Itálie otevírá hranice, Rakousko ruší od čtvrtka kontroly i povinné testy

Pandemií silně zasažená Itálie se dál vrací k běžnému životu. Po téměř třech měsících mohou její obyvatelé opět volně cestovat mezi regiony, což kvůli covidu-19 mohli dosud jen ve výjimečných a zdůvodněných případech. Itálie také od středy znovu otevírá hranice. Rakousko pak od čtvrtka zruší kontroly na svých hranicích s výjimkou těch s Itálií, pro cestu do země už nebude potřeba ani negativní test na koronavirus.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters Autor: Manuel Silvestri

Italské hranice se otevírají pro občany ostatních zemí Evropské unie, Velké Británie, Norska a Švýcarska, kteří už tak nebudou muset po vstupu do země do dvoutýdenní karantény.

Italská vláda vyhlásila celonárodní omezení volného pohybu 9. března. Lidé v zemi tak mohli z domu jen v nutných případech, jako byla cesta do práce, nákup základního zboží či návštěva lékaře. Zavřely se i kina, divadla, sportoviště, restaurace a většina obchodů.

Video Události
video

Události: Koronavirus ve světě

Zdroj: ČT24

Uvolnění cestování se ale nelíbí některým italským regionům, jejichž vedení se obává šíření nákazy z dříve nejvíce postižených oblastí, jimiž byl zejména region Lombardie či Benátsko na severu země. Nicméně v celé zemi dál platí povinnost nošení roušek v obchodech či veřejné dopravě, pokud nelze dodržet bezpečnou vzdálenost.

Italský prezident Sergio Mattarella udělil rytířský titul několika desítkám zdravotníků a občanů za boj s koronavirem v první linii. „Za zásluhy o společnost v době koronavirové epidemie,“ řekl při ceremonii.

Itálie jde cestou chytré karantény

Zamezit šíření koronaviru by mohla pomoci nová mobilní aplikace Immuni, jejíž testování začne 8. června v regionech Liguria, Puglia, Marche a Abruzzo. Její použití bude dobrovolné, podle vlády si ji za první den stáhlo půl milionu lidí.

Aplikace využívá technologii bluetooth a má varovat uživatele před někým, kdo přišel do kontaktu s nakaženým a přiblíží se na metrovou vzdálenost. Aplikace nebude sledovat pohyb lidí, ale jen varovat před blízkým podezřelým kontaktem. Při stahování nevyžaduje jméno uživatele, ale jen město trvalého pobytu.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: Itálie otevírá hranice

Zdroj: ČT24

Rakousko ruší hraniční kontroly i testy

Zatímco Itálie otevírá své hranice, ne všechny unijní země je ale tento měsíc otevřou bez nutnosti karantény pro Italy.

Rakousko sice od čtvrtka ruší kontroly na všech svých hranicích, avšak s výjimkou těch s Itálií. Lidé z Česka, Slovenska i dalších sousedních zemí nebudou při cestě do Rakouska muset předkládat negativní test na koronavirus, nepočítá se ani s povinnou karanténou, oznámil rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.  

V případě Řecka zase tamní vláda už minulý týden zveřejnila seznam 29 zemí, odkud budou moci od 15. června turisté do Řecka bez nutnosti karantény, ale Itálie mezi nimi zatím není. 

Německá vláda už vyslovila souhlas s tím, že od 15. června varování před cestami do 29 evropských zemí včetně České republiky zruší. Oznámil to spolkový ministr zahraničí Heiko Maas. Pokud se v některém státě zhorší zdravotní situace a počet nových infekcí za sedm dní bude vyšší než 50 na 100 tisíc obyvatel, může Německo vydat nové varování, a to buď pro konkrétní region, nebo pro celou zemi.

Spor o podporu automobilek dál komplikuje jednání německé vlády. CDU a CSU usilují o zavedení finanční podpory pro zájemce o nová auta, včetně těch s novějšími spalovacími motory. Část sociálních demokratů chce příspěvky omezit výlučně na elektromobily. Sporná otázka je součástí komplexního plánu na pomoc hospodářství, které zasáhla krize. Kabinet o něm diskutoval až do rána a nejpíš ho čeká druhé noční jednání v řadě.

Video Události
video

Události: Spor o šrotovné

Zdroj: ČT24

Do Španělska bez karantény až od července

Vedle Itálie bylo z Evropy pandemií nejvíce zasaženo Španělsko, které se ale hranice pro turisty chystá bez nutné karantény otevřít až 1. července. Také tamní vláda postupně uvolňuje koronavirová omezení, která by měla zřejmě skončit na konci tohoto měsíce.

Ve středu má ale ještě španělský parlament hlasovat o dalším prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila v polovině března a který zatím platí do 7. června. Očekává se, že vláda v parlamentu získá dost hlasů pro další prodloužení o dva týdny, tedy do 21. června. 

Slovensko otevírá wellness centra či lázně

Po zhruba dvou a půl měsících mohou na Slovensku znovu otevřít například wellness centra, koupaliště, dále všechna vnitřní sportoviště a pro všechny klienty také lázně. Mírnější hygienické podmínky platí pro provoz restaurací i pro prodejny.

