Hlavní město Praha dokončí privatizaci 445 bytů, s jejichž nájemníky začalo jednat. Zastupitelé ale rozhodli, že u 804 bytů, kde sice prodej v roce 2012 schválilo tehdejší zastupitelstvo, ale jednání zatím nezačala, magistrát od prodeje ustoupí. Proti zastavení části již schválených prodejů na jednání protestovali nájemníci bytů, proti plánu se postavili i opoziční zastupitelé. Kolem privatizací v minulosti vznikl spor v koalici, když Piráti a Praha sobě chtěli prodeje zastavit úplně, což odmítly Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Zastupitelstvo projednalo také závazek, že bude Praha do roku 2050 bezuhlíková.
Město podle schváleného materiálu v roce 2012 rozhodlo o privatizaci celkem 3918 bytů ve čtyřech vlnách. Z tohoto počtu již bylo nájemníkům prodáno 2532 bytů, nyní se řešil doprodej zbylých 1386. V případě 582 bytů, kde již byl prodej zahájen, město privatizaci dokončí, u zbytku od ní dnešním rozhodnutím zastupitelů ustoupilo.
Podle radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) je zvolený postup výsledkem koaliční dohody. Byty budou nově založeným družstvům prodány za původně schválených podmínek včetně cenových odhadů, a to do konce letošního roku. Město si zároveň v domech ponechá 68 prázdných bytů. Přes prázdniny má Zábranský od rady úkol dořešit, jakým způsobem to právně ošetří.
Nájemníci předložili petice. Ale marně
Proti záměru vystoupila předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija, které se nelíbilo zastavení části privatizace. „Milá koalice, není vám stydno, jak se chováte k obyvatelům? Hazardujete se stovkami lidí a s jejich životy. Těmto lidem je jedno, kdo tu sedí, ale tady bylo na půdě magistrátu něco schváleno,“ řekla. „Pokud je majetek v rukou lidí, ti se o to vždycky lépe starají,“ dodala. Zároveň předložila návrh, aby se dokončil alespoň zbytek třetí etapy privatizace, který neprošel.
Jednání se zúčastnili také zástupci nájemníků, kteří předložili petice pro dokončení všech privatizací. Zaplnili prostor pro veřejnost i chodby v zastupitelském sále a řada z nich se zúčastnila diskuse. Řekli, že několik let čekali na privatizaci, kterou jim Praha slíbila a kvůli které například prodávali chaty nebo si tehdy nepořizovali vlastní byty. „Pokládám to za nefér jednání. Tyto dané sliby se mají dodržet. Slovo morálka mizí ze slovníků, zejména vašeho,“ řekl Oldřich Vodička.
Obyvatelka Ivana Svejkovská řekla, že radní Zábranský zapomíná, že město jim dalo slib, pokud by se tak nestalo, tak by se zařídili jinak. Zapomíná podle ní, že se za deset let změnily ceny a trh s nemovitostmi a lidé zestárli a v současnosti už nedostanou hypotéky. S tím souhlasil i opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO).
Metropole se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Vedení města to chce řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů. Ty by měly sloužit zejména sociálně slabším a pro město potřebným profesím, jako jsou zdravotníci či učitelé.
Klimatický závazek prošel zastupitelstvem. V roce 2050 má být Praha bezuhlíková
Zastupitelstvem prošel také klimatický závazek schválený počátkem týdne radou. Praha podle něj sníží do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 45 procent a v roce 2050 má již být bezuhlíková. Součástí závazku je i seznam opatření, která k tomu mají pomoci. Vedle nákupu energií z obnovitelných zdrojů nebo omezení topení pevnými palivy je to i podpora dopravních prostředků s jinými než spalovacími motory. Konkrétní opatření a jejich harmonogram mají být na světě příští rok.
Opozice kritizovala závazek pro nekonkrétnost. Podle Tomáše Portlíka (ODS) závazek znamená významné úkoly pro několik budoucích vedení města, což považuje za chybu, když nejsou vyjmenovány konkrétní kroky a uvedeny jejich náklady.
Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN/Spojené síly pro Prahu) ale takovou výtku odmítl. Upozornil, že mnoho evropských měst vyhlásilo stav klimatické nouze a ani ona neměla do detailu podrobně spočítány všechny náklady. „V době ekonomického blahobytu, který teď máme, si můžeme dovolit přemýšlet více ekologicky,“ uvedl.
Zároveň se opoziční politici domnívají, že se o tématu dostatečně nehovořilo. „Schválit takhle důležitý tisk bez příslušného projednávání je naprosto nezodpovědné,“ řekl zastupitel ANO Ivan Pilný.
Zastupitelské ano novému nástupišti i milionům na silnice
Pražští zastupitelé jednali i o několika dopravních projektech. Schválili vypsání veřejné zakázky na vypracování projektu nového dopravního terminálu na smíchovském nádraží. Vítěz by měl být znám v listopadu. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) potom dostane od města 12,5 milionu korun na nové nástupiště na vršovickém nádraží. Zastavovat u něj bude plánovaná městská linka Smíchov–Vršovice–Malešice.
Praha naopak dostane peníze od Státního fondu dopravní infrastruktury. Smlouva schválená zastupitelstvem zaručí městu necelých 308 milionů korun určených hlavně na údržbu a opravy silnic.
Mariánský sloup opět na zastupitelstvu
Hlavní město nadále nesouhlasí s umístěním repliky Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Zastupitelé odmítli revokaci původního nesouhlasného stanoviska z roku 2017, kterou navrhli zastupitelé Jan Wolf (KDU-ČSL), Jan Čižinský (Praha Sobě), Jiří Pospíšil (TOP 09) a Martin Benda (Praha Sobě).
Předkladatelé návrhu chtěli zrušit původní nesouhlasné usnesení a zároveň povolit sochaři Petru Váňovi a jeho spolupracovníkům zábor místa na Staroměstském náměstí, kde sloup do roku 1918 stál. Podmínkou by bylo, že se na umístění nejprve shodnou Ekumenická rada církví a Česká biskupská konference. Po dvouhodinové diskusi zastupitel Wolf uvedl, že chce návrh revokace stáhnout, což ale zastupitelé neodhlasovali.
„Chceme postavit Mariánský sloup, ale chceme ho postavit jako symbol smíření,“ vzkázal Váňa. Petiční stánek i část kamenné balustrády byly na Staroměstské náměstí instalovány při sobotním setkání, které pořádali příznivci obnovy Mariánského sloupu.
Mariánským sloupem se ale pražští zastupitelé opakovaně zabývali již v minulosti. Naposledy se vyslovili proti jeho obnově v roce 2017.
