Sexuální útoky v Kolíně byly jako lavina. Sílily, když pachatelé zjistili, že jim nic nehrozí

Sexuální útoky během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem nebyly předem plánované, ale došlo k nim, když se ukázalo, že nikdo netrestá jednotlivé přečiny. Je o tom přesvědčen policejní expert Rudolf Egg, který byl pověřen vypracováním analýzy stovek útoků a krádeží, k nimž loni v Kolíně nad Rýnem došlo. Koncem měsíce má své závěry předložit vyšetřovací komisi.

Kolínské policii přišlo celkem asi 1200 trestních oznámení. Největší část z nich – 46,5 procenta – se týkala krádeží, 29,6 procenta sexuálních deliktů a 17,2 procenta byly kombinace obou.

Oběťmi krádeží byly podle analýzy, jejíž závěry zveřejnil deník Süddeutsche Zeitung, z velké části ženy (63,3 procenta), u sexuálních trestných činů pak výhradně ženy. Policejní záznamy hovoří celkem o 1300 obětech.

Jako dům s rozbitými okny – postupně přibývají další a další

Z kriminologického hlediska je podle Egga nanejvýš nepravděpodobné, že by podobně rozsáhlé útoky na ženy a krádeže byly předem domluvené. Egg má za to, že se rozmohly až poté, co bylo jasné, že jednotlivé delikty nikdo netrestá a na místě není uplatňováno právo.

Ve zprávě vyjadřuje přesvědčení, že muži ze severoafrických a arabských zemí, kteří se na Silvestra shromáždili na náměstí u kolínského hlavního nádraží ve velkém počtu, získali pocit, že jsou součástí anonymní masy, jež nepodléhá žádné velké sociální kontrole.

Expert zároveň odkazuje na takzvanou teorii rozbitého okna. Podle ní se kriminalita rozvíjí v momentě, kdy se ukáže, že se nikdo o dané prostředí nestará a nezajímá, že v něm nikdo nevymáhá zákony.

Odborníci ji názorně vysvětlují na příkladu budovy, která má několik rozbitých oken. Když je nikdo neopraví, zvyšuje se pravděpodobnost, že vandalové brzy rozbijí další nebo se do budovy někdo vloupá.

Většina útoků se odehrála na náměstí

Z analýzy také vyplývá, že dvě třetiny krádeží i sexuálního obtěžování mají na svědomí jednotliví pachatelé, popřípadě dvojice pachatelů, nikoliv ale větší skupiny. K většině incidentů došlo na náměstí (72 procent), k menšině v budovách (28 procent). Nejvíce takových přečinů se odehrálo na hlavním nádraží – polovina z nich v budově, 23 procent u vchodů do nádraží, 15 procent u nástupišť a 8,6 procenta ve vlacích.

Vyšetřovací komise zemského sněmu se silvestrovskými útoky zabývá už dlouhé měsíce. Za tu dobu zasedala 46krát a vyslechla přes 130 svědků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...