Granátové jablko na Kuksu dozrává a láká na objevené fresky

Kuks - Barokní areál v Kuksu se téměř po dvouleté rekonstrukci otevírá veřejnosti. Při úpravách za 440 milionů korun získal hospital nové fasády, interiér i zahrady a z chátrající národní kulturní památky, jejíž některé prostory se dostaly do havarijního stavu, se opět stal skutečný barokní skvost. Podívejte se, jak vypadá Kuks po rekonstrukci na 360° panoramaticých fotografiích.

„Fasády, které byly prakticky v havarijním stavu, můžeme po době vidět tak, jak vypadaly za správy milosrdných bratří,“ řekl kastelán Libor Švec. Zároveň probíhaly opravy i v obci, kde byly opraveny některé domy na nábřeží. Naopak známé sochy ctností a neřestí, stejně jako betlém či hřbitov restaurovány nebyly. „Projekt nebyl primárně zaměřen na restaurování, ale na využití objektu,“ dodal kastelán.

Kromě klasického prohlídkového okruhu s kostelem, kaplí, lapidáriem a možnosti navštívit šporkovskou hrobku si budou moci návštěvníci prohlédnout dva okruhy muzea farmacie, konat se budou i příležitostné prohlídky bylinkové zahrady.

„Pro návštěvníky se prohlídková trasa rozšířila především o chodbu s nově odkrytými freskami, nově byly fresky odkryty i v boční kapli. “Myslím si, že fresky budou konkurencí Braunovým sochám ctností a neřestí a barokní lékárně. Bude to další důvod, proč by měli lidé přijet na Kuks," uvedl Švec.

Tanec smrti po staletích opět připomene, že smrt je spravedlivá…

Stejně výraznou přeměnou prošly také interiéry, pět desítek fresek nazvaných Tanec smrti návštěvníci uvidí poprvé od roku 1757. Byly totiž dlouhá léta ukryty pod spoustou historických vrstev výmalby. „Když byl hospital využit jako lazaret pro vojáky a vypukla tyfová epidemie, veškeré prostory byly kvůli dezinfekci zatírány vápnem,“ vysvětlil Švec. 52 vyobrazení spravedlivé smrti ukazuje všechny sociální vrstvy od papeže po faráře či od císaře po blázna, stejně jako všechny lidi od malých dětí po starce. „Dokazuje tak, že smrt je spravedlivá ke všem bez výjimky,“ řekl Švec k freskám, které Kuks zdobily už za života hraběte Šporka. Po zhruba dvě stě padesáti letech restaurátoři odkryli i výzdobu v boční kapli.

Virtuální návštěva nově odkrytých fresek

Rekonstrukce neminula ani strop známé barokní lékárny, kterou doplní nová expozice muzea farmacie. „Byla to veřejně přístupná lékárna, kam si člověk mohl přijít nechat namíchat bylinky,“ přiblížil Švec. Na barokní lékárnu navazuje Muzeum farmacie. Již dříve fungující expozici představující vývoj lékáren od baroka dodnes doplní druhý spíše technicky zaměřený okruh osvětlující technologie výroby léčiv.

Interiér Hospitalu Kuks po rekonstrukci
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Virtuální prohlídka barokní lékárny

Změnila se také zahrada, kde vzniklo více než 140 bylinkových záhonů, pěstovat se v ní ale bude také ovoce a zelenina. "Bylinková zahrádka se bude v průběhu roku měnit, lidé budou moci přijet na jaře, kdy kvetou jabloně, nebo na podzim, kdy se jablka sklízí," láká Švec. Návštěvníci se mohou těšit i na renovované nádvoří a potěší je i nově vzniklá restaurace v bývalé sýpce v zahradě objektu. Produkty z kukských zahrad si pak bude možné koupit v bylinkářství na nádvoří hospitalu.

Slavnostní otevření Hospitalu se uskutečnilo 26. března. Na první prohlídky budou moci návštěvníci vyrazit o víkendu 28.–29. března 2015. Památka bude otevřena od 9:00 do 17.00 hod.

Investovalo se i v místech, do kterých se turisté běžně nevodí. Bývalé ložnice chovanců hospitalu budou po vybavení nábytkem sloužit pro výchovně-vzdělávací aktivity. „Kurzy jsou zaměřené na vzdělávání všech skupin, od dětí po dospělé,“ upřesnil Švec s tím, že na realizaci kurzů spolupracuje Národní památkový ústav s partnery v různých oblastech, které se pojí k tradici Kuksu, od bylinkářství a farmacie po umění a kulturu. „Kurzy musí mít charakter ve vztahu k objektu,“ dodal Švec s tím, že vzhledem k tomu, že hospital sloužil milosrdným bratřím a lapidárium bylo původně využíváno jako nemocnice, je v Kuksu logické napojení na témata jako farmacie a bylinkářství. Z pokojů chovanců se tak staly pokoje pro ubytování účastníků kurzů a učebny, v sálech se pak budou konat divadelní představení, koncerty, přednášky a výstavy. Chybět ale nebudou ani umělecké kurzy využívající okolní přírodu, zaměří se i na krajinu a architekturu.

