Opuštění Ruska pomáhá firmám v reputaci. Mnohé z nich ale sliby nedovedly do konce

Poté, co Rusko 24. února zahájilo brutální invazi na Ukrajinu, oznámilo mnoho nadnárodních společností dobrovolné omezení nebo zastavení podnikání v této zemi. Některé z nich, jako například Nestlé nebo PepsiCo, byly k tomuto rozhodnutí donuceny poté, co čelily nátlaku ze strany zaměstnanců, zákazníků i investorů. Z nového výzkumu ale vyšlo najevo, že většina firem, které toto slíbily, zřejmě činnost v Rusku zcela neomezila.

Americký výrobce oděvů a obuvi Nike se 23. června stal zatím poslední značkou, která oznámila definitivní odchod z Ruska. Původně přijala pouze dočasná opatření.

Zahraničním podnikům totiž v důsledku toho, že Rusko opouštějí a přestávají tak financovat jeho válku placením daní, významně roste reputace.

Ne každá společnost, která prohlásila, že se z Ruska úplně stáhne, tak ale učinila. Vychází to ze zprávy z 28. června agentury Moral Rating, organizace zaměřené na sledování reakce firem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Agentura hodnotila „úroveň odchodu“ u 114 největších společností na světě, které měly k 24. únoru vazby na Rusko. Dostaly hodnocení od jedné do deseti, přičemž deset znamená úplný odchod. Měřené aktivity zahrnují vývoz, dovoz a částečně nebo zcela vlastněná aktiva.

Podle zprávy pouhých šest procent společností, to znamená sedm ze 114, Rusko zcela opustilo. Patří mezi ně třeba gigant v oblasti elektronického obchodu Amazon a konglomerát Alphabet (mateřská společnost společnosti Google a dalších).

Většina, tedy 55 procent korporací, provedla stažení, které se buď týkalo jen části ruských aktivit, nebo nebylo realizováno zcela, případně obojí. Zbytek – 39 procent – neučinil žádné oznámení o opuštění Ruska.

Většina v šedé zóně

Agentura uvádí, že 63 ze 114 analyzovaných společností jsou často vnímány za zcela vystoupivší z Ruska, zatímco dosáhly pouze „určitého stupně stažení“.

Zpráva mimo jiné zmiňuje Siemens, který nadále poskytuje služby stávajícím klientům, Meta (dříve Facebook), která stále lokálně prodává reklamu, General Motors, který si v Rusku ponechává zaměstnance, a Microsoft, který „podporuje školy a nemocnice“.

„Společnosti nejenže nedokážou řádně odejít. Často také přehánějí nebo zveličují své mizivé úsilí,“ tvrdí zakladatel agentury Moral Rating Mark Dixon.

Organizace uvedla, že existují určité „skuliny“, které mohou korporace využít, aby se vyhnuly úplnému odchodu z ruského trhu. Firma se například může zavázat k prodeji ruské společnosti nebo aktiv, aniž by uvedla jakýkoli časový rámec, což znamená, že se prodej nemusí uskutečnit vůbec.

Rovněž činnost v Rusku nemusí být zmíněna v oficiálních prohlášeních společností, což jim umožňuje nadále provozovat „něco, co je často ekonomicky významnější než ukončení činnosti“.

„Tím, že se vyhýbají světlu reflektorů, mohou udržovat své zákazníky a akcionáře v nevědomosti, zatímco v Rusku dále vydělávají a Putinův režim z toho má prospěch,“ řekl Dixon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...