Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například jantarový náhrdelník se stovkami korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila zřejmě k elitě.
Odborníci vrátili tvář bohaté dívce z doby bronzové. Zdobí ji i repliky jejích šperků
„Zvolili jsme možná lehce povýšený výraz, hlavně kvůli bohatství, které jsme v hrobě našli,“ popsala antropoložka Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Spolupracovala se sochařem Ondřejem Bílkem.
Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.
„V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Unikátní jantarový šperk
Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. „Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby,“ zdůrazňuje archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd. „Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,“ doplnil.
Žena zemřela zhruba v pětatřiceti letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy – výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.
Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.
