Firmám se vyplatilo opustit Rusko, jejich akcie rostly, zjistili ekonomové z Yale

Nahrávám video
Události: Odchod zahraničních firem z Ruska
Zdroj: ČT24

Z Ruska se od začátku války stáhlo přes tisíc mezinárodních firem. Mezi nimi je i řada českých, které zcela nebo částečně své podnikání na tamním trhu omezily. Podle nejnovější studie ekonomů z Yale tento přístup firmám pomohl, pozitivně se odrazil na hodnotě jejich akcií.

Ruští zákazníci si už nenakoupí v obchodech IKEA nebo Apple. Ze země se stáhl i americký provozovatel rychlého občerstvení McDonald's. Opustit ruský trh se rozhodla i česká softwarová firma Avast.

„Myslím, že to bylo byznysově správné rozhodnutí a rozhodně ničeho nelitujeme. Rozhodnutí o ukončení činnosti přišlo trošku později, takže možná tuto jedinou věc bych udělal jinak, rychleji,“ říká generální ředitel Avastu Ondřej Vlček.

Firmy si polepšily

Právě na tento postup podle studie Yale School of Management pozitivně zareagoval i trh. Hodnota akcií firem, které v Rusku už neobchodují vůbec nebo aspoň omezily většinu aktivit, rostla. Oproti tomu společnosti, které své působení v Rusku omezily jen minimálně nebo vůbec, zaznamenaly propad akcií.

„Firmám, které na Rusku nejsou až tolik závislé a jsou velké, globální, stabilní, se daří lépe. Kromě toho mají robustnější hospodaření. Zkrátka je to (odchod z Ruska, pozn. red.) bolí méně než firmu, která je na ruském trhu závislá,“ vysvětluje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Roli hraje i obor působení. Například pro banku CitiGroup bylo náročnější vazby na ruský trh zpřetrhat. Od začátku konfliktu tak hodnota její akcie výrazně klesla i vzhledem k nákladům, které s odchodem měla. Oproti tomu například Coca Cola, která opustila trh dva týdny po začátku invaze, zaznamenala růst.

„Jako veřejně obchodovatelná společnost jsme to museli oznámit akcionářům a neměli jsme žádné negativní reakce. Všechno proběhlo velice korektně,“ dodává ke stažení z Ruska ředitel Avastu.

Aktuálně je podle analytiků na trhu spíš negativní nálada. Investoři reagují nejen na válku ale hlavně na aktuální rozhodnutí světových centrálních bank a jejich obavy z globální recese. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...