Firmám se vyplatilo opustit Rusko, jejich akcie rostly, zjistili ekonomové z Yale

Nahrávám video
Události: Odchod zahraničních firem z Ruska
Zdroj: ČT24

Z Ruska se od začátku války stáhlo přes tisíc mezinárodních firem. Mezi nimi je i řada českých, které zcela nebo částečně své podnikání na tamním trhu omezily. Podle nejnovější studie ekonomů z Yale tento přístup firmám pomohl, pozitivně se odrazil na hodnotě jejich akcií.

Ruští zákazníci si už nenakoupí v obchodech IKEA nebo Apple. Ze země se stáhl i americký provozovatel rychlého občerstvení McDonald's. Opustit ruský trh se rozhodla i česká softwarová firma Avast.

„Myslím, že to bylo byznysově správné rozhodnutí a rozhodně ničeho nelitujeme. Rozhodnutí o ukončení činnosti přišlo trošku později, takže možná tuto jedinou věc bych udělal jinak, rychleji,“ říká generální ředitel Avastu Ondřej Vlček.

Firmy si polepšily

Právě na tento postup podle studie Yale School of Management pozitivně zareagoval i trh. Hodnota akcií firem, které v Rusku už neobchodují vůbec nebo aspoň omezily většinu aktivit, rostla. Oproti tomu společnosti, které své působení v Rusku omezily jen minimálně nebo vůbec, zaznamenaly propad akcií.

„Firmám, které na Rusku nejsou až tolik závislé a jsou velké, globální, stabilní, se daří lépe. Kromě toho mají robustnější hospodaření. Zkrátka je to (odchod z Ruska, pozn. red.) bolí méně než firmu, která je na ruském trhu závislá,“ vysvětluje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Roli hraje i obor působení. Například pro banku CitiGroup bylo náročnější vazby na ruský trh zpřetrhat. Od začátku konfliktu tak hodnota její akcie výrazně klesla i vzhledem k nákladům, které s odchodem měla. Oproti tomu například Coca Cola, která opustila trh dva týdny po začátku invaze, zaznamenala růst.

„Jako veřejně obchodovatelná společnost jsme to museli oznámit akcionářům a neměli jsme žádné negativní reakce. Všechno proběhlo velice korektně,“ dodává ke stažení z Ruska ředitel Avastu.

Aktuálně je podle analytiků na trhu spíš negativní nálada. Investoři reagují nejen na válku ale hlavně na aktuální rozhodnutí světových centrálních bank a jejich obavy z globální recese. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 2 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 18 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...