Firmám se vyplatilo opustit Rusko, jejich akcie rostly, zjistili ekonomové z Yale

3 minuty
Události: Odchod zahraničních firem z Ruska
Zdroj: ČT24

Z Ruska se od začátku války stáhlo přes tisíc mezinárodních firem. Mezi nimi je i řada českých, které zcela nebo částečně své podnikání na tamním trhu omezily. Podle nejnovější studie ekonomů z Yale tento přístup firmám pomohl, pozitivně se odrazil na hodnotě jejich akcií.

Ruští zákazníci si už nenakoupí v obchodech IKEA nebo Apple. Ze země se stáhl i americký provozovatel rychlého občerstvení McDonald's. Opustit ruský trh se rozhodla i česká softwarová firma Avast.

„Myslím, že to bylo byznysově správné rozhodnutí a rozhodně ničeho nelitujeme. Rozhodnutí o ukončení činnosti přišlo trošku později, takže možná tuto jedinou věc bych udělal jinak, rychleji,“ říká generální ředitel Avastu Ondřej Vlček.

Firmy si polepšily

Právě na tento postup podle studie Yale School of Management pozitivně zareagoval i trh. Hodnota akcií firem, které v Rusku už neobchodují vůbec nebo aspoň omezily většinu aktivit, rostla. Oproti tomu společnosti, které své působení v Rusku omezily jen minimálně nebo vůbec, zaznamenaly propad akcií.

„Firmám, které na Rusku nejsou až tolik závislé a jsou velké, globální, stabilní, se daří lépe. Kromě toho mají robustnější hospodaření. Zkrátka je to (odchod z Ruska, pozn. red.) bolí méně než firmu, která je na ruském trhu závislá,“ vysvětluje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Roli hraje i obor působení. Například pro banku CitiGroup bylo náročnější vazby na ruský trh zpřetrhat. Od začátku konfliktu tak hodnota její akcie výrazně klesla i vzhledem k nákladům, které s odchodem měla. Oproti tomu například Coca Cola, která opustila trh dva týdny po začátku invaze, zaznamenala růst.

„Jako veřejně obchodovatelná společnost jsme to museli oznámit akcionářům a neměli jsme žádné negativní reakce. Všechno proběhlo velice korektně,“ dodává ke stažení z Ruska ředitel Avastu.

Aktuálně je podle analytiků na trhu spíš negativní nálada. Investoři reagují nejen na válku ale hlavně na aktuální rozhodnutí světových centrálních bank a jejich obavy z globální recese. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...