Zdražování energií i růst zisků globálních firem vyvolávají protiakci. Šéf OSN navrhl zvláštní daň

9 minut
Horizont ČT24: Zisky ropných gigantů v době energetické krize
Zdroj: ČT24

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Masivnímu zdražování energií a potravin se domácnosti musely začít přizpůsobovat. „Asi je na čase, abychom začali jezdit na kole, na skútru kdykoliv to jen bude možné. Uvažujeme i o elektromobilu,“ řekla například obyvatelka Washingtonu D.C. Carolina Baldiová.

Zatímco řada domácností upravuje svůj rytmus, ropné a plynárenské společnosti prosperují. Čtyři největší firmy Exxon, Chevron, Shell a Total Energies hlásí v posledním čtvrtletí zisk 51 miliard dolarů. Dvojnásobek toho, co loni. Tuto skutečnost kritizují lídři napříč státy. „Proč jim neřeknete, jaký je zisk Exxonu tento rok? Exxon si vydělá tento rok víc peněz než Bůh,“ uvedl americký prezident Joe Biden.

Zdražování umožnila i krvavá ruská agrese na Ukrajině. Moskva v reakci na protiruské sankce utahuje kohoutky, ceny fosilních paliv rychle rostou a energetické společnosti slaví.

Chamtivost firem trestá nejchudší, řekl Guterres

„Tato groteskní chamtivost trestá nejchudší a nejzranitelnější lidí, zatímco ničí náš jediný společný domov, naši planetu,“ řekl Guterres. Podle OSN by měly státy uvalit na energetické společnosti speciální daň. Finance by pak měly poskytnout těm nejchudším.

Generální tajemník OSN António Guterres
Zdroj: ZUMA (ČTK)/Lev Radin

Jde o postup, který už zvolila Velká Británie. Na zisk energetických firem uvalila pětadvacetiprocentní sazbu. Pak mohl britský premiér Boris Johnson říct: „1200 liber pro osm milionů nejzranitelnějších domácností, 400 liber pro každého, 300 liber pro penzisty, snížení obecní daně – to vše děláme, abychom lidem pomohli s inflačním růstem a zejména cenami energií.“

Podobné opatření zvolily například Itálie či Španělsko. Francouzští poslanci ale návrh odmítli. Myšlenkou se momentálně zabývají američtí kongresmani a uprostřed debaty je i Česko.

„Aby se nějakým způsobem tento zisk energetických společností projevil v solidaritě vůči těm, kteří jsou růstem cen opravdu výrazně postiženi. A jaká ta forma bude, o tom vedeme debatu. Může to být forma daně, může to mít i jinou podobu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). 

Česká vláda chce o mimořádné dani rozhodnout v září

Také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto má být nejpozději v první polovině září. „Vedeme o tom vážnou debatu,“ řekl s tím, že naopak kabinet neuvažuje o zavedení sektorové daně. Nyní zvažovaná daň by podle něj měla být z neočekávaného zisku. 

„V případě, že se k tomu rozhodneme, budou to mimořádné příjmy, které by ale měly sloužit mimořádným výdajům,“ podotkl s tím, že by tyto příjmy nesloužily k tomu, aby „zalepily díru v rozpočtu,“ ale platily by se z toho například kompenzace za ceny energií.

Mohlo by se to podle něj týkat bankovního či energetického sektoru. Stanjura dodal, že vláda nyní promýšlí technické detaily takové daně.

Manažer: Pokud bude opatření zavedeno, mělo by být jen krátkodobé

Manažer Petr Zajíc ze společnosti Amundi Asset Management v pořadu Horizont ČT24 řekl, že zvláštní daň je na první  pohled nesystémové řešení, které neřeší problémy rozpočtů jednotlivých států. „Na druhé straně je pravda, že zisky v energetickém sektoru i ve financích jsou tak obrovské a netěží z technologického nebo jiného pokroku, ale jen ze situace na trhu.“

Diskusi o dani proto považuje za legitimní. Argumenty těchto firem, že daň by nakonec zase dopadla na konečného zákazníka, nepovažuje Zajíc za úplně platné. Klíčové je podle něj hlavně to, aby opatření bylo krátkodobé, například na jeden rok, na dva roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jih Evropy je pod tlakem extrémních veder, přibývá i požárů

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úřady na jihu Ruska hlásily dronové nálety, Ukrajina informuje o mrtvých

Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk. Region má podle úřadů za sebou zatím největší takový úder. V ukrajinské Záporožské oblasti v důsledku ruského útočení zemřel jeden člověk, další zřejmě přišel o život při bombardování Charkova, mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinská města.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 10 hhodinami

Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konflikt Thajska s Kambodžou vyhnal z domovů sto tisíc lidí

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Technická záležitost,“ říká gruzínský premiér o možném zrušení bezvízového styku s EU

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
před 13 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 13 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...