Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Pomoc Ukrajině, která je podle slov šéfa Bílého domu určena pro „frontové linie svobody“, zahrnuje munici, dělostřelecké zbraně či taktické drony. Předchozí pomoc ve stejné výši přislíbily USA Ukrajině minulý týden.
Biden ve čtvrtek s odkazem na obávanou rozsáhlou ruskou ofenzivu na Donbasu hovořil o kritické příležitosti, která bude zásadní pro další fázi války. USA a jejich spojenci se proto podle amerického prezidenta snaží Ukrajině dodat potřebné zbraně a vybavení co nejrychleji.
Nejnovější balík pomoci navazuje na zhruba 2,6 miliardy dolarů vojenské pomoci, které USA poskytly Ukrajině již dříve. Biden také potvrdil, že se ve čtvrtek ráno místního času setkal s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.
Biden také oznámil, že USA poskytnou ukrajinské vládě další přímou ekonomickou pomoc ve výši 500 milionů dolarů (asi jedenáct miliard korun) a uzavřou své přístavy ruským lodím. Podle prezidenta se jedná o další krok, který USA podnikly společně se zahraničními partnery. Evropská unie se například také rozhodla zakázat lodím plujícím pod ruskou vlajkou vplouvat do přístavů v zemích EU.
Částka 13,6 miliardy dolarů, kterou americký Kongres v březnu schválil na humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině, je podle Bidena „téměř vyčerpána“. Prezident proto hodlá příští týden zákonodárce požádat o její navýšení. Kongres přitom dal najevo, že žádost o další pomoc Ukrajině vyslyší. O jak velký obnos by mělo jít, Biden ve čtvrtek nesdělil.
Biden ve čtvrtek také zpochybnil tvrzení Ruska, že kontroluje ukrajinský Mariupol. „Zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by Mariupol zcela padl,“ uvedl americký prezident. Ukrajinské síly a civilisté tam jsou obklíčeni v obrovské ocelárně. Biden vyzval Rusko, aby umožnilo civilistům odejít skrze humanitární koridory.
Na Ukrajinu doputují tanky ze Slovinska
Tanky, které by mělo na Ukrajinu poslat ve spolupráci s Německem Slovinsko, nebudou vyžadovat velký zácvik. Ukrajinská armáda totiž zbraňový systém T-72, pocházející ještě ze Sovětského svazu, už používá. Tyto tanky podle neoficiálních informací Ukrajině už dříve poslala i Česká republika.
Podle informací, které DPA získala z vládních zdrojů, Slovinsko jako kompenzaci požadovalo také další moderní techniku z Německa, mimo jiné tank Leopard 2, kolový obrněnec Boxer a pancéřový vůz Puma, který bundeswehr zavádí do své výzbroje jako nástupce Marderu.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová ve čtvrtek mezitím televizi RTL potvrdila, že Německo vycvičí ukrajinské vojáky v používání samohybné houfnice PzH 2000. Podle dřívějších zpráv má tyto houfnice na Ukrajinu dodat Nizozemsko. Německo to podle Lambrechtové učinit nemůže, protože na to bundeswehr není dostatečně vybaven.
Kritika Scholze a příslib Baerbockové
Německo je kvůli dosavadnímu odmítání poskytnout Ukrajině těžké zbraně pod palbou kritiky. Ještě v úterý spolkový kancléř Olaf Scholz prohlašoval, že Ukrajina si může v Německu nakoupit zbraně ze seznamu, který Berlín sestavil v součinnosti s Kyjevem. Podle informací deníku Bild ale byly z tohoto seznamu vyškrtnuty všechny důležité položky z hlediska ukrajinských přání.
„Neexistují pro nás žádná tabu, pokud jde o obrněné vozy a další zbraně, které Ukrajina potřebuje,“ ujišťovala však ve čtvrtek německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která jednala v Tallinnu se svojí estonskou kolegyní Evou-Mariou Limetsovou. Baerbocková řekla, že Německo nyní zjišťuje, jaká údržba pancéřových vozů Marder bude zapotřebí, než je bude moci ukrajinská armáda nasadit.
Prioritou Berlína je podle Baerbockové zajistit, aby Ukrajina rychle dostala starší výzbroj sovětské konstrukce, kterou by její armáda mohla používat bez dalšího výcviku. Ministryně vysvětlila, že Německo se chystá nahradit tuto techniku, kterou mají spojenecké zemi k dispozici, modernějším vybavením německé výroby. Také řekla, že Berlín ale zaplatí ukrajinským vojákům výcvik pro používání tanku Leopard.
Vojenská pomoc ze Španělska a Dánska
Další vojenskou pomoc na čtvrtečním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským slíbili španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová.
Španělsko dodá novou zásilku 200 tun munice a vojenského materiálu, což je více než dvojnásobek dosavadní vojenské pomoci. „Loď španělského námořnictva Ysabel dnes (ve čtvrtek) vyplula do Polska s 200 tunami munice a materiálem,“ upřesnil Sánchez podle agentury AFP. Loď podle premiéra přepravuje tři desítky kamionů, několik speciálních vozidel pro přepravu těžkých nákladů a deset malých vozidel naložených vojenským materiálem; vše bude předáno Ukrajině.