Interiér Hospitalu Kuks po rekonstrukci
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Dokonalé sepětí krajiny, architektury a umění

Kuks a jeho okolí jsou ukázkou toho, že když se spojí mimořádný mecenáš s talentovaným umělcem, vznikne dílo, které ani po staletích neztrácí na působivosti. Kuks je totiž neoddělitelně spojen s osobou jednoho z nejvzdělanějších šlechticů barokní doby s mimořádným citem pro umění, hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Špork zdědil spolu s Lysou nad Labem po svém otci také Hradiště nedaleko Dvora Králové, blízko něhož byl nalezen léčivý pramen. A tak začal příběh vzniku propracované kulturní krajiny s lázněmi a hospitalem. Kuks dodnes zůstává příkladem citlivého propojení krajiny, architektury a umění i přesto, že se všechny Šporkovy stavby dneška nedožily.

Kuks
Zdroj: David Taneček/ČTK

Jako první začal Špork budovat na levém břehu Labe lázeňský komplex, v němž nechyběl ani zámek, který byl ale v roce 1901 zbořen, zachovalo se jen monumentální schodiště a některé stavby v okolí, například proslulý hostinec U Zlatého slunce.

Pravým symbolem Kuksu je ale špitál milosrdných bratří, takzvaný hospital, který na pravém břehu Labe vyprojektoval italský architekt Giovanni Battista Alliprandi. Hospital měl sloužit pro sto chudých zestárlých poddaných panství a jeho dominantou se stal špitální kostel Nejsvětější trojice s rodinnou hrobkou Šporků. Celý areál dosáhl v nejširším bodě šířky 150 metrů a nechybělo v něm ani zázemí pro mnichy a lékárna.

Kuks
Zdroj: David Taneček/ČTK

Virtuální návštěva kostela Nejsvětější trojice

Tím, kdo dal Kuksu jeho tvář, je sochař Matyáš Bernard Braun, který na severní terasu Aliiprandiho stavby vytesal slavné alegorie ctností a neřestí (24 soch ženských postav představuje ctnosti víru, naději, lásku, trpělivost, moudrost, statečnost, cudnost, píli, štědrost, upřímnost, spravedlnost, pohostinství a neřesti pýchu, lakomství, smilstvo, závist, obžerství, hněv, lenost, zoufalství, lehkomyslnost, pomluvu, lstivost a podvod). Dále zde Braun ztvárnil postavy blahoslavenství nebo sochy anděla života a anděla smrti. Od slavného sochaře pocházely i sochy trpaslíků, které zdobily závodiště v podzámčí a jejichž torza se dnes nacházejí v zahradě hospitalu. Další sochy umístěné v zahradě představovaly alegorie umění a ročních období.

Hospital Kuks
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Braunovo umění se ale neomezilo jen na samotný Kuks, sochař vyrazil i do okolních lesů a vrchol jeho umění tak lze nalézt v takzvaném Novém lese, kde do místních kamenů a skalek vytesal sochy poustevníků, Máří Magdalény, Jana Křtitele nebo vidění svatého Huberta. Největší z plastik pak představuje Betlém, který dal místu jeho jméno. Sochy se skálami dokonale splývají, jinde z něj zas výrazně vystupují, časem navíc sousoší zarostla mechem a částečně vegetací a působí tak téměř surreálným dojmem.

Sláva Kuksu byla nerozlučně spojena právě s dobou života hraběte Františka Antonína Šporka. Za jeho života se mezi lázeňskými hosty střídali slavné osobnosti a významní šlechtici, kteří sem přijížděli nejen za léčením, ale také za zábavou. V Kuksu nechyběla ani lázeňská kapela či divadlo, byl také vyhlášený velkolepými hony. Špork dokonce založil lovecký řád svatého Huberta, jehož se stal velmistrem. Po Šporkově smrti sláva lázní rychle upadala a další generace věnovaly svou péči spíše špitálu. Tam se také v 18. století přestěhovalo i sídlo Šporků, zatímco lázeňský komplex chátral.

Hospital Kuks
Zdroj: Hurin Martin/ČTK

Rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách Matyáš Bernard Braun je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Do Čech přišel roku 1708 na pozvání plaského opata Tittla, do Prahy pak roku 1710. Jeho první slavné dílo bylo sousoší sv. Luitgardy pro Karlův most. Tento úspěch mu okamžitě přinesl další záplavu zakázek. Braun tedy založil sochařskou dílnu, která v následujících desetiletích realizovala množství dřevěných a kamenných plastik. Pracovala pro Prahu, ale také pro český venkov a kromě toho nějakou dobu i v Drážďanech a ve Vídni pro císaře Karla VI. Braun spolupracoval zejména s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou (kostel sv. Klimenta v Klementinu, piaristický kostel v Litomyšli). Braunův osud silně ovlivnilo setkání s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, pro něhož pracoval na Kuksu i na dalších místech celá léta. Ke konci života pracoval Braun se svou dílnou na rozsáhlém komplexu soch pro duchcovský zámecký areál.

Opravený Kuks si přijely prohlédnout stovky lidí (zdroj: ČT24)