Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy ze Slovenska, která se v roce 2017 účastnila protestu v hnědouhelném lomu Bílina v Brňanech na Mostecku a poté si stěžovala na policejní zásah. Podle soudu byl postup policie v některých bodech nepřiměřený, šlo například o mnohahodinové poutání rukou při eskortě a pobytu na stanici nebo o nutnost vykonat malou potřebu s otevřenými dveřmi a za dohledu policistky. Některými dalšími výhradami se musí znovu zabývat Městský soud v Praze a doplnit dokazování. Informace jsou dostupné na úřední desce.
NSS nepřijal obecné východisko městského soudu, že se Slovenka dopustila protiprávního jednání a poté jen nesla důsledky. „Ani policejní zásah směřující proti osobě, která spáchala protiprávní jednání, nemůže ospravedlnit případnou protiprávnost takového zásahu,“ stojí v rozhodnutí.
Žena se v červnu 2017 účastnila Klimakempu a spolu s dalšími lidmi vstoupila do dobývacího prostoru, kde blokovali důlní stroj. Kolem třetí odpolední zasáhla policie, účastníky zajistila a postupně rozvezla na různé policejní stanice. Žena se dostala na svobodu až další den brzy ráno. Později si vyslechla v přestupkovém řízení napomenutí.
Použití pout
Při eskortě v autobuse a poté při pobytu na stanici měla pouta na rukou, přestože se celou dobu chovala klidně a nikoho neohrožovala. Podle NSS zákon o policii neumožňuje preventivní a paušální použití pout vůči komukoliv, kdo je omezený na svobodě, měl by pro to být vždy důvod, například hrozba pro okolí.
„K zahájení eskorty a přiložení pout došlo po více než pěti hodinách od zajištění a během této doby nebyla stěžovatelka poutána. Policisté tak měli dostatek prostoru k vyhodnocení jejího chování a nebezpečnosti. Není zřejmé, že by se během zajištění chovala agresivně, pokoušela se o útěk či poškozovala cizí majetek,“ rozhodl soud.
NSS zkritizoval také skutečnost, že musela žena na stanici vykonat malou potřebu spoutaná a s otevřenými dveřmi kabinky. Lze si prý představit řadu citlivějších způsobů, například bylo možné kabinku aspoň přivřít.
Městský soud se nyní musí znovu zabývat také tím, zda lidé zajištění v rozpáleném lomu měli dostatek vody, zda jim policisté neodpírali stín a zda nebylo možné jejich pobyt v lomu zkrátit nějakým efektivnějším způsobem přepravy na policejní stanice.
