 354,5 tisíce tun zemědělských produktů.

Erdogan řekl, že navzdory zdráhání Ruska je Turecko odhodláno „pokračovat v humanitárním úsilí“. Turecko podle něj bude chránit dohody o vývozu ukrajinského obilí, k jejímž garantům Ankara patří.

Kontrola plavidel

Mluvčí OSN sdělil, že v pondělí má být zkontrolováno 40 plavidel a první z nich prověřili inspektoři ve vodách u Istanbulu. Byli mezi nimi ale jenom pracovníci OSN a Turecka, zatímco minulých inspekcí se účastnili také Rusové a Ukrajinci.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 2 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 9 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 10 hhodinami
Načítání...