Maďarská vláda staví čínskou univerzitu za čínské peníze. Kritici se bojí o bezpečnost

Nahrávám video

Maďarská vláda schválila mnohamiliardový projekt na výstavbu čínské univerzity. V příštích dvou letech by měl v Budapešti vyrůst rozsáhlý areál. Stavbu chce kabinet Viktora Orbána financovat převážně prostřednictvím úvěrů u čínských bank. Kritici v projektu vidí ohrožení národní bezpečnosti i otevření nové brány čínskému pronikání do Evropy,  v Maďarsku nikoliv první.

Má to být první čínská univerzita v Evropské unii. Jedni ji označují za prestižní instituci. Jiní za trojského koně komunistického režimu. Vysoká škola Fu-tan se sídlem v Šanghaji by měla svou pobočku v Budapešti otevřít v roce 2024.

„(Vláda) chce přivést univerzitu, která je skutečně seriózní i na mezinárodní úrovni, ale její charta vyžaduje, aby prezentovala světonázor Čínské komunistické strany,“ vysvětluje starosta Budapešti Gergely Karacsony.

Obavy o bezpečnost

V projektu maďarské vlády kritici vidí ohrožení národní bezpečnosti. Investigativní centrum Direkt36 odhalilo, že náklady na stavbu univerzitního areálu mají v přepočtu dosáhnout bezmála 40 miliard korun. Jen pětinu najde maďarský stát ve svém rozpočtu. Zbytek sumy si chce půjčit u čínských bank. Většinu materiálu i prací mají dodat čínské firmy.

„Čína získává všechno. Čína uzavírá spoustu smluv pro své společnosti, může poskytnout půjčku s poměrně vysokou úrokovou sazbou a také může nakoupit politický vliv,“ varuje politolog a ředitel institutu Political capital Peter Kreko.

Orbánův kabinet se hájí tím, že investice přivede do země především prvotřídní vzdělání. Školu, která si vede dobře i v mezinárodním srovnání. Na druhé straně to byla právě Orbánova vláda, která v roce 2018 z Budapešti de facto vypověděla Sorosovu Středoevropskou univerzitu.

„Jen si to srovnejme. Měli jsme tu instituci, která nabízela otevřené vzdělávání. Nestála maďarské daňové poplatníky ani pětník. A tato dobře vedená univerzita musela do exilu,“ dodal Karacsony.

Vysoké škole Fu-tan se teď v Budapešti otevírají dveře dokořán. Přes všechny kontroverze úřad premiéra ani resort školství nereagují na žádosti o komentář.

Faktem je, čínská univerzita nebude zdaleka prvním podobným projektem v Maďarsku. Země už mimo jiné hostí největší zásobovací centrum firmy Huawei v zahraničí a je také jediným státem v Unii, který schválil čínskou vakcínu proti covidu-19, ačkoliv tento preparát nedostal zelenou ze strany Evropské lékové agentury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 40 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 54 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...