Rytmy Eurovize zaduní v Tel Avivu. Záměr uspořádat hudební show v Jeruzalémě narazil

Nahrávám video
Události: Kontroverze kolem konání Eurovize v Tel Avivu
Zdroj: ČT24

Pořadatelskou zemí příští soutěže Eurovize bude v roce 2019 Izrael. Pořadatelským městem měl být Jeruzalém, avšak nakonec se jím stane Tel Aviv. V tamních klubech vystupovala i vítězka posledního ročníku, izraelská zpěvačka Neta Barzilajová. Místo konání už stihlo vyvolat kontroverze, které soutěž v posledních letech provázejí často.

Eurovize se tradičně koná v hlavním městě země, jejíž hudebník zvítězil v předešlém roce. Loni si srdce fanoušků získala Neta Barzilajová. Majitel rockového klubu Barby v Tel Avivu Šaul Mizrachi se s ní zná, loni tam vystupovala. „Je úžasná. Myslím, že přišla v pravý čas, s pravou image,“ říká. „Je příkladem pro všechny plnoštíhlé ženy na světě, že můžou vyhrát. Holky, my můžeme vyhrát,“ doplňuje ho obyvatelka Tel Avivu Adi Doronová.

Výstřední dáma s hudebním vzděláním má široký hlasový i žánrový rozsah. Jenže ani ona, jako mnohá témata související s židovským státem, neunikla politizaci. „Je poctou, že soutěž Eurovize zamíří příští rok do Jeruzaléma. Bude nám ctí být hostiteli,“ řekl ještě v květnu izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Pojem hlavní město však v některých zemích není jednoznačný a všeobecně přijímaný. Takovou zemí je i Izrael. Tamní vláda považuje za své hlavní město Jeruzalém. Jenže většina světového společenství vnímá status města jako složitější a svá velvyslanectví provozuje v nesporně izraelském Tel Avivu.

Podobně situaci vnímají i organizátoři Eurovize. Ti proto pro konání soutěže v roce 2019 zvolili Tel Aviv. Oficiálně volbu odůvodnili tím, že je kulturním a obchodním centrem Izraele a otevírá dveře kreativitě. Soutěž Eurovize se přitom už jednou v Jeruzalémě konala. V roce 1999 se to obešlo bez závažných incidentů.

Někteří západoevropští umělci jako například Roger Waters jdou ještě dál. „Podporujeme upřímnou výzvu od palestinských umělců k bojkotu soutěže Eurovize 2019 pořádané v Izraeli,“ napsali ve výzvě podporující požadavek některých palestinských umělců. Ti chtějí bojkotovat celý Izrael kvůli jeho okupaci palestinských území i jeho politice vůči arabským obyvatelům.

Není to poprvé, kdy Eurovize musí řešit nehudební tahanice. Před dvěma lety vyhrála Ukrajinka Džamala s písní o osudu krymských Tatarů. Rusko, které Krym anektovalo a považuje ho za svůj, protestovalo. Před šesti lety bojkotovala soutěž Arménie, protože se konala v znepřáteleném Ázerbájždánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...