Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že v dubnu odstoupí, aby se mohly konat předčasné parlamentní volby. Informovaly o tom světové agentury. Stát se ocitl v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a okolí, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.
Arménský premiér ustoupil protestům. V dubnu rezignuje a uvolní cestu pro předčasné volby
Ministerský předseda ve snaze uklidnit politickou krizi před časem oznámil, že předčasné parlamentní volby se uskuteční 20. června. Podle arménského práva se však mohou konat tehdy, pokud premiér rezignuje a parlamentu se nadvakrát nepodaří zvolit nového šéfa vlády, napsala agentura AP.
„V dubnu rezignuji. Ne, abych odešel, ale aby se mohly konat předčasné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan při nedělním setkání s obyvateli vesnice Aragac. Konkrétní den, kdy zamýšlí podat demisi, nesdělil. Zemi chce vést jako předseda vlády až do červnových voleb.
Arménie se ocitla v politické krizi po loňské šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a okolní území. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Premiéra kvůli porážce kritizovali protestující i opozice
Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok k zabránění tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast. V Arménii ale poté vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volá po premiérově demisi.
Krize se vyostřila na konci února, kdy k odstoupení vlády vyzvalo i velení armády, což odstartovalo konfrontace mezi premiérem a generálním štábem. Navzdory porážce na Náhorním Karabachu si však premiér zachoval podporu části veřejnosti a tisíce lidí se účastnily shromáždění na jeho podporu, podotkla AP.