Jusupov skládá v Brně poctu Janáčkovi a ukazuje i své Obrazy duše

2 minuty
Jusupov skládá v Brně poctu Janáčkovi
Zdroj: ČT24

Do Brna se vrátil izraelský skladatel Benjamin Jusupov. Někdejší rezidenční umělec Filharmonie Brno hraje v moravské metropoli s tímto orchestrem celkem tři koncerty. Některé skladby zazní v české, nebo dokonce světové premiéře. Novou kompozicí je například Kreutzerova sonáta k poctě Leoši Janáčkovi.

Jako rezidenční umělec spolupracoval Benjamin Jusupov s brněnskou filharmonií před sedmi lety. Do Brna se nyní vrátil mimo jiné se světovou premiérou skladby Kreutzerova sonáta (Pocta Leoši Janáčkovi).

Beethoven, Tolstoj, Janáček… a teď i Jusupov

Janáček svůj Smyčcový kvartet č. 1 napsal z podnětu Tolstého novely. Zpověď muže, který zabil svoji ženu, je studií vztahu mužů a žen, manželství a sexuální přitažlivosti. A Tolstého zase k napsání Kreutzerovy sonáty inspirovala houslová sonáta od Beethovena.

„Vím, že Brno bylo spojené s Janáčkem, celý život tady pracoval. Chtěl jsem to spojit s tímto světem, popsat svůj názor na tento příběh,“ vysvětlil svou inspiraci Benjamin Jusupov. Do skládání se pustil na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka.

Spolupráce v podobném duchu by mohla mezi orchestrem a nadací pokračovat i v budoucnu. „Rádi bychom oslovovali renomované tvůrce ke kompozici skladeb, které by byly inspirované odkazem Leoše Janáčka,“ upřesnila ředitelka nadace Ludmila Němcová.

Evropanovi zní exoticky

Benjamin Jusupov jako obdivovatel Janáčka byl jasnou volbou. „Jeho díla zní Evropanovi exoticky a velice blízce zároveň. Jsou inspirovaná středoasijským folklorem, židovskou hudbou i africkými národy. Právě důsledně promyšlená syntéza povýšená na přesvědčivou koncepci jej řadí k jedněm z nejuznávanějších světových skladatelů,“ říká o Jusupovi dramaturg filharmonie Vítězslav Mikeš.

Jusupov píše třeba pro takové hvězdy klasické hudby, jako jsou houslista Maxim Vengerov nebo violoncellista Misha Maisky. Narodil se v tádžické metropoli Dušanbe, hudební vzdělání získal v Moskvě a působí v Izraeli. „Mé myšlení je židovské, mentalita a temperament asijské a hudební řeč (myšlen přístup k orchestru) ruská. Je to komplikované, ale cítím to tak,“ uvedl dříve.

Kulturní různost se odráží i v Jusupových čtyřech komorních skladbách, které Filharmonie Brno uvedla v české premiéře. V podání brněnských filharmoniků zaznívají také Obrazy duše. „Dva klarinetisté napodobují zvuk duduku – arménského dechového nástroje,“ upozornil dramaturg. Obrazy duše i Kreutzerova sonáta jsou na programu ještě v pátek, doplňuje je Brahmsova čtvrtá symfonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...