Frederiksenová uvedla, že Dánsko hodlá zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině o 600 milionů dánských korun (zhruba 1,97 miliardy korun), čímž dánský příspěvek dosáhne celkově miliardy dánských korun (asi 3,28 miliardy korun). „Zamýšlíme poslat Ukrajině více zbraní, protože ty nejvíce potřebuje,“ řekla premiérka dánské televizi při procházce městem, kdy ji obklopovali ozbrojení vojáci.
Frederiksenová navštívila těžce poškozené město Boroďanka, kde se obyvatelé podle ukrajinských úřadů stali oběťmi masakrů spáchaných Rusy, než se ruské jednotky stáhly z okolí Kyjeva. „Všichni jsme na celém světě viděli zprávy a obrázky strašných zločinů spáchaných Ruskem na Ukrajině, ale dnes to vidíme na vlastní oči a je to srdcervoucí,“ řekla na tiskové konferenci dánská premiérka.
Ukrutnosti v Boroďance odsoudil také Sánchez, který řekl, že Španělsko požádá Mezinárodní trestní soud o vyšetření válečných zločinů a že na Ukrajinu plánuje vyslat vyšetřovatele.
Británie avizuje další sankce
Británie ve čtvrtek rozšířila protiruské sankce o dalších 26 jmen. „Dnešní (čtvrteční, pozn. red) nová vlna sankcí míří na generály a zbrojní firmy, které mají na rukou krev,“ uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová. „Nemorálnost ruského útoku na Ukrajince je každému zřejmá. Cíleně útočí na nemocnice, školy a dopravní infrastrukturu v Mariupolu i jinde - stejně jako to dělali v Čečensku a Sýrii,“ dodala.
Konkrétně se nové sankce týkají například velitele letectva, generála Andreje Serďukova, zástupce velitele generálního štábu, generálplukovníka Nikolaje Bogdanovského, nebo podplukovníka Azatbeka Omurbekova, který velel ruským okupačním jednotkám v Buče. Média mu dala přízvisko „řezník z Buče“, protože se podle svědectví sám účastnil zabíjení neozbrojených civilistů i znásilňování místních žen.
Sankce míří i na společnosti a jejich představitele, které podle Londýna invazi podporují nebo při ní pomáhají. Na seznamu je nově například šéf železničního přepravce Rossijskije železnyje dorogi (RŽD) Oleg Belozerov, zbrojní koncern Kalašnikov, ale také zástupce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Koroljov.
Britská vláda později oznámila, že také rozšířila seznam výrobků, na které se bude vztahovat zákaz dovozu z Ruska. Nejnovější obchodní sankce tak zahrnují zákaz dovozu stříbra, dřevěných výrobků a luxusního zboží, včetně kaviáru. O 35 procentních bodů se také zvýší cla na některé výrobky z Ruska a Běloruska, včetně diamantů a kaučuku.
Proti válce vystoupil oligarcha
Proti válce se postavil ruský podnikatel a zakladatel banky Tinkoff Bank Oleg Tiňkov. Označil ji za šílenou a nesmyslnou. Podle něj je 90 procent Rusů proti agresi na Ukrajině a stav armády působí ruským generálům kocovinu. „Nevidím nikoho, kdo by mohl mít prospěch z této šílené války! Umírají nevinní lidé i vojáci,“ prohlásil Tiňkov.
Invaze má na aktivity tohoto oligarchy dopad. V březnu přestal být dolarovým miliardářem. Britská vláda ho tentýž měsíc přidala na svůj sankční seznam.
Z funkcí ředitele a prezidenta ropného koncernu Lukoil ve čtvrtek také odstoupil Vagit Alekperov. Není jasné proč. Firma začátkem března jako první velký ruský podnik vyzvala k rychlému ukončení ruské ofenzivy na Ukrajině. Také Alekperova zařadil Londýn před týdnem na sankční seznam.
Už dříve volali po míru dva z nejpřednějších oligarchů Michail Fridman a Oleg Děripaska. Přímé kritiky války nebo prezidenta Putina se ale zdrželi.
Turecký ministr zahraničí obviňuje NATO
Agentura AFP cituje tureckého ministra zahraničí Mevlüta Cavusoglu, který prohlásil, že některé členské země Severoatlantické aliance mají zájem na tom, aby pokračovala válka na Ukrajině.
„V NATO jsou země, které si přejí, aby válka pokračovala,“ nechal se ve středu slyšet šéf turecké diplomacie v rozhovoru s televizí CNN Türk. Těmto státům jde podle ministra o oslabení Ruska.
Cavusoglu dříve v tomto měsíci v rozhovoru s tureckou televizí NTV také sdělil, že Turecko se nemíní přidat k západním zemím a zavést přísnější sankce proti Rusku. Ankara podle něj zavede jen takové sankce, které schválí OSN.
Turecko je členská země NATO a spojenec Kyjeva. Ukrajině dodalo například bojové drony Bayraktar. Ankara se také od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží prosadit jako prostředník pro urovnání konfliktu. Na tureckém území se dvakrát uskutečnilo přímé jednání válčících stran. Ruský a ukrajinský ministr zahraničí se setkali 10. března v letovisku Antalya a 29. března v Istanbulu. Po setkání v Istanbulu mají ukrajinsko-ruská jednání pokračovat v on-line formátu. Zdá se ale, že uvázla na mrtvém bodě.
