Postoj Číny k Rusku zůstává nejasný. Čínský velvyslanec sice ve Washingtonu připustil, že partnerství Pekingu s Moskvou má svoje limity vyplývající z charty OSN, ale země dosud invazi na Ukrajinu neodsoudila a je považována za tichého spojence Ruska. Evropská unie ji podezřívá, že je připravena dodávat mu polovodiče a další technické komponenty, aby zmírnila dopad sankcí. Čínské rafinerie také v tichosti skupují levnou ruskou ropu.
Peking se nyní také zajímá o nové ekonomické možnosti v Rusku. Velvyslanec v Moskvě kupříkladu vyzývá čínské podnikatele, aby se chopili příležitostí a zaplnili místa uvolněná západními firmami.
„Mezinárodní situace je složitá. Velké společnosti čelí výzvám nebo narušení platebních a dodavatelských řetězců,“ říká ambasador v Ruské federaci Čang Chan-chuej. „V tuto chvíli by mohly hrát roli soukromé, malé a střední podniky,“ dodal.
Vůdce Si Ťin-pching sice sankce proti Rusku odsoudil, ale velké čínské firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, je dodržují. Podle analytiků se do obchodů s Ruskem nepohrnou ani menší podniky.
„Malé firmy toto poselství vnímají, ale budou se zdráhat, dokud neuvidí, že do toho jdou velké společnosti podporované čínským státem,“ vysvětluje také hlavní ekonomka společnosti Natixis SA pro Asii a Tichomoří Alicia Garcia Herrerová.
Pomoc malých bank
Čínská vláda nyní rovněž hledá způsoby, jak se přizpůsobit logistickým a platebním problémům. Hlavní banky pozastavily financování nákupu ruských energií, ale jejich obchody v tichosti přebírají malé banky, které mají minimální vazby se zahraničím a sankce na ně nemají dopad.
Registrují také zájem ruských firem o otevírání účtů. Ruské banky po odstřihnutí od systémů Visa a Master zkoumají možnost vydávání kreditních karet v čínském systému UnionPay.
Možné vyloučení z G20
Peking rovněž hájí Rusko před možným vyloučením z G20. „Skupina G20 je platformou pro mezinárodní hospodářskou spolupráci za účasti největších světových ekonomik. Rusko je důležitým členem a žádný člen nemá právo vylučovat jiné země,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Spojenectví s Moskvou Číně však ekonomický smysl nedává. Obchod s Ruskem loni činil 3,8 procenta, kdežto s EU, Spojenými státy a Japonskem 52 procent. Čína je navíc závislá na vyspělých západních technologiích, zejména mikročipech, a velké společnosti si nemohou dovolit nechat se odříznout od dolaru.
