Bez plynu by Česko vydrželo tři měsíce, vláda hledá alternativy

Nahrávám video

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Bez ruského plynu by Česko bez omezování spotřeby vydrželo zhruba tři měsíce. Už teď je totiž v podzemních zásobnících uložena víc než miliarda metrů krychlových plynu. To je dost na to, aby se pokryla průměrná spotřeba v květnu, červnu a částečně i červenci. V létě je ale zapotřebí plynu obvykle málo.

Domácnosti by pak vydržely ještě déle. Na topení a vaření by současná zásoba vydržela až do začátku další topné sezóny a to zhruba do listopadu. Spotřebu by už ale musel omezit průmysl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úplně zastavit dodávky plynu jen do několika evropských států ale prakticky nejde. V leckterých plynovodech může totiž plyn proudit oběma směry, tedy i ze západu na východ. Toho využívá i Polsko, kam teď směřuje plyn z Německa. 

Předseda vlády nemá žádné signály, že by plyn přestal proudit do Česka. „Kdyby Rusko zastavilo dodávky plynu do České republiky, tady jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení,“ uvedl.

Zavření kohoutků by výrazně poškodilo i Rusko, které nemá kapacity ani infrastrukturu, aby všechen plyn dodávaný do Evropy prodalo jinam. Mohlo by v důsledku znamenat i zastavení těžby s tvrdým dopadem na ruský plynárenský průmysl i státní finance. 

Jurečka: Plyn můžeme brát od severských států

Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích řekl, že vláda nepředpokládá, že by v tento okamžik v České republice mohlo nastat to, co nastalo v Polsku nebo Bulharsku. „Polská i bulharská vláda byly v situaci, kdy v letošním roce počítaly s tím, že jim skončí smlouvy na ruský plyn. A polská vláda už nepočítala s tím, že by tento kontrakt prodlužovala. Posledních zhruba šest let pracovala intenzivně na tom, aby si Polsko našlo jiné zdroje,“ podotkl ministr práce a sociálních věcí.

„Evropská unie má jeden z mechanismů, který je velmi solidární v tom, že má mezi sebou nastavena pravidla pro sdílení plynu v krizových situacích tak, aby nějaký členský stát nebyl ponechán ve štychu, že by nebyl schopen mít vůbec žádný plyn. A teď je důležité, aby nejen Česko, ale i EU dokázala v příštích dnech, týdnech a měsících udělat maximum pro to, abychom našli nové zdroje dodávek plynu. Ať už od severských států, které avizovaly, že jsou připravené zvýšit těžbu na maximum, aby pomohly zabezpečit státy EU, nebo odjinud ve formě zkapalněného zemního plynu,“ řekl Jurečka.

Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají české energetické firmy v případě potencionálního výpadku plynu připraveno několik úrovní krizových scénářů. „Musím uklidnit všechny, kteří se bojí, že by některé energetické firmy byly zvýhodněny oproti jiným. Regulační systém platí pro všechny zákazníky na území České republiky. Distributor, nikoli obchodník, je ten, který omezuje dodávky. To znamená, že zákazníci v Ostravě budou mít stejné zacházení, jako zákazníci v Praze, to samé zákazníci firmy A a zákazníci firmy B,“ ubezpečuje Pacovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

„To, co se ve středu stalo, je pouze první krok. Rusko bude vydírat Evropskou unii,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodal, že hrozí zastavení dodávek energií i pro Českou republiku.

Proč se vše děje až teď, když ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret o nutných platbách v rublech už počátkem dubna, je podle něj kvůli splatnosti faktur za uskutečněné dodávky plynu. K tomu dochází právě nyní. Ke konci května pak má dojít ke splácení faktur za duben u velkých západních odběratelů.

Nahrávám video

„Zemní plyn je od počátku v očích Putina jeho klíčová zbraň v Evropě,“ řekl Bartuška s dovětkem, že ruský prezident je v šoku, že v Evropě už chybějí politici typu Gerharda Schrödera (po skončení ve funkci německého kancléře vystřídal pozice v ruských firmách Nord Stream 2, Gazprom a Rosněfť). Místo toho je Evropa od zahájení ruské invaze na Ukrajinu „jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku“.

obrázek
Zdroj: ČT24

V tuzemských zásobách je 925 milionů kubíků zemního plynu

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je v tuzemských zásobách přibližně 925 milionů kubíků zemního plynu. Množství podle ministerstva odpovídá loňské spotřebě Česka v květnu a v červnu. 

„Zásobník je součástí plynárenské soustavy, který pracuje periodicky, to znamená během léta se naplňuje, během zimy se čerpá. Nemůžeme mít plné zásobníky, protože jsme z nich čerpali celou zimu,“ vysvětluje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. 

Cena plynu se ve středu v reakci na zastavení dodávek do Polska a Bulharska na chvíli vyšplhala až ke 125 eurům za megawatthodinu. Ta ještě před rokem stála zhruba 18 eur. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Těžba plynu v Česku

Zemní plyn se těží i v Česku, nejvíc na jižní Moravě. Dokáže pokrýt zhruba jen jedno a půl procenta celkové spotřeby. 

Jeden z vrtů se nachází v lese nedaleko Valtic. Moravské naftové doly z něj plyn získávají už sedm let. Toto ložisko je čistě plynové. Celkem jich Moravské naftové doly mají desítky. Řada dalších je ale kombinovaných s ropou.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to oblast, která sahá od hranic s Rakouskou a Slovenskou republikou severovýchodním směrem,“ popisuje ředitelka divize společnosti Moravské naftové doly Jana Hamršmídová. Ve vrtech těží 300 tisíc kubíků každý den. To je množství, které pokryje potřeby zhruba pro 94 tisíc domácností.

„Přírodní podmínky naší republiky jsou prostě omezené. Průzkum a těžba tady taky už probíhají téměř sto let. Takže obrovské množství ropy i plynu už bylo vytěženo,“ říká Hamršmídová.

Geologové se proto snaží hledat nová ložiska. „Stále nacházíme nové zdroje, ale ty zdroje jsou menší, jsou hlubší,“ uzavírá ředitelka divize Moravských naftových dolů s tím, že potrvá měsíc, než se jeden z průzkumných vrtů u Mikulova změní v těžbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.