Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí „popíračů covidu-19“, chtějí podle ní delegitimizovat stát

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Skupinu Querdenken, jejíž název znamená nekonvenční či jiné myšlení, označuje agentura DPA za hnutí „popíračů covidu-19“, pravicových aktivistů a odpůrců očkování. Podle ministerstva nelze stoupence hnutí zařadit do ustálených škatulek pravicového či levicového extremismu ani islamismu, představuje totiž novou kategorii extremistického hnutí směřujícího k „delegitimizaci státu“.

Legitimní protesty a demonstrace proti vládní politice související s koronavirem byly opakovaně – v poslední době čím dál častěji – zneužívány k vyhroceným střetům, odůvodnilo ministerstvo rozhodnutí.

Ohlašovatelé a organizátoři demonstrací, zejména z řad přívrženců hnutí Querdenken, „zčásti zřetelně ukazují, že jejich program je širší než jen agitace k protestům proti státem vyhlašovaným ochranným opatřením proti koronaviru,“ uvedl úřad.

Kontakty hnutí s radikálními organizacemi, jako jsou Reichsbürger (Říšští občané) či Selbstverwalter (Samosprávci) popírající existenci spolkové republiky a demokratického zřízení, jsou „akceptovány či vyhledávány, ignorování úředních nařízení propagováno a státní monopol na legitimní násilí odmítán“. V dlouhodobé perspektivě je cílem hnutí otřást důvěrou ve státní instituce a jejich představitele, tvrdí ministerstvo.

Některé zemské pobočky BfV už skupinu sledují

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) krok avizoval začátkem dubna. „Tuto scénu máme od počátku pod drobnohledem. Přesně sledujeme to, kdo se jí účastní a jak se u toho chová,“ řekl s tím, že problémy a ochota používat násilí u tohoto hnutí vzrostla.

Některé zemské pobočky BfV začaly skupinu Querdenken sledovat již dříve. Jako celek sleduje hnutí Bádensko-Württembersko, Bavorsko pouze jeho část.

BfV se podle březnových informací médií rozhodla sledovat i celou parlamentní opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD), neboť ji podezírá z pravicového extremismu. Soud jí to ale zatím zakázal. Už předtím se o AfD začaly zajímat tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...