Sam Mendes se vrátil do válečného roku 1917, zabojovat by mohl i o Oscara

Nahrávám video

Novinka režiséra Sama Mendese aspiruje na nejlepší válečný film desetiletí. Alespoň tak vyznívají první ohlasy, které snímek 1917  vzbudil po slavnostní premiéře v Londýně. V rodné zemi slavného režiséra se promítal minulý týden, do českých kin se dostane na konci ledna příštího roku.

Jak číselný název napovídá, děj se odehrává během vrcholících bojů první světové války. Německá armáda se stahuje a britské jednotky se chystají na překvapivou ofenzivu, která by pro ně mohla znamenat významné zisky. Ve skutečnosti ale směřují do pasti. Zabránit smrtícímu útoku může zpráva, s níž jsou na nepřátelské území vysláni dva mladí britští vojáci – pokud ovšem dorazí včas. Pro jednoho z nich jde navíc o úkol osobní, mezi ohroženými je totiž i jeho bratr. 

Podobný příběh prý Samu Mendesovi vyprávěl jeho dědeček. „Není to film přímo o něm, ale je jím inspirovaný,“ potvrzuje tvůrce, který k psaní scénáře přizval Krysty Wilsonovou-Cairnsovou, pro niž je snímek 1917 první scenáristickou zkušeností s celovečerním filmem.   

Jako chodit po laně

Autenticitu příběhu dodává obsazení hlavních rolí herci, kteří nejsou ve filmu ještě tak známí, i když televizní diváci i mimo Británii je pravděpodobně zaznamenali: George MacKaye v dvoudílném dramatu The Outcast, Deana-Charlese Chapmana ve fantasy sáze Hra o trůny.

Za kameru postavil Mendes ostříleného Rogera Deakinse, s nímž už spolupracoval mimo jiné na bondovce Skyfall. Deakins, který natáčel třeba takové klasiky jako Fargo, Big Lebowski nebo Čistá duše, si tentokrát k zobrazení válečných hrůz zvolil nesmlouvavě dlouhé záběry.

„Když točíte desetiminutovou scénu v jednom záběru a uděláte chybu v sedmé minutě, je to vážně těžké. Musíte vše točit od začátku, i když se vám první část povedla. Je to jako chodit po laně,“ popsal úskalí tohoto způsobu Andrew Scott.  Spolu s Benedictem Cumberbatchem či Colinem Firthem patří k slavným jménům v titulcích. 

Mendes už dostal Oscara za drama Americká krása, Deakins za pokračování dystopické sci-fi Blade Runner 2049 (nominován na prestižní ocenění byl ale celkem čtrnáctkrát). Nedočkaví hodnotitelé už teď spekulují, že by alespoň jeden z nich mohl počet sošek rozšířit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...