Polsko poslalo návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów, pro Česko je nepřijatelný

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poslala svému českému protějšku návrh řešení sporu o těžbu v Dole Turów a výzvu k obnovení jednání ve Varšavě. Informovala o tom na svém twitterovém účtu. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí (MŽP) označila návrh za nepřijatelný.

„Ministru životního prostředí ČR Richardu Brabcovi jsme poslali náš návrh řešení sporného bodu v projednávané smlouvě ohledně těžby v Dole Turów. Zároveň jsme pozvali naše jižní sousedy, aby urychleně obnovili jednání ve Varšavě,“ napsala v pondělí polská ministryně Moskwová.

Mluvčí českého ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková na Twitteru uvedla, že nový návrh není přijatelný jak pro současné vedení resortu, tak ani pro ministerstvo zahraničí a zástupce Libereckého kraje, kteří se na jednání o dohodě také podílejí.

„Vzhledem k politické situaci bude muset být obdržený návrh na straně České republiky projednán se zástupci stran nově se formující vlády, teprve poté bude moci Česko činit další kroky,“ dodala Roubíčková. 

O dohodě, která má řešit fungování Dolu Turów, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod, začaly obě země jednat v červnu. Počátkem října byla jednání přerušena kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Jednání bylo obnoveno 5. listopadu, kdy do Prahy přijela nová polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Minulý týden podle MŽP pokračovala jednání telefonicky.

Uzavření dohody brání spor o výpovědní lhůtě. Pro Česko není podle dřívějších vyjádření dotčených resortů přijatelné, že polská strana přišla s požadavkem možnosti výpovědi vzájemné smlouvy po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení pokračovat dalších 23 let.

Polsko odmítá platit pokutu

Hnědouhelný Důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu.

Bilaterální dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou Česko na Polsko kvůli Dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU. V květnu soud předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole, a to až do rozhodnutí o stížnosti Česka. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.

Soudci v Lucemburku minulé úterý vyslechli argumenty obou stran, konečný verdikt ve sporu by měli vydat do poloviny příštího roku. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu korun) za každý den pokračování těžby. Evropská komise minulý týden Polsko vyzvala k zaplacení dluhu. Varšava platit odmítá.

Polský generální prokurátor se také obrátil na ústavní soud, aby zpochybnil pokutu, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračující těžbě v Dolu Turów. V pondělí o tom informoval server Onet.pl s odvoláním na prokuraturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
Právě teď

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 11 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 29 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.