Spolek Jedl vyvolal Ibsenovy Přízraky jako současnou operu

Nahrávám video

Divadelní spolek Jedl, podle Cen divadelní kritiky nejlepší scéna roku 2021, se vrací k Přízrakům Henrika Ibsena. Režisér Jan Nebeský hru o rodinných dramatech a tajemstvích připravil už před lety, nově Přízraky nastudoval jako současnou operu. Po pražských reprízách čeká novinku uvedení i v Ostravě.

Jan Nebeský se Ibsenovi věnuje celý život, dosud režíroval už osm dramat slavného norského autora. Nikdy ale žádné nedělal dvakrát. Poprvé se tak rozhodl v případě Přízraků, s podmínkou, že se předloha posune k jinému žánru.

„Říkal tehdy, že si dovede představit buď balet, nebo operu. Zvolili jsme operu, protože Ibsen je přece jen dost postavený na slovech,“ vysvětlila autorka libreta a také představitelka jedné z hlavních rolí Lucie Trmíková. Hudební nastudování je prací Matouše Hejla.

Jak celý život prožít ve lži

Nebeský na Ibsenovi oceňuje, že norský dramatik rád „kousal do měšťáků“. Přízraky napsal v roce 1881. „Uvedení hry kritika označila za skandální, za napadení instituce manželství,“ připomíná režisér. Náznak incestu mezi sourozenci a téma eutanázie působí kontroverzně i dnes.

Hlavní téma hry ale Lucie Trmíková nespatřuje v ničem šokujícím. „Jak lze celý život prožít ve lži a ve chvíli, kdy si řeknu, že už chci jenom pravdu a svobodu, tak si neuvědomuji, že jen začínám další kolo lží a sebeobelhávání,“ upřesňuje.

Její Helena je silnou ženskou hrdinkou, jaké v Ibsenových hrách nechybí. Ani pro Lucii Trmíkovou nejsou Přízraky prvním setkáním s Ibsenem. Ženy, které v jeho dramatech ztvárnila, mají podle ní jedno společné: Jsou urputné, někdy nesnesitelné, nedávají návody ani rady, ale ptají se. A často na nepříjemné věci.

Na velké plátno

Spolek Jedl inscenaci uvádí v komplexu Gabriel Loci, tedy v prostorách bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. V zastřešené rajské zahradě tu vznikla scéna připomínající komiksový svět.

Přízraky tu Jedl hraje „na velké plátno“, tedy s živou hudbou, náročnější technikou a početnějším obsazením. To doplňuje Igor Chmela, Petr Jeništa, Magdalena Malá a Miloslav König, jemuž se role Osvalda do hereckého života dostala už potřetí. „Hudba je těžká, ale harmonie opravdu pěkné, dráždivé,“ připouští. Herci střídají zpěv a mluvené slovo.

Operní Přízraky chystá spolek také v orchestrální úpravě. V té novinku odehraje v červnu na festivalu Dny nové opery v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...