Vlčí smečka na Kokořínsku se úspěšně rozrůstá. Podle aktuálních informací z fotopasti žije v lesích v okolí Doks minimálně sedm vlků. Zpráva je o to radostnější, že v loňském roce někdo na Českolipsku jednu vlčici usmrtil.
Pohyb šelem na Kokořínsku monitorují ochránci přírody z olomouckého hnutí Duha. Původně se odhadovalo, že tam žije pět vlků. Na fotopastech, které ochranáři nainstaovali v okolí Doks, je ale vidět trojice vlků, kterou bezprostředně následují další čtyři. Smečka tak má minimálně sedm členů.
Vlci se dostali na Českolipsko v roce 2013. Do Čech přišli z Horní Lužice, kde už vlky počítají na stovky. Fotopasti zachytili vlčí pár o rok později, kdy se také zřejmě narodila tři mláďata. Loni přišla na svět minimálně další dvě.
Loni na začátku října ale přišla smutná zpráva. Na Českolipsku někdo usmrtil jednu vlčici. Podle testů DNA ale k místní smečce nepatřila. „Podle ochránců přírody je to o to smutnější, že mohla dát základ nové smečce,“ dodává redaktorka České televize Jana Šrámková. Kdo a proč vlka usmrtil, se zatím neví.
Spatřit vlka je velká vzácnost
Lidé se ale vlků bát nemusí. Jde o velmi plaché zvíře. Spatřit ho je proto považované za velkou vzácnost. Za minimálně posledních padesát let navíc neexistuje v Evropě důkaz, že by vlk napadl člověka.
Ve volné přírodě se vlci dožívají maximálně třinácti let. V každém vrhu samice porodí jedno až čtrnáct mláďat. „Největším přínosem návratu vlků do našich lesů je jejich schopnost regulovat přemnoženou zvěř,“ dodává expert na velké šelmy z Hnutí Duha Olomouc Miroslav Kutal.
Divoké šelmy hledají fotopasti
Divoké šelmy se v posledních letech do Česka pomalu vrací. Ochránci je monitorují díky fotopastem a desítkám dobrovolníků, kteří v rámci projektu monitorování šelem hledají stopy přímo v terénu. Nejlépe se šelmám daří v Beskydech, kde už ochránci zaznamenali přítomnost rysů, medvědů i vlků. Vlci se objevili také na Šumavě a na Kokořínsku, rysové navíc i v Jeseníkách.
Právě Jeseníky a jejich předhůří jsou podle ochranářů typickým prostředím trvalého výskytu velkých šelem, a to zejména díky souvisle zalesněnému území a množství skalnatých hřebenů. Důkazy o jejich přítomnosti se ale získávají těžce. Přítomnost šelem zde proto nyní sleduje šest desítek fotopastí, které jsou rozmístěné i v Rychlebských horách.
Podle ochránců už ale nestačí chránit jen šelmy jako takové, ale je potřeba se zaměřit přímo na jejich koridory, tedy nezastavěné lesnaté úseky, díky kterým zvířata mohou migrovat z jednoho místa na druhé.
