Turecká vláda rozhodla, že během přísné uzávěry, která bude v zemi platit do 17. května, zakáže prodej alkoholu. Chce tak dostat denní přírůstky případů covidu-19 pod hranici pět tisíc. Vláda argumentuje, že není možné ponechat volný prodej alkoholických nápojů v obchodech se smíšeným zbožím, když specializované prodejny budou muset mít zavřeno. Opozice ale zákaz ostře kritizuje, podle ní je to další pokus prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o vnucení islámských hodnot obyvatelům Turecka.
Podle vlády vedené Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana je zákaz nutný, aby některé prodejny nebyly diskriminovány. Specializované obchody s alkoholem, který není považován za nezbytné zboží, budou muset mít zavřeno po celou dobu lockdownu. Aby nedocházelo k nekalé konkurenci, vláda rozhodla zakázat prodej i ve všech ostatních obchodech – například v hračkářstvích, papírnictvích, parfumériích a podobně.
„Nejde o nic jiného než o snahu režimu diktovat lidem svůj světonázor. Nesouvisí to s pandemií. Pokud by to tak bylo, alkohol by museli zakázat na celém světě,“ říká Erol Dündar, prezident asociace licencovaných prodejců alkoholu v Turecku.
Zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský dodává, že „některé prodejny se rozhodly v prodeji alkoholu pokračovat, ale musí počítat s postihy. Otázka tedy není, jestli budou lidé motivováni si kupovat alkohol, ale spíše jestli se budou dodavatelé obávat pokut.“
Jiné prodejny už z existenčních důvodů zanikly. „Za poslední rok zbankrotovalo pět až šest tisíc kolegů. Obávám se, že po těchto třech týdnech jich může přijít o živobytí stejné množství,“ tvrdí Dündar.
Uvažování o žalobě
V prosinci loňského roku turecký ministr vnitra Süleyman Soylu uvedl, že konzumace alkoholu přispívá k šíření koronavirové nákazy. Podle něj lidé omámení alkoholem mají menší zábrany a méně dodržují hygienická pravidla, například rozestupy. „Neexistují výjimky ani otazníky. Obchody s alkoholem tuto oběť přinesou,“ řekl Soylu.
„Asociace licencovaných prodejen alkoholu se ptala na ministerstvu vnitra po oficiálních dokumentech, které tento zákaz povolují, ale nedostalo se jim žádné odpovědi. Podle právníků zastupující prodejce tento zákon tedy nemá žádný legální základ,“ dodává Černohorský.
Podle zpravodaje chce asociace ministerstvo vnitra zažalovat. „Je to proti ústavě. Vláda se chová, jako by tady platilo právo šaría,“ posteskl si právník Bulut Uyusal. Asociace také argumentuje tím, že opatření znamená obrovské ztráty pro prodejce a zároveň zabraňuje přílivu peněž do státní kasy. V Turecku totiž platí na alkohol vysoká spotřební daň.
Opozice protestuje
Opatření kritizuje také turecká opozice, která v něm vidí snahu prezidenta Erdogana a jeho konzervativní strany vnutit turecké společnosti hodnoty islámské víry. „Toto opatření nemá nic společného s pandemií, je výsledkem ideologie,“ uvedl poslanec opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Veli Agbaba.
Opozice poukazuje na to, že trvání uzávěry z velké části kopíruje postní měsíc ramadán, během kterého je pití alkoholu pro muslimy obzvlášť těžkým hříchem.
Opatření vzbudilo velký rozruch i na tureckých sociálních sítích, kde se začaly množit hashtagy proti zavedení omezení. „Je směšné, že alkohol bude zakázán v celé zemi jen z toho důvodu, že ho nemá rád prezident Erdogan,“ uvedla populární turecká novinářka a moderátorka Nevsin Mengüová.
K omezení prodeje alkoholických nápojů přistoupily kvůli epidemii covidu-19 některé další země, například Jihoafrická republika nebo Indie. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2018 průměrná spotřeba činila v Turecku dva litry čistého alkoholu na osobu a rok. Údaj patří spíše k těm nižším na světě, v Česku byla spotřeba více než sedminásobná.