Zmíněné uvolnění sice oznámil premiér Igor Matovič v pondělí, hygienici ale příslušné nařízení vydali až v úterý vpodvečer. Řada provozů je proto ještě uzavřena. Podnikatelé tento krok předem zdůvodnili tím, že potřebují delší dobu na přípravu opětovného obnovení své činnosti a že stát včas nezveřejnil příslušné nařízení.

WHO obnoví testy antimalarika pro léčbu pacientů

Světová zdravotnická organizace (WHO) obnoví testování antimalarického léku hydroxychlorochin pro léčbu pacientů s koronavirem. Organizace lék, jehož užívání opakovaně doporučoval americký prezident Donald Trump, přestala zkoušet kvůli možným vedlejším účinkům.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus před více než týdnem uvedl, že WHO „dočasně“ zastavila testování léku na pacientech s covidem-19, a to kvůli obavám o jejich zdraví. Důvodem byla studie nedávno zveřejněná v prestižním časopise The Lancet, podle které by mohlo některým pacientům s covidem-19 uškodit.

Na středeční pravidelné tiskové konferenci šéf organizace sdělil, že experti doporučili  pokračovat v testování všech potenciálně účinných léků proti koronaviru, tedy i hydroxychlorochinu. „Dlužíme pacientům definitivní odpověď na to, zda lék funguje, nebo ne,“ uvedla hlavní vědkyně WHO Soumja Svaminathanová.

Dodala, že očekává výsledky klinických testů léku avifavir, kterým budou velice brzy experimentálně léčeni pacienti s koronavirem v ruských nemocnicích.

Hlavní švédský epidemiolog uznal chyby

Anders Tegnell, hlavní švédský epidemiolog, podle jehož rad země nepřijala tak přísná omezující opatření proti šíření koronaviru jako jiné evropské státy, ve středu připustil, že úřady mohly situaci řešit lépe.

Ve Švédsku byla úmrtnost v souvislosti s koronavirem nižší než v Británii, Španělsku či Itálii, které přijaly přísná protiepidemická opatření. Ve srovnání s ostatními severskými státy si ale Švédsko nevedlo příliš úspěšně.

„Evidentně je tady velký potenciál pro zlepšení,“ prohlásil Tegnell ve švédském rozhlasu. „Kdybychom se se stejnou nemocí setkali příště a věděli přesně to, co o ní víme dnes, myslím si, že bychom volili cestu někde mezi tím, jak postupovalo v uplynulých měsících Švédsko a jak postupoval zbytek světa,“ dodal.

Reuters: Špatné ekonomické zprávy v Rusku publikují v nočních hodinách

Ruské úřady začaly zveřejňovat statistické údaje až pozdě v noci, protože vláda si nepřeje přitahovat pozornost „ke špatným číslům“ v době pandemie. Na posun ve způsobu zveřejňování tamních makroekonomických údajů jako první poukázala agentura Reuters ve svém ruskojazyčném servisu.

Údaje ruského statistického úřadu Rosstat, který řídí ministerstvo hospodářského rozvoje, představují základní ukazatel ekonomické situace v zemi a důležitý faktor při rozhodování investorů. Až dosud Rosstat své údaje obvykle publikoval odpoledne.

„Rosstatu zakazují zveřejňovat údaje nebo požadují, aby přinejmenším přenesli dobu, kdy je zveřejní. Teď se snaží, aby vyšly ten samý den, ale večer, aby od rána nebyly žádné novinky,“ řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený se situací. „Vše začalo s koronavirem v ekonomice. Pozdní zveřejnění znamená, že novinářům se krátí čas pro přípravu a práci s čísly, nestihnou si promluvit s experty,“ dodal další zdroj. 

Vláda vyjádření neposkytla. Ministerstvo a Rosstat vysvětlují pozdní publikování údajů komplikacemi souvisejícími s prací zaměstnanců z domova a rostoucí zátěží kvůli pandemii. 

Server Newsru.com připomněl, že před pár lety se Rosstat ocitl v centru debat o hodnověrnosti oficiálních údajů. Stalo se tak po přehodnocování údajů o vývoji HDP v letech 2016 až 2017, kdy se ruská ekonomika potýkala s dopady západních sankcí. Úřad tehdy změnil šéfa a metodiky výpočtu.

Žena s rouškou v ruském Petrohradu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Dmitri Lovetsky

New York hlásí nejméně úmrtí za deset týdnů

Stát New York v posledních 24 hodinách zaznamenal 49 úmrtí s koronavirem. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil guvernér Andrew Cuomo. Je to poprvé za deset týdnů, co je počet mrtvých ve státě pod hranicí 50. Nejvíce zasažené město New York je poslední částí státu, kde stále platí rozsáhlé uzávěry. Ty by se ale měly v pondělí začít uvolňovat. 

Guvernér ale také poznamenal, že ačkoliv se pozornost médií v USA nyní soustředí hlavně na protesty, které vypukly po zabití Afroameričana George Floyda bělošským policistou, koronavirus stále představuje hrozbu. „Stále je to v lidech a ve společnosti. Stále proti tomu bojujeme,“ řekl Cuomo.