Cesta do USA se pro mnohé zavírá. Nejvyšší soud umožnil vládě zpřísnit azylový režim

Americký nejvyšší soud povolil vládě Donalda Trumpa ztížit žádosti o azyl. O ten už nebudou moct požádat uprchlíci, kteří po cestě do USA prošli jinou zemí, v níž ale o azyl nepožádali. To se týká všech, kteří přišli přes Mexiko a nejsou jeho občany. Nařízení soudců dočasně anuluje verdikt soudu nižší instance, který zablokoval vymáhání nové Trumpovy politiky.

Nejvyšší soud teď vyhověl žádosti Trumpovy administrativy a rozhodl, že pravidlo může být uplatňováno, zatímco bude spor ohledně jeho legálnosti pokračovat. Prezident Trump reagoval slovy o „velkém vítězství pro hranici“. Mluvčí Bílého domu Hogan Gidley uvedl, že nejvyšší soud zvrátil „chybný“ předchozí verdikt, což vládu potěšilo. Podle AP nicméně není jasné, jak rychle bude omezení práva na azyl zaváděno v praxi.

„Tohle je jen dočasný krok a my doufáme, že nakonec odejdeme jako vítězové,“ komentoval postup nejvyššího soudu právník Lee Gelernt z Americké unie občanských práv (ACLU), která společně s dalšími stranami vládní opatření napadla.

Na jejich stranu se přiklonily liberální soudkyně nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová a Sonia Sottomayorová, které nesouhlasily s většinovým názorem devítičlenného soudního senátu. Sottomayorová ve zdůvodnění svého postoje napsala, že sporný vládní dekret bourá dlouholetou praxi a dopadá na velmi zranitelnou skupinu lidí.

Opatření míří proti Guatemalcům nebo Hondurasanům

Vláda oznámila zpřísnění azylového režimu 15. července a podle agentury Reuters je klíčovým prvkem Trumpovy imigrační politiky. Ještě před koncem července ho zablokoval federální soud v San Franciscu, soud vyšší instance ale následně omezil platnost tohoto nařízení jen na státy Arizona a Kalifornie. U přistěhovalců přicházejících z Mexika do Texasu a Nového Mexika se už tedy nový režim mohl uplatňovat.

Podle médií je nová restrikce namířena především proti uprchlíkům z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, kteří se snaží proniknout do USA přes Mexiko. „Většina lidí překračujících jižní hranici (Spojených států) jsou Středoameričané, kteří utíkají před násilím a chudobou. Na základě nového pravidla budou z větší části nezpůsobilí, stejně jako žadatelé o azyl z Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kteří běžně k jižní hranici přichází,“ napsala AP.

Podle dosud platných regulí neměli právo na azyl pouze migranti přicházející do USA z takzvaných bezpečných zemí. Tento status má na severoamerickém kontinentu jen severní soused USA Kanada, na Mexiko se nevztahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...