Meziárodní soudní dvůr v Haagu odmítl žádost Kyjeva na předběžné opatření vůči Rusku za údajné financování terorismu. Vyzval ale Moskvu,aby nediskriminovala krymské Tatary. Ve sporu jde o anektovaný Krym a separatistickou válkou zmítaný Donbas. Rusko podporuje tamní rebely.
Ukrajina obvinila počátkem roku Rusko z podpory terorismu tím, že Moskva pomáhá povstalcům na východě Ukrajiny dodávkami zbraní, munice a peněz. Ruské vedení se rovněž dopouští diskriminace menšin na anektovaném Krymu, zejména krymských Tatarů, ale i etnických Ukrajinců, tvrdí Kyjev. Moskva to popírá.
Ruský zástupce u haagského soudu už dříve reagoval prohlášením, že ukrajinská obvinění „nemají žádný právní ani faktický základ“. Roman Kolodkin z ruského ministerstva zahraničí uvedl, že ukrajinská obvinění „jsou jasně mimo jurisdikci soudu“.
Haagský soud nyní ukrajinské žádosti nevyhověl. Ukrajina musí nejprve řádně předložit potřebné důkazy o záměrném ruském vměšování a o účelnosti požadovaného předběžného opatření. Obě strany byly vyzvány, aby v Donbasu dodržovaly minská mírová ujednání.
Kyjev navrhoval, aby bylo předběžné opatření vydáno „v zájmu ochrany civilního obyvatelstva Krymu a Donbasu“. V březnové žádosti konkrétně navrhuje, aby Moskva do vynesení konečného verdiktu zastavila financování donbaských povstalců a diskriminaci neruského obyvatelstva na Krymu.
Zde soud uložil Rusku, aby nebránilo Tatarům v obhajobě jejich zájmů, a to i prostřednictvím jejich neformálního shromáždění Medžlisu, který ruské úřady po okupaci z roku 2014 rozpustily. Rusko se má rovněž postarat o to, aby Ukrajinci žijící na poloostrově měli přístup ke vzdělávání v rodném jazyce. Ani v tomto případě ale Haag nevyhověl plně žádosti Kyjeva.
Někteří představitelé tatarské menšiny obviňují ruské úřady, že jim na okupovaném poloostrově upírají základní národní a náboženská práva. Ukrajinci žijící na Krymu si po ruské anexi opakovaně stěžují na jazykovou diskriminaci.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil verdikt za „mnohoslibný“. Ukrajina je podle něj ve sporu s Ruskem „na správné cestě“. Porošenko doufá, že Kyjev v Haagu nakonec uspěje s oběma žalobami.
Již dříve zažalovala Ukrajina Rusko kvůli zcizení ropných zdrojů u Krymu, jakož i kvůli znečištění ukrajinského území s negativními dopady na Černé moře, a to i během stavby mostu, který má propojit pevninské Rusko s Krymem.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, jehož legitimitu Ukrajina a většina členských států OSN neuznává. Anexe Krymu byla jedním z důvodů, proč Západ zavedl proti Rusku sankce. Boje mezi ozbrojenými separatisty a ukrajinskou armádou si vyžádaly od dubna 2014 více než 9600 mrtvých.
Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem OSN. Rozhoduje právní spory mezi státy a vypracovává právní posudky na žádost vrcholných orgánů světové organizace. Je příslušný k projednávání pouze těch sporů, které mu státy předloží.
