Telička zvolen místopředsedou europarlamentu

Nahrávám video

Jedním ze čtrnácti nových místopředsedů europarlamentu (EP) se stal i český europoslanec Pavel Telička (nestraník za ANO). Zvolen byl hned v prvním kole. V minulosti tuto funkci z ČR zastávali i europoslanci ODS a ČSSD. Telička dříve působil také jako eurokomisař a vyjednával o vstupu České republiky do EU.

Telička získal v prvním kole 313 hlasů, tedy o tři více než nutně potřeboval. Hlasovalo 680 europoslanců. Na funkci místopředsedy europarlamentu nominovala Teličku liberální frakce ALDE.

„Můžete mít určitou roli ve vztahu ke Komisi, k Radě, v tuto chvíli velmi těžko předvídat. Předseda Evropského parlamentu není vázán současným stavem, může portfolia přeházet. Ale jsou to částečně věcná portfolia, částečně administrativní a technická. Pokud chci přispět ke skutečnému zefektivnění fungování Evropského parlamentu, k modernizaci Evropské unie, tak mě budou více zajímat ta portfolia věcná,“ řekl ČT Telička.

Nový místopředseda by chtěl na půdě EP v rámci možností prosazovat i české zájmy. „Pokud bude vedení EP o některých věcech rozhodovat, bude vystupovat navenek k dalším orgánům EU, Komisi, členským státům nebo parlamentům, je dobré, aby české zájmy byly tímto způsobem reflektovány,“ nastínil v Událostech.

„Zvolení Pavla Teličky do vedení EP je z hlediska českých zájmů v EU dobrou zprávou,“ prohlásila jeho kolegyně z ANO, europoslankyně Dita Charanzová. Podle ní je Telička v Bruselu respektovaným a čitelným partnerem, který evropské problematice velmi dobře rozumí.

„Titul místopředsedy EP vypadá hezky na vizitkách. Ten člověk, když si to zpětně promítám, vlastně pouze řídí jednotlivá zasedání EP. Rozhoduje o programu a technických věcech, které se týkají chodu celého komplexu. Nějaká super významná role to není, je to spíš prestižní záležitost,“ míní europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Podobně vidí novou Teličkovu funkci i Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09): „Místopředseda EP má spíš protokolární funkci a je člověkem, který odpovídá za řízení schůze EP. Nejde o mocenský post. Je to člověk, který přispívá k chodu Evropského parlamentu. Mnohem důležitější je ten, kdo stojí v čele europarlamentu.“

I podle Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) zůstávají místopředsedové ve stínu předsedy europarlamentu. „Je to předseda, kdo je tou viditelnou hlavou. Ale místopředsedové jsou prestižní funkcí,“ uvedla europoslankyně pro ČT. Zato podle jejího kolegy z lavic europarlamentu Pavla Poce (ČSSD) je „každá politická funkce velká nebo malá podle velikosti člověka, který ji obsadí.“ Poc věří, že Pavel Telička dokáže svou pozici zúročit. 

Česko má v pořadí už čtvrtého místopředsedu

Pavel Telička se stal v pořadí už čtvrtým Čechem ve funkci místopředsedy EP. V letech 2012 až 2014 ji zastával Oldřich Vlasák (ODS), před ním v letech 2009 až 2012 Libor Rouček (ČSSD) a ještě dříve v letech 2004 až 2007 Miroslav Ouzký (ODS).

Místopředsedové jsou voleni na 2,5 roku a jsou členy předsednictva Evropského parlamentu. V případě nepřítomnosti předsedy řídí plenární zasedání a předseda na ně může delegovat také jiné povinnosti, úkoly nebo pravomoce.

Narodil se ve Washingtonu v rodině diplomata, v dětství žil několik let také v Argentině a Británii. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1986). Před listopadem 1989 byl dva roky členem KSČ.

Výborně ovládá angličtinu i francouzštinu, dobře hovoří německy a rusky. Je náruživým sportovcem, v minulosti se věnoval zejména ragby. Vrcholového sportu musel kvůli zranění kolena zanechat, v letech 2006 až 2009 byl ale šéfem České rugbyové unie.

Po vysoké škole začal pracovat na ministerstvu zahraničí, brzy se zaměřil na problematiku EU; v roce 1990 se stal členem delegace pro jednání o přidružení, o rok později nastoupil do Stálé mise ČR při Evropských společenstvích (ES).

V letech 1993 až 1995 působil jako zástupce velvyslance při ES, poté vedl odbor ES na ministerstvu zahraničí; od ledna 1998 byl pět let náměstkem ministra zahraničí (od října 1999 prvním náměstkem a státním tajemníkem pro evropské záležitosti).

V letech 2003 až 2004 byl velvyslancem ČR při EU a od května do listopadu 2004 působil jako eurokomisař; od prosince 2004 byl deset let společníkem poradenské firmy Bxl-Consulting, působil i v představenstvu těžařské společnosti New World Resources (majitel OKD).

Do Evropského parlamentu byl zvolen jako nestraník za hnutí ANO (od května 2014). Je místopředsedou frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE).

Pavel Telička, lídr kandidátky hnutí ANO
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 8 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Urovnal jsem osm válek a nemám Nobelovu cenu, stěžuje si Trump

Americký prezident Donald Trump si na své sociální síti Truth Social opět stěžoval, že USA ani on sám nedostali Nobelovu cenu za mír. Tvrdí, že ukončil osm válek nebo že zabránil Íránu v získání jaderné zbraně. Páteční ocenění někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Navanethem Pillayové označil za „hanebné a trapné“. O právničce prý nikdy neslyšel, ale „přesto gratuluje“. Norsku vzkázal, že mu Spojené státy nezapomenou, že nedostaly ocenění.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.