„Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ Orbán odmítl výtky europoslanců

Nahrávám video

Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu odmítl všechny výtky ohledně porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv. Prohlásil, že při středečním hlasování o doporučení spustit kvůli tomu proti Budapešti sankční řízení neodsoudí většina europoslanců jeho vládu, ale jeho zemi a její lid. Maďarsko se ale podle Orbána nepodvolí.

Europoslanci budou ve středu hlasovat o doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot, na nichž je Evropská unie založena. Budapešti by teoreticky mohlo hrozit i pozastavení hlasovacích práv v Unii.

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

„Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii,“ prohlásil před středečním hlasováním Orbán. „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ uštěpačně se ptal Orbán, jehož strana v dubnu vyhrála třetí parlamentní volby za sebou, a to jasnou většinou.

Teď se ale EP podle Orbána chystá umlčet ty, co nemají stejný názor, například na migrační politiku, a potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty. A ptal se také, zda snad má pykat Maďarsko za to, že se nechce stát „zemí přistěhovalců“.

Timmermans: Se žadateli o azyl nezachází Maďarsko zrovna křesťansky

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. 

Europoslanci odsuzovali „nejzkorumpovanější režim v EU,“ „kult osobnosti“ maďarského premiéra či „rasismus“ v přístupu k romské menšině či obecně „autoritářskou, protidemokratickou politiku“ šéfa maďarské vlády.

Naopak polský europoslanec Ryszard Legutko za konzervativce odmítl „útok proti legitimní, demokraticky zvolené vládě“. Za Orbána se postavil také známý britský euroskeptik Nigel Farage. Zazněla i připomínka, že Orbánovu stranu v EP zastupuje i romská poslankyně.

Kritiku europoslanců na Orbánovu adresu podpořila Evropská komise. „Bohužel, musíme sdílet znepokojení ohledně nezávislosti soudnictví, korupce a dodržování základních práv, včetně akademických svobod a svobod médií. Opatření maďarské vlády omezují občanskou společnost,“ prohlásil místopředseda EK Frans Timmermans.

Za neslučitelné s unijním právem označil i politiku maďarské vlády vůči migrantům a zacházení s žadateli o azyl, které podle komisaře „není zrovna křesťanské“. Varoval také, že nelze ani tolerovat pochybení v zacházení s unijními penězi. Komise bude Maďarsko dále sledovat a „přijme potřebné kroky, pokud to bude nutné“.

Pro přijetí doporučení musí být absolutní většina europoslanců

Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, bude ve středu vyžadovat hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

„Budu hlasovat proti jakémukoliv postihu Maďarska,“ avizoval český europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého je kritika Orbánovy vlády nevyvážená a často i nesmyslná. Místopředseda EP Pavel Telička sice také pokládá tuto kritiku za často ovlivněnou emocemi, ale dodává, že „problém existuje“ a „situace je natolik vážná, že není prostor pro pokrytectví“.

Stejné proceduře, o které budou ve středu hlasovat europoslanci, čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu. Pro odebrání hlasováních práv některé členské zemi EU by musely hlasovat všechny zbylé státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
07:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hurikán Isaias způsobil záplavy v částech Floridy a Alabamy

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Záporoží si vyžádal nejméně osm obětí, včetně tří dětí

Nejméně osm mrtvých, včetně tří dětí, a šestnáct zraněných si v sobotu ráno vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil spolupředseda Rady pro obranu Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dodal, že osud dalších dvanácti lidí zůstává neznámý a na místě pokračují záchranné práce. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
před 2 hhodinami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 5 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.