V EU Netanjahu narazil. S Mogheriniovou se na postoji vůči Jeruzalému neshodl

Nahrávám video

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí v Bruselu při jednání s ministry zahraničí zemí Evropské unie neshodl s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou v otázce Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Netanjahu řekl, že doufá, že většina zemí EU Jeruzalém za izraelské hlavní město uzná. Mogheriniová nicméně na tiskové konferenci s Netanjahuem zopakovala, že podle EU by měl být Jeruzalém hlavním městem Izraele i Palestiny.

„Je čas, aby Palestinci uznali židovský stát a také fakt, že tento stát má své hlavní město. A tím je Jeruzalém,“ prohlásil v Bruselu Netanjahu, který je prvním premiérem Izraele na návštěvě unijních institucí po 22 letech. Dodal, že věří, že všechny, nebo většina, evropských zemí přestěhují svou ambasádu do Jeruzaléma, a uznají tak Jeruzalém za hlavní město Izraele, i když ještě není mírová dohoda s Palestinci.

Mogheriniová nicméně zopakovala unijní postoj, podle něhož musí být status Jeruzaléma výsledkem mezinárodních jednání. „Jediné reálné řešení izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy s Jeruzalémem jako hlavním městem obou“.

Poté, co se americký prezident Donald Trump rozhodl pro uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a potvrdil také přesun americké ambasády z Tel Avivu, rozhořely se na Blízkém východě násilnosti.

Trump za svůj krok čelí kritice nejen od Palestinců, ale také z většiny arabských zemí. Palestinský Hamas dokonce vyzval k nové intifádě proti Izraeli. Kvůli rozhodnutí USA se minulý týden sešla Rada bezpečnosti OSN, Liga arabských států na mimořádném summitu označila postup Washingtonu za nebezpečné porušení mezinárodního práva.

Američané připravují nový návrh mírové dohody

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele podle premiéra není překážkou mírového procesu. „Mír je stále možný, protože uznání reality je podstatou míru,“ uvedl Netanjahu v Bruselu. Novinářům před jednáním s ministry zahraničí EU také řekl, že americká vláda nyní usilovně pracuje a chystá se předložit novou mírovou dohodu. „Myslím, že bychom měli počkat, co předloží a pak uvidíme, zde můžeme v míru pokročit,“ řekl izraelský premiér.

Mogheriniová před novináři poznamenala, že Netanjahu si může svou víru a očekávání zachovat, ale jen vzhledem k dalším zemím. „Protože Evropská unie a její členské státy tento krok neudělají,“ uvedla.

Macron chce po Izraeli odvážná gesta vůči Palestincům

Netanjahu se už v neděli sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který ho vyzval „k odvážným gestům vůči Palestincům“, aby se situace na Blízkém východě dostala ze slepé uličky. Takovým mírovým gestem by podle Macrona bylo zmrazení výstavby nových židovských osad. Netanjahu reagoval slovy, že čím dříve Palestinci uznají, že Jeruzalém je izraelským hlavním městem, tím dříve bude nastolen mír.

Česko na bruselské schůzce zastupuje ministr zahraničí v demisi Lubomír Zaorálek, který s Mogheriniovou o problematice Jeruzaléma hovořil i telefonicky. Vláda v demisi před několika dny v prohlášení zdůraznila, že Jeruzalém považuje za budoucí hlavní město jak Iztraele, tak i státu Palestina. 

Naopak prezident Miloš Zeman se vyslovil pro přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Nastupující premiér Andrej Babiš je však proti, podle něj není třeba na Blízkém východě vytvářet další napětí.

Benjamin Netanjahu a Federica Mogheriniová
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

V Jakartě demonstrovali radikální muslimové

Kvůli Trumpovu rozhodnutí demonstrovaly stovky radikálních muslimů i před americkým velvyslanectvím v indonéské Jakartě. Pálili americké vlajky i fotografie prezidenta. Účastníci protestu mávali palestinskými vlajkami a nesli transparenty na podporu intifády.

„Chceme být svědky zničení izraelské nadvlády. Budeme podporovat Palestinu svou krví,“ křičeli demonstranti před ambasádou, kterou střeží desítky policistů i plot z ostnatého drátu.

Protest v Jakartě, hlavním městě země s největší muslimskou populací na světě, vedla militantní Fronta obránců islámu, která chce v Indonésii zavést přísné islámské právo šaría. Většina obyvatel Indonésie praktikuje umírněnou formu islámu a mnozí z nich volají po zákazu této radikální organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 6 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.