Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila ruskou agresi vůči Ukrajině

Nahrávám video

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.

Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i Čína nebo Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly. Podle agentury DPA hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení ruské agrese summit konečné prohlášení vůbec neschválí. Nakonec byla ale závěrečná deklarace přijata jednomyslně, řekli agentuře Reuters tři diplomaté obeznámení s jednáním.

Ruská invaze na Ukrajinu dominovala summitu, přičemž spory o znění závěrečného dokumentu trvaly až do posledních hodin summitu, uvedla agentura Reuters.

V inkriminované pasáži – ve třetím bodě dokumentu o 52 bodech – vedoucí představitelé uvedli, že „většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvětšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje ohrožení finanční stability“.

Dokument také poznamenal, že existují „odlišné názory a různá hodnocení situace“ a uvedl, že G20 „není fórem pro řešení bezpečnostních problémů“.

Moskva prohlášení uvítala

Rusko prohlášení uvítalo jako „vyvážený text“, na ovlivnění jeho podoby prý ruští diplomaté usilovně pracovali. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusku formulace vyhovuje. „Rozdíl v přístupech, rozdíl v hlediscích (na válku proti Ukrajině) byl vzat v potaz a v deklaraci zaznamenán,“ řekl mluvčí Vladimira Putina podle agentury TASS.

Kreml zveřejnil na svých webových stránkách ruský překlad deklarace, což je podle Reuters překvapivý krok vzhledem k ostře kritickým formulacím vůči Moskvě.

Prohlášení také používá výraz „válka“, odkazuje na „agresi Ruské federace proti Ukrajině“ a žádá od Moskvy „úplné a bezpodmínečné stažení“ z ukrajinského území.

Ruská média mají přitom zakázáno používat termíny „válka“ nebo „invaze“ k popisu toho, co Moskva nazývá svou „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. Zákony přijaté po invazi z 24. února stanovily tresty až pět let vězení za diskreditaci ruských ozbrojených sil a až patnáct let za šíření záměrně nepravdivých informací o nich.

Moskva tvrdí, že cílem vojenské operace na Ukrajině odstranit nebezpečné nacionalisty a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z nevyprovokovaného a imperialistického záboru cizího území.

Kritika řinčení jadernými zbraněmi

Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní, a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. „Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné,“ píše se v deklaraci vydané na závěr summitu G20. Státy účastnící se vrcholné schůzky na Bali se rovněž shodly, že je nutné posílit mezinárodní právo pro zajištění míru a stability ve světě.

Státy G20 dále uvedly, že válka na Ukrajině brzdí globální ekonomický růst. Přivítaly přitom dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, kterou uzavřely Ukrajina a Rusko za zprostředkování OSN a Turecka.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského není úterní výbuch rakety na východě Polska nic jiného než vzkaz, který Rusko adresuje summitu skupiny G20. Zelenskyj to řekl podle agentury AFP představitelům zemí G20 ve videoprojevu.

Prezident hostitelské země Indonésie Joko Widodo uvedl, že nejdiskutovanějším článkem závěrečného prohlášení byla ruská válka na Ukrajině. Zároveň apeloval na všechny strany, aby dále nestupňovaly napětí. Válka způsobila podle něj škody a obrovské lidské utrpení a negativně ovlivnila snahy o oživení světové ekonomiky.

Emise skleníkových plynů

Státy G20, které patří k zemím s největšími emisemi skleníkových plynů, se také přihlásily k cíli udržet globální oteplování do roku 2100 pod úrovní 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. K obdobnému cíli se přihlásily i během loňského summitu v Římě. Potvrdily také svůj cíl dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality kolem roku 2050. Chtějí například zrušit podporu neefektivním zdrojům používajícím fosilní paliva či omezit používání uhlí.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie. Přizvány jsou ale i další země či mezinárodní organizace.

Dvoudenní summit G20 skončil. Zasedání v úterý předčasně opustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Indonésii zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina. Předsednictví ve skupině po Indonésii převzala Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kyjevě se ozvaly výbuchy, Rusko podle úřadů zaútočilo balistickými raketami

V Kyjevě se v noci na pondělí ozvalo více než deset výbuchů, píše agentura AFP s odvoláním na své reportéry na místě. Ve městě byl spuštěn letecký poplach. Rusko na Ukrajinu zaútočilo balistickými raketami, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl podle úřadů na 3342

Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden ve středu zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 3342. S odvoláním na místní úřady o tom v neděli informují tiskové agentury. Předchozí bilance činila 2954 mrtvých.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský útok na Charkovskou oblast si vyžádal dvě oběti, Sumy hlásí zraněné

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, uvedly tamní úřady. Ukrajina dále informovala o úderu agresora na Sumy či Záporoží, kde zemřel jeden člověk. Kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31, dosud jich bylo třicet. Správa na Ruskem nelegálně okupovaném Krymu tvrdí, že v noci na neděli zahynul při ukrajinském útoku na poloostrov jeden člověk, další dva byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoBikiny provokují už 80 let

Ikonické bikiny slaví 80 let. Plavky pojmenované podle atolu v Tichém oceánu, kde se v té době testovaly jaderné zbraně, představili 5. července 1946 v Paříži. Dvoudílný střih vzbudil rozruch. Bikiny se staly symbolem svobody, volnosti, ženskosti a smyslnosti. Své pevné místo na plážích našly až v uvolněných 60. letech 20. století. Zároveň si ale u žen získaly rychle přízeň a drží si ji dodnes.
před 7 hhodinami

Na jihu Francie rozsáhle hoří, tisíce lidí se evakuují

Až pět tisíc lidí evakuují úřady na jihu Francie, kde v sobotu večer ve špatně přístupném horském terénu departementu Východní Pyreneje vypukl rozsáhlý požár. Ten se s podporou silného větru, vysokých teplot a mimořádného sucha v noci a v neděli rozšířil až na plochu 1650 hektarů. Dva lidé utrpěli zranění a jsou ve vážném stavu. Kvůli požáru se také třetí etapa cyklistického závodu Tour de France uskuteční bez diváků. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.
před 7 hhodinami

V Polsku vypukl spor o střely Patriot, dle opozice je země předala Kyjevu

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.
před 9 hhodinami

AfD bude po zářijových volbách vládnout, doufá Weidelová

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.
před 10 hhodinami

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali desítky budov, vyprostili pět mrtvých

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Odpoledne armáda uvedla, že se vrátila i druhá část týmu s materiálem, který převezl nákladní letoun zajištěný prostřednictvím programu NATO. Prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová ocenila působení Čechů medailemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled