Většina států EU podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, oznámil Borrell

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

„Řešili jsme, jak pokračovat v našem vztahu s palestinskou samosprávou. Hamás považujeme za teroristickou organizaci, ale s palestinskou samosprávou spolupracujeme,“ uvedl po jednání Borrell.

„Ne všichni Palestinci jsou teroristi, kolektivní trest pro všechny Palestince by byl nespravedlivý a nevede k dosažení míru,“ dodal. Podle jeho slov velká většina unijních zemí až na dvě tři výjimky jasně řekla, že spolupráce s palestinskou samosprávou má pokračovat, stejně jako její finanční podpora.

Šéf unijní diplomacie připomněl, že Evropská komise nyní navrhla přezkoumání finanční podpory určené Palestincům, pokud jde o rozvojovou pomoc, podobně se vyjádřily i některé země. „Tento přezkum by ale neměl znamenat odložení některých plateb,“ dodal Borrell.

Řekl také, že Izrael má právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou. Konkrétně zmínil odstřižení oblasti Pásma Gazy od dodávek potravin, vody a elektřiny.

Ministři jednali v Ománu

Jednání se uskutečnilo zčásti osobně v ománském Maskatu, kde Unie jednala s arabskými státy Perského zálivu, někteří ministři se ale připojili prostřednictvím videokonference.

Česko při jednání zastupoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který „odsoudil barbarský terorismus Hamásu, vyjádřil pevnou podporu Izraeli v právu na sebeobranu, vyzval EU k pokračování aktivní role při stabilizaci regionu a podpořil přezkum pomoci Palestině“. Informovala o tom česká diplomacie na sociální síti X.

Rozvojovou pomoc Palestincům dočasně pozastavily Dánsko a Švédsko, oznámili v úterý ministři pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci pomoci určené Palestincům i Rakousko. Německo oznámilo dočasné pozastavení plateb s tím, že přezkoumá, zda se pomoc nedostala do rukou teroristům.

„Pro mě to rozhodnutí (EK) postrádá určitou logiku. Ta komunikace poslední dva dny nebyla úplně šťastná ze strany Komise. Pokud jsme se všichni shodli, že je nutná revize finančních prostředků, tak to znamená, že si nejsme úplně jisti, kam ty prostředky jdou. A pak je pro mě logické tu pomoc pozastavit zcela, než se ujistíme, že jdou tam, kam my chceme. V tomhle ohledu je to trošku zklamání, očekával bych v tom větší logiku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

„Je to otázka obojakého a zároveň nijakého rozhodnutí Evropské unie. Není schopná reagovat v podstatě na žádný druh krize. A teď to zase předvedla. Považoval bych za logické, že se budeme ptát, kam putovalo těch 8,5 miliardy, co se tam za tu dobu naposílalo. Musíme to okamžitě zastavit, protože s velkou pravděpodobností část těch prostředků skončila ne na podporu a šíření míru, ale opačně,“ obává se místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček.

Nahrávám video

Větší spolupráce s celým regionem

Unijní ministři se rovněž shodli, že by Evropská unie měla více spolupracovat s celým regionem. „Je třeba posílit naši spolupráci s arabským světem, s Egyptem, Jordánskem, Saúdskou Arábií,“ uvedl Borrell. Zdůraznil, že zásadní je „dojednat mír s Palestinci, protože jinak se kruh násilností bude neustále opakovat“.

Šéf unijní diplomacie se již dříve nechal slyšet a zopakoval to i nyní, že pro EU je řešením izraelsko-palestinského konfliktu vznik dvou států v hranicích z roku 1967.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.