Po téměř desetileté rekonstrukci se v září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z počátku 30. let 20. století patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Prohlídky pro veřejnost začnou 23. září, vstupenky ale bude možné kupovat v předprodeji už od 1. září, řekla Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která rezidenci provozuje.
Pro veřejnost byl byt částečně zpřístupněn v letech 2015 až 2018, od roku 2019 se začalo pracovat na kompletní rekonstrukci za víc než sto milionů korun. Opravil se takřka celý objekt, rukama restaurátorů prošla většina dochovaného vybavení, obnovily se i detaily, které se v originále nezachovaly.
Restaurátoři provedli například složitou opravu podlahy velké obytné haly, rekonstrukcí prošla kuchyň a přípravna, pokoje manželů Semlerových, dětské pokoje či horní hala.
Nejnáročnější však byla oprava osmiboké jídelny, kde museli restaurátoři rozebrat silně narušené mahagonové obklady, náročně je zrestaurovat, srovnat deformované desky a osadit je na původní místa. I přes poškození se podařilo opravit a z větší části zachránit původní fasády.
Loosův raumplan
Byt je vybudovaný podle principu takzvaného Loosova raumplanu. Nemá klasická podlaží, je vestavěn do poloviny domu, kde se jednotlivé prostory různých výšek v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.
Základní ideu uspořádání interiéru zřejmě načrtl roku 1932 Loos, který o rok později zemřel. Detailní projekt připravil jeho žák Heinrich Kulka. Interiér připomíná pražskou Müllerovu vilu, která jeho vzniku předcházela.
V Plzni se dochovalo několik Loosových interiérů, princip raumplanu má ale pouze Semlerova rezidence. Do dokončené rezidence se rodina významného plzeňského podnikatele Oskara Semlera nastěhovala v roce 1934, v roce 1939 musela emigrovat a dům zabraly říšské a později československé úřady.
Dům je teď v majektu Plzeňského kraje a spravuje ho krajem zřizovaná Západočeská galerie. V budoucnu se v objektu otevře kavárna, návštěvnické centrum a bude zde působit Centrum pro výzkum architektury.
Byl rakouským architektem a teoretikem architektury narozeným v Brně 10. prosince 1870. Vystudoval průmyslovou školu v Liberci, krátce se vzdělával na technické univerzitě v Drážďanech, poté se vydal do Spojených států. Nakonec se usadil ve Vídni, kde se připojil k modernistickému hnutí.
Vymezoval se proti historismu a secesi, zásadní vliv i na další tvůrce měla jeho esej Ornament a zločin. Přišel také s koncepcí takzvaného Raumplanu, kdy prostor stavby není rozdělen podle jednotlivých podlaží, ale místnosti a jednotlivé části se propojují na různých výškových úrovních. Své pojetí architektury se mu dařilo razit v teoretické rovině, ne vždy ale pro ně našel stejně odvážného investora.
Jeho realizace se soustřeďovaly především do Vídně a českých zemí, navrhl ale také třeba dům a studio v Paříži pro avantgardního básníka Tristana Tzaru. V rakouské metropoli si pozornost vysloužil zejména obchodním domem Goldman & Salatsch. Modernistické protiváze k nedaleké panovnické rezidenci Hofburg říkali Vídeňáci dům bez obočí nebo dekl od kanálu.
Na přání tuzemských zadavatelů vytvořil přes třicet návrhů. K nejznámějším patří Müllerova a Winternitzova vila v Praze nebo řešení bytových interiérů v Plzni. Konec Loosova života poznamenaly následky syfilidy. Zemřel ve věku dvaašedesáti let v sanatoriu na vídeňském předměstí Kalksburg.
