Bez plynu by Česko vydrželo tři měsíce, vláda hledá alternativy

Nahrávám video
Události: Dodávky plynu do Česka
Zdroj: ČT24

Cena zemního plynu pro evropský trh v reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska ve středu ráno poskočila zhruba o pětinu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá vláda žádné signály o tom, že by surovina do Česka přestala proudit, český kabinet ale podniká kroky, aby zajistil dostatek plynu jak pro tuzemské domácnosti, tak firmy. Při nedostatku by se podle ministerstva průmyslu dodávky zachovaly hlavně domácnostem a kritické infrastruktuře, jako jsou třeba nemocnice.

Bez ruského plynu by Česko bez omezování spotřeby vydrželo zhruba tři měsíce. Už teď je totiž v podzemních zásobnících uložena víc než miliarda metrů krychlových plynu. To je dost na to, aby se pokryla průměrná spotřeba v květnu, červnu a částečně i červenci. V létě je ale zapotřebí plynu obvykle málo.

Domácnosti by pak vydržely ještě déle. Na topení a vaření by současná zásoba vydržela až do začátku další topné sezóny a to zhruba do listopadu. Spotřebu by už ale musel omezit průmysl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úplně zastavit dodávky plynu jen do několika evropských států ale prakticky nejde. V leckterých plynovodech může totiž plyn proudit oběma směry, tedy i ze západu na východ. Toho využívá i Polsko, kam teď směřuje plyn z Německa. 

Předseda vlády nemá žádné signály, že by plyn přestal proudit do Česka. „Kdyby Rusko zastavilo dodávky plynu do České republiky, tady jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení,“ uvedl.

Zavření kohoutků by výrazně poškodilo i Rusko, které nemá kapacity ani infrastrukturu, aby všechen plyn dodávaný do Evropy prodalo jinam. Mohlo by v důsledku znamenat i zastavení těžby s tvrdým dopadem na ruský plynárenský průmysl i státní finance. 

Jurečka: Plyn můžeme brát od severských států

Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích řekl, že vláda nepředpokládá, že by v tento okamžik v České republice mohlo nastat to, co nastalo v Polsku nebo Bulharsku. „Polská i bulharská vláda byly v situaci, kdy v letošním roce počítaly s tím, že jim skončí smlouvy na ruský plyn. A polská vláda už nepočítala s tím, že by tento kontrakt prodlužovala. Posledních zhruba šest let pracovala intenzivně na tom, aby si Polsko našlo jiné zdroje,“ podotkl ministr práce a sociálních věcí.

„Evropská unie má jeden z mechanismů, který je velmi solidární v tom, že má mezi sebou nastavena pravidla pro sdílení plynu v krizových situacích tak, aby nějaký členský stát nebyl ponechán ve štychu, že by nebyl schopen mít vůbec žádný plyn. A teď je důležité, aby nejen Česko, ale i EU dokázala v příštích dnech, týdnech a měsících udělat maximum pro to, abychom našli nové zdroje dodávek plynu. Ať už od severských států, které avizovaly, že jsou připravené zvýšit těžbu na maximum, aby pomohly zabezpečit státy EU, nebo odjinud ve formě zkapalněného zemního plynu,“ řekl Jurečka.

Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají české energetické firmy v případě potencionálního výpadku plynu připraveno několik úrovní krizových scénářů. „Musím uklidnit všechny, kteří se bojí, že by některé energetické firmy byly zvýhodněny oproti jiným. Regulační systém platí pro všechny zákazníky na území České republiky. Distributor, nikoli obchodník, je ten, který omezuje dodávky. To znamená, že zákazníci v Ostravě budou mít stejné zacházení, jako zákazníci v Praze, to samé zákazníci firmy A a zákazníci firmy B,“ ubezpečuje Pacovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

„To, co se ve středu stalo, je pouze první krok. Rusko bude vydírat Evropskou unii,“ řekl v pořadu Devadesátka ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Dodal, že hrozí zastavení dodávek energií i pro Českou republiku.

Proč se vše děje až teď, když ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret o nutných platbách v rublech už počátkem dubna, je podle něj kvůli splatnosti faktur za uskutečněné dodávky plynu. K tomu dochází právě nyní. Ke konci května pak má dojít ke splácení faktur za duben u velkých západních odběratelů.

Nahrávám video
Zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR Václav Bartuška o alternativních zdrojích plynu pro Evropu
Zdroj: ČT24

„Zemní plyn je od počátku v očích Putina jeho klíčová zbraň v Evropě,“ řekl Bartuška s dovětkem, že ruský prezident je v šoku, že v Evropě už chybějí politici typu Gerharda Schrödera (po skončení ve funkci německého kancléře vystřídal pozice v ruských firmách Nord Stream 2, Gazprom a Rosněfť). Místo toho je Evropa od zahájení ruské invaze na Ukrajinu „jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku“.

obrázek
Zdroj: ČT24

V tuzemských zásobách je 925 milionů kubíků zemního plynu

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je v tuzemských zásobách přibližně 925 milionů kubíků zemního plynu. Množství podle ministerstva odpovídá loňské spotřebě Česka v květnu a v červnu. 

„Zásobník je součástí plynárenské soustavy, který pracuje periodicky, to znamená během léta se naplňuje, během zimy se čerpá. Nemůžeme mít plné zásobníky, protože jsme z nich čerpali celou zimu,“ vysvětluje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. 

Cena plynu se ve středu v reakci na zastavení dodávek do Polska a Bulharska na chvíli vyšplhala až ke 125 eurům za megawatthodinu. Ta ještě před rokem stála zhruba 18 eur. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Těžba plynu v Česku

Zemní plyn se těží i v Česku, nejvíc na jižní Moravě. Dokáže pokrýt zhruba jen jedno a půl procenta celkové spotřeby. 

Jeden z vrtů se nachází v lese nedaleko Valtic. Moravské naftové doly z něj plyn získávají už sedm let. Toto ložisko je čistě plynové. Celkem jich Moravské naftové doly mají desítky. Řada dalších je ale kombinovaných s ropou.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je to oblast, která sahá od hranic s Rakouskou a Slovenskou republikou severovýchodním směrem,“ popisuje ředitelka divize společnosti Moravské naftové doly Jana Hamršmídová. Ve vrtech těží 300 tisíc kubíků každý den. To je množství, které pokryje potřeby zhruba pro 94 tisíc domácností.

„Přírodní podmínky naší republiky jsou prostě omezené. Průzkum a těžba tady taky už probíhají téměř sto let. Takže obrovské množství ropy i plynu už bylo vytěženo,“ říká Hamršmídová.

Geologové se proto snaží hledat nová ložiska. „Stále nacházíme nové zdroje, ale ty zdroje jsou menší, jsou hlubší,“ uzavírá ředitelka divize Moravských naftových dolů s tím, že potrvá měsíc, než se jeden z průzkumných vrtů u Mikulova změní v těžbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 10 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 20 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...