Averze vůči sexuálním menšinám se šíří Polskem. Samolepky vydal i konzervativní týdeník

Nahrávám video

S nálepkami „Zóna bez LGBT“ vyšel konzervativní týdeník Gazeta Polska. Podle kritiků, ke kterým se vedle domácí opozice připojili i velvyslanci USA nebo Velké Británie, magazín podněcuje nenávist. Příloha čísla přitom vyšla jen čtyři dny po brutálních útocích extremistů a chuligánů na duhový pochod v severovýchodním Bělostoku. Policie v této souvislosti zadržela už pět desítek podezřelých.

Konzervativní týdeník Gazeta Polska má blízko k politikům vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Nálepky s přeškrtnutým duhovým kruhem a nápisem Zóna bez LGBT vyšly s posledním číslem jako jeho příloha. Hnutí LGBT se zasazuje za práva sexuálních menšin (leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob).

Ihned poté, co se redakce s nápadem pochlubila na Twitteru, přišla s kritikou třeba velvyslankyně USA v Polsku. „Jsem rozčarovaná a znepokojená tím, že jisté skupiny využívají nálepky k propagaci nenávisti a intolerance,“ napsala Georgette Mosbacherová na svém účtu.

Podle novináře Gazety Adriana Stankowského redakce edicí nálepek dokázala, že „zaprvé ideologie existuje, a zadruhé, že je to totalitní ideologie, která potlačuje svobodu slova“.

V reakci na vydání největší síť polských knihkupectví odmítla aktuální číslo listu prodávat. Část nákladu mutace časopisu Newsweek pak vyšla s nálepkou v polských barvách s nápisem „Zóna bez nenávisti“.

Vyhlašování zón bez LGBT

Číslo Gazety s averzivní nálepkou vyšlo jen několik dní poté, co v polském městě Bělostok skupiny agresivních extremistů napadly průvod gayů a lesbiček, který se v tomto městě na severovýchodě Polska konal poprvé. Podle policie se do útoku zapojili fotbaloví fanoušci a extremisté.

Průvod prošel centrem města s duhovými vlajkami a transparenty „Láska není hřích“ a „Za genderovou rovnost“. Skupiny extremistů po nich házely dělobuchy, kamení a lahve. Několikrát se homofobním bojůvkám podařilo zhruba tisícihlavou demonstraci zastavit. Po skončení průvodu pak začali extremisté na účastníky útočit.

V katolickém Polsku se v posledních týdnech a měsících více než tři desítky obcí (hlavně na konzervativním jihovýchodě země) prohlásily za „zóny bez ideologie LGBT“. Jejich radní přijali usnesení, že odmítají útok na nevinnost dětí nebo autoritu rodiny. Takový postup kritizoval polský ombudsman. Na vzestupu averze nese svůj podíl i předseda vládnoucí strany PiS Jaroslaw Kaczyński. Letos na jaře hnutí LGBT označil za hrozbu pro polský národ.

Podle oponentů má Kaczyńského postoj zjevný důvod. „Pro Právo a spravedlnost je výhodnější diskuse na téma světonázorové orientace, požadavků komunity LGBT, než na témata každodenní všední politiky,“ soudí zástupce šéfredaktora deníku Rzeczpospolita Michał Szułdrzyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